Zároveň zde vzniklo multifunkční centrum otevřené veřejnosti. Část zrenovovaných prostor od listopadu poslouží rodinnému centru Provázek.

Církev koupila bývalé kino v roce 2016. V Olomouci neměla vlastní prostory. Sedmkrát se stěhovala.

„Potřebovali jsme vytvořit domov, stálé zázemí pro společenství. Už jsme se nechtěli stěhovat z místa na místo,“ vysvětloval kazatel Petr Coufal, proč se církev pustila do náročné opravy zchátralé nemovitosti.

Vybydlený objekt získala v pořadí od třetího majitele. Předchozí vlastníci sice měli s někdejším kinem rozmanité plány, měl zde být kulturní dům, fitness centrum, sklad sanitární techniky, ze všech ale nakonec sešlo. Dům nadále chátral.

„Když jsme přišli, našli jsme holé, mokré stěny. Celý objekt byl v naprosto dezolátním stavu,“ popisoval.

Kuchyň místo pokladen

Oprava, kterou sbor financoval z darů církve i jednotlivců, trvala bezmála dva roky. Bouralo se, posouvaly se příčky, objekt prošel kompletní rekonstrukcí. Původní zůstala jen střecha, ale i tu bylo potřeba natřít.

Původně tmavý sál prosvětlila přestavba vybouráním oken na místě původních dveří.

„Balkony po stranách jsme zrušili a nové sociální zázemí jsme posunuli za původní pódium, které jsme obnovili,“ popisoval. Prostor v přízemí se podařilo zvětšit i díky tomu, že firma odstranila původní dlouhé schodiště do prvního patra a nahradila ho kratším.

Práce však zcela neskončily. Ve vstupní místnosti, předsálí, ještě řemeslníci postaví kuchyň v části, kde se dříve prodávaly vstupenky.

Na dokončení ještě čeká balkon v prvním patře, na němž budou ve dvou řadách umístěny dřevěné sedačky. Nejedná se o původní sezení z kinosálu. Církvi se podařilo získat renovovaná sedadla z auly pražské univerzity. Tím se kapacita sálu se 180 místy zvýší o dalších 26 sedadel.

Rodinné centrum v patře

V prvním patře vznikly úpravami celkem čtyři místnosti. Sloužit budou nejen církvi. Od listopadu bude část objektu využívat rodinné centrum Provázek, které se přestěhuje do sborového domu z dosavadního působiště ve Štítného ulici. Program bude mít dopoledne.

„Prostory tak budou velmi dobře využity a nebudou ladem. Vítány jsou všechny maminky s malými dětmi,“ upozornil rodiče Petr Coufal.

Nový vlastník se v rámci rekonstrukce snažil zachovat původní stavební prvky. Zedníci zrestaurovali i původní stropní výzdobu.

„Podařilo se obnovit štukovou výzdobu, renovovat vstupní dveře. V sále jsme vyspravili a zachovali i kousek původní zdi jako takovou vzpomínku na minulost,“ poukázal Coufal.

Bohoslužby, koncerty, promítání

Víceúčelovou budovu církev začala využívat počátkem října. Každou neděli se zde konají bohoslužby – dopoledne v českém a odpoledne v anglickém jazyce – v týdnu probíhají setkání se čtením bible. Každý čtvrtek v sále zkouší pěvecký sbor Fusion, který má už nyní 50 členů a další zájemci o sborový zpět přibývají.

„Kromě krátkého duchovního zamyšlení je toto setkání mladých lidí o hudbě a rozvoji hry na hudební nástroje. Sbor si sám vymýšlí aranže, například písničky mladí zrovna rádi poslouchají,“ uvedl Coufal.

Církev nevylučuje, že opravené prostory Lípy bude do budoucna pronajímat. Mohou se zde promítat filmy a pořádat koncerty.

„Momentálně se zde schází jen církev, ale všechny naše aktivity jsou otevřené veřejnosti,“ uvedl Coufal.

„Uvidíme, jak sami nové prostory využijeme, a pokud bude zájem, mohou se v sále promítat filmy, případně pořádat vystoupení žáků uměleckých škol,“ zval do zrekonstruovaného objektu, kde se vždy odehrával kulturní život.

Vyhlášená hospoda a biograf

Na rohu Litovelské ulice byla už na konci 19. století vyhlášená hospoda s tanečním sálem. Hrálo se zde divadlo. Prostory byly „ostrůvkem“ české kultury v tehdejší převážně německé Olomouci.

První kino vzniklo v roce 1921 a jmenovalo se Apollo. Později bylo přejmenováno na kino Lípa, které ukončilo promítání v roce 2005. O pět let později se městu podařilo objekt prodat za 3,5 milionu korun.