"Je to akce, kterou pořádáme už od roku 2000. Námětem pro ni bylo, když jsem ve starých knihách našel, že na Litovelsku byla údajně vybrána jedna čarodějnice, která měla být upálená v rámci čarodějnických procesů. Nevztahovaly se na ni ale dekrety Zábřežska a Mohelnicka, tak byla osvobozena. Mě tento příběh inspiroval tak, že v době, kdy se začaly pálit čarodějnice, začal jsem se zabývat tím, proč se pálí a ony se správně pálit nemají," uvedl na vysvětlenou pořadatel čarodějnického sletu Petr Ošťádal.

Podle pohanských zvyků se mají pouze dělat ohně, aby se odehnala zima. "Podstatou příběhu v mém podání je to, že zatímco všude se čarodějnice upalují, my je neupalujeme, my se slétáme, aby u nás měly čarodějnice záruku, že přežijí případné upálení. A aby lidem nebylo na duši klidno, že když se upálí čarodějnice, tudíž jim už žádné zlo nehrozí, tak my se po sletu rozlétneme do celého okolí, aby lidé věděli, že to zlo stále je," pokračoval Ošťádal. Podle něj toho ale lidé o původu tohoto svátku mnoho nevědí. "Trochu se smíchaly dvě pohanské zvyklosti, což bylo vynášení smrtky a upalování a pálení ohňů na horách. Což z tradičního pohanakého zvykosloví je nesmyslné, protože Svatojakubská noc 30. dubna, byla nocí, kdy se čarodějnice slétaly k ohňům po zimě, aby mohly vyrážet do světa," vysvětlil.

Bez ohledu na to, jaký je pravý původ pálení čarodějnic, je ale akce v Mezicích velmi oblíbená. O tom svědčí i to, že návštěvníci přijeli téměř z celé republiky. "Když jsem si včera letmo procházel státní poznávací značky aut, tak jsem byl příjemně překvapený. Viděl jsem Pardubice, Vysočinu. Měl jsem tu známé z České Třebové a ti dokonce s sebou přivezli přátele z Polska. Ještě pár let a bude z toho celoevropský slet," dodal den po akci se smíchem Petr Ošťádal.