Pokud se situaci nepodaří co nejdříve vyřešit, hrozí podle zástupců výzkumných center v Olomouci-Holici hromadný odchod vědeckých kapacit. A tím pádem i problém s plněním závazků u prestižních projektů s půlmiliardovými granty.

CATRIN sice oficiálně funguje od 1. října 2020, ale zatím jen v omezeném režimu. Ústavu totiž chybí zaměstnanci.

Děkan přírodovědecké fakulty (PřF) Martin Kubala v létě odmítl vyhovět všem 265 žádostem svých podřízených o převod z jedné organizační jednotky na druhou.

Konkrétně o převod z fakulty i pod ní spadajících výzkumných pracovišť, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), do nového vysokoškolského ústavu.

„Taková změna se na Univerzitě Palackého běžně řeší jen dílčí úpravou pracovní smlouvy, pan děkan ale hromadným e-mailem všechny zájemce vyzval k podání výpovědi,“ podivovala se nad nezvyklým krokem mluvčí uvedených center Martina Šaradínová.

Třináct vědců pracovní smlouvu skutečně rozvázalo a na základě nového kontraktu přešlo pod CATRIN.

"Vydrancování toho nejcenějšího"

Pokud by tak učinili další, k čemuž může reálně dojít, ohrozilo by to podle Martina Kubaly zajištění studijních programů na fakultě.

Sloučení prestižních pracovišť odmítá ze dvou důvodů. Dle jeho slov Akademický senát UP letos v červnu schválil statut vysokoškolského ústavu neoprávněně.

Proti rozhodnutí senátorů se rozhodl bránit soudní cestou. Krajský soud v Olomouci nedávno správní žalobu odmítl s odůvodněním, že pravomocně nesmí zasahovat do vnitřní záležitosti univerzity.

S tím se ale Kubala nehodlá smířit. „Podali jsme kasační stížnost,“ sdělil další postup Deníku.

Případem se tak bude zabývat i Nejvyšší správní soud v Brně. „Stažení tohoto statutu nebo jeho významné přepracování by mohly umožnit stažení žaloby a uvolnit cestu ke konsensuálnímu řešení,“ má jasno děkan.

Druhou překážkou má být nejasné určení pracovněprávních vztahů a hlavně rozdělení přístrojů a kanceláří.

„Plány na vyvedení majetku s pořizovací hodnotou přesahující miliardu korun by v podstatě představovalo vydrancování toho nejcennějšího, do čeho fakulta v poslední dekádě investovala,“ zdůraznil.

Ve stejných budovách a na stejných přístrojích

Podle zástupců vědeckých center je ale realita odlišná. Veškeré finance na vznik a provoz center plynuly z evropských či tuzemských grantových prostředků a byly účelově vázány na aktivity center, fakulta prý vlastní prostředky nevložila.

„Nejde navíc o žádné fyzické stěhování lidí ani majetku, jehož vlastníkem je univerzita. Zaměstnanci zůstanou ve stejných budovách a budou pracovat na stejných přístrojích jako dosud,“ ujistila Šaradínová.

Rozvrh využívání konkrétních laboratoří a přístrojů by vyřešila nejlépe písemná dohoda, která by zároveň zajistila rovnocenný přístup všem oprávněným osobám, které ho potřebují.

V nejistotě se nedají plnit závazky

Vědci se tak chtějí vyhnout opakování situace z počátku října, kdy dle jejich tvrzení děkan Kubala zakázal zaměstnancům ústavu vstupovat do budovy přírodovědecké fakulty a manipulovat s jejím majetkem.

Spor už byl zažehnán, každý tak může pokračovat ve své činnosti. Alespoň prozatím.

„Cítíme nejistotu, že se to může ze dne na den nebo z hodiny na hodinu změnit. A to i navzdory usnesení Akademického senátu, který definoval, že všichni zaměstnanci mají mít zachované podmínky jako před změnou,“ přiznal vedoucí pracovní skupiny na CATRIN Štěpán Kment.

Soužití Přírodovědecké fakulty UP a vysokoškolského ústavu je důležité pro další vývoj na akademické půdě v Olomouci.

„Řešíme granty za 500 milionů korun, jsou tam jasná pravidla. V této nejistotě se nedají plnit závazky, které jsme dali,“ řekl Jakub Navařík z vedení odborové organizace zaměstnanců center.

Silný mezinárodní tým se může rozpadnout 

Výzkumná pracoviště v Olomouci-Holici patří k tuzemské špičce a zaměstnávají množství zahraničních vědců, které na Hané nic nesvazuje.

Silný mezinárodní tým se tak může podle něj rozpadnout, až cizinci dají přednost stabilnímu prostředí před nejistotou a najdou si práci jinde.

O změně prostředí už uvažují i Češi.

„Pokud by projekty neuspěly, univerzita bude dotace vracet. Hrozí i stamilionové sankce,“ upozornil Navařík.

Pod CATRIN i ústav na Tabuláku

Kromě Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum má CATRIN sloučit ještě jedno vědecké pracoviště. Ústav molekulární a translační medicíny, který spadá pod Lékařskou fakultu UP.

Tam již došlo k uzavření dohody. I zástupci lékařské fakulty teď napjatě čekají na výsledky dalších jednání.

Proces ale uvízl ve slepé uličce. Správný směr se snaží určit vedení univerzity včetně rektora Jaroslava Millera.

„Základem dokončení všech procesů je obnovení vzájemné důvěry na Univerzitě Palackého jako exkluzivní instituci, která je schopná jednotného vnitřního postupu. Další postup bude směřovat k přípravě modelu řešení, které bude přizpůsobeno modelu participace lékařské fakulty na vysokoškolském ústavu a dopracování odpovídajících vnitřních norem na Univerzitě Palackého,“ informovala mluvčí UP Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Patovou situaci by mohlo pomoci odblokovat i memorandum děkanů ostatních fakult. Text mimo jiné deklaruje, že CATRIN má plně fungovat od 1. ledna 2021.

Ve hře je rovněž ukončení stávkové pohotovosti na přírodovědecké fakultě i od loňského srpna trvající stávkové pohotovosti části pracovníků RCPTM a CRH.