Problém se zachováním prodejny smíšeného zboží v minulosti řešili také v Bystrovanech na Olomoucku. Obec hledala rychlé a jednoduché řešení a jako nejlepší varianta se tehdy ukázala prodejna postavená z kontejnerů.

Ještě před pár lety fungovaly v Bystrovanech na Olomoucku tři prodejny, kde si místní obyvatelé mohli nakoupit potraviny. Postupně však jejich provozovatelé s podnikáním skončili a obec stála před rozhodnutím, jak tamním občanům zajistit alespoň základní sortiment.

„Obchodníci postupně odešli do důchodu. Hledali jsme nějakou alternativu, chtěli jsme rychlé a jednoduché řešení, a tak jsme se rozhodli pro prodejnu postavenou z kontejnerů. Sami jsme si navrhli, jak bude vypadat, i to, že její součástí bude také sklad a sociální zázemí. Výroba a montáž speciálního kontejneru trvala asi půl roku,“ popsal již dříve tehdejší starosta obce a současný zastupitel Radek Sklenář.

Nový obchod stojí poblíž místní hospůdky a funguje od ledna 2021. Nájemce tam nabízí nejen potraviny, ale i další zboží. Obyvatelé Bystrovan si už na prodejnu zvykli a podle současného starosty Libora Žižky jsou ohlasy pozitivní.

„Ukázalo se, že náš obchůdek pro obec smysl rozhodně má, místní si jej chválí. Slyšíme od nich, že by si také přáli, aby bylo v nabídce ještě více zboží a rozšířil se sortiment,“ prozradil Libor Žižka.

Obec proto do budoucna zváží možnost rozšíření prodejních prostor o další kontejnery.

„Zatím se to nabízí jako nejlepší varianta, o stavbě kamenného obchodu v nejbližších čtyřech letech neuvažujeme,“ dodal starosta Libor Žižka.

Důchodce má obchod jako koníčka

Petrůvka Svůj malý obchůdek provozuje Vladimír Pešek v Petrůvce na Zlínsku už přes třicet let, a jak říká, časy se změnily. Doby, kdy ho krámek uživil, jsou dávno pryč. Kdyby nebyl s manželkou v důchodu a neměl to jen jako přivýdělek a zábavu, tak by ho už dávno zavřel.

„Lidé si zvykli nakupovat ve městě. Udělají si velký nákup a k nám chodí už jen pro to, co zapomněli nebo co jim chybí,“ konstatuje Pešek. Nejčastěji u něj lidé nakupují pečivo a pivo, když je v akci. Zeleninu ve vesnických obchodech moc nenajdete. „Mladí ji nakoupí ve městě a staré babičky, pokud jim to zdraví dovolí, si ji vypěstují samy na poli,“ podotýká prodavač.

I v Petrůvce, obci s 333 obyvateli, se potvrzuje trend úbytku obyvatel. „Je nás tady stále míň. Část lidí šla do města, někdo umřel a noví, kteří se k nám přestěhovali, k nám nakoupit nepřijdou,“ stěžuje si Pešek. Další věc, na kterou poukazuje, je tlak dodavatelů na objem odebraných výrobků. „Pekárny, prodejci nápojů a další po nás chtějí, abychom koupili zboží v určitém minimálním objemu. To se nám ale nevyplatí,“ komentuje Pešek.

Prodejce patří se svým obchůdkem k jedněm z těch, kteří loni zažádali o dotaci Zlínského kraje z programu Obchůdek. Díky tomu se mu podařilo pokrýt provozní náklady, celou částku ale má nyní už vyčerpanou. „Pokud bychom dotaci nedostali, museli bychom prodejnu zavřít,“ tvrdí Pešek. I na něj dolehlo zdražování a zvyšování cen energie. „Plyn v obci nemáme, ale cena elektřiny nám vzrostla o dvanáct tisíc, zhruba na osmdesát tisíc za rok. Bez dotace by to pro nás bylo likvidační,“ dodává.

Zlínský kraj i letos pokračuje s finanční pomocí malým prodejnám na venkově. Mezi pětašedesát obchodů rozdělí celkem šest milionů korun. To je dvakrát více než v roce 2021, kdy Program podpory malých prodejen na venkově Obchůdek 2021+ vyhlásil poprvé. V programu si provozovatelé mohli zažádat o dotaci až do výše sto tisíc korun na částečnou úhradu svých výdajů. Žádosti předložili provozovatelé téměř osmdesáti prodejen.

Ve Velenově jdou vlastní cestou

Obchod s potravinami a smíšeným zbožím u nás ve vesnici bude. Je to služba lidem. Tečka. Nikdo nemá o jeho provoz zájem? Tak ho obec otevře sama a útulnou hospůdku k tomu. Ve Velenově na Blanensku se před více než dvěma lety odhodlali k odvážnému kroku. Ten však zatím v obci s pouhými dvěma sty padesáti obyvateli vychází.

Velenovský obecní obchůdek a hospůdka jsou v kladných číslech i přesto, že do dvanáctitisícových Boskovic je to deset minut jízdy autobusem. „Já tu nakupuji moc ráda. V obchůdku je příjemné prostředí a milá paní provozní,“ usmívá se maminka dvou dětí Tereza Niklová.

Obchůdek s potravinami a smíšeným zbožím si pochvaluje také Jana Hlaváčková. „Za mě je to výborná věc. Poté, co tu skončila Jednota, tu obchod dva roky nefungoval a byl problém. Hlavně pro starší lidi, kteří už nejsou tak pohybliví. Spojení autobusem do Boskovic je sice dobré, ale velké obchody jsou z nádraží dost z ruky. Já to mám ještě dobré, můžu jezdit autem. Líbí se mi také, že obec opravila budovu bývalého kulturního domu, je tu i škola. A chlapi mají určitě radost z hospůdky. Potřebují se občas taky odreagovat a pokecat u piva,“ říká v dobrém rozmaru jedna z místních obyvatelek.

Prodejna má otevřeno každý den kromě úterý a neděle. „Obchůdek využívají nejvíce starší lidé, ale chodí sem všechny věkové kategorie. Nejvíce je v nákupech zastoupeno pečivo, mléčné výrobky, ovoce, zelenina. Když něco nemáme na skladu, není problém zboží objednat. Mám tu za rohem velkou tabuli, kde si speciální objednávky píšu křídou,“ vysvětluje velenovská rodačka a šéfová obchodu s hospůdkou Martina Slaná.

Dodává, že pro starší lidi je velenovský obchůdek i místem, kde si mohou na chvíli v teple sednout a popovídat si. „Spousta z nich už je sama. Je to takové milé povídání s babičkami. Kolikrát se s nimi zapovídám, že pak musím papíry dodělávat večer. No a v hospůdce mám jiné zákazníky, chlapy. A to jsou zase jiné příběhy,“ směje se prodavačka a hospodská v jedné osobě.

Jednota, spotřební družstvo Boskovice, ve Velenově vlastní prodejnu uzavřela před čtyřmi lety. Byla prý dlouhodobě ztrátová. Provozovnu obec odkoupila a udělala z ní klubovnu se zázemím dobrovolným hasičům.

„Zvažovali jsme různé varianty, jak obchod na vesnici zachovat. Rok a půl bez něj byl hrozný. Dotovat původního provozovatele nám ale nepřišlo jako dobré řešení. Tak jsme se rozhodli vybudovat a provozovat obchůdek s hospůdkou ve vlastních obecních prostorách v naší režii. A šlape nám to,“ tvrdí velenovský starosta Jan Havelka.

Místní by s vietnamským prodejcem rádi zašli na pivo

Dung Nguyen Dhin pochází z osmimilionové Hanoje. Ve Vietnamu jeho rodina vede karaoke bar s kavárnou. On provozuje v Libňatově, vesnici na Trutnovsku s 387 obyvateli, obchod se smíšeným zbožím. Ačkoli v nemilosrdné konkurenci supermarketů stěží přežívá a obrat má hodně nízký, ochotu a úsměv neztrácí. Podle vedení obce funguje nadstandardně. Místní mu říkají David a vadí jim snad jen to, že s nimi nechodí na pivo.

„Jsme jedna z mála menších obcí, kde se podařilo obchod zachovat. Jsme za to rádi. Byla by hrozná škoda, kdyby obchod zanikl,“ říká Jana Gerecová, která přišla do libňatovské prodejny nakoupit citrony, cukr a mouku. „Cítím se tady dobře. Lidí ale chodí málo, je to malá vesnice. Ceny se přitom snažím držet co nejnižší, zboží mám někdy levnější než v supermarketech,“ tvrdí prodejce Dhin.

Otevřeno má každý den. Uvnitř je čisto, uklizeno, pořádek, regály plné. Lidé nejvíc kupují pečivo, salámy a pivo. Provozovat obchod na vesnici je však řehole. Řada z nich padla za oběť moderním nákupním centrům ve větších městech.

Krám v Libňatově funguje od roku 1974, tržby jsou však nízké a nad jeho budoucností se vznáší otazník. Bez podpory obce a kraje by takřka jistě zanikl. „Venkovský obchod dlouhodobě vnímám nejen jako místo, kde si je možné nakoupit, ale také jako jeden z vesnických symbolů a místo lidí k setkávání a udržování sousedských vztahů,“ říká starosta Libňatova Jaroslav Pich.

Obec proto pomáhá vietnamskému obchodníkovi, jak jen to jde. Za pronájem v obecním objektu účtuje symbolické nájemné dvě stě korun měsíčně, přispívá na vytápění a spotřebu elektřiny. Královéhradecký kraj pomohl loni na provoz vesnické prodejny dotací šedesát tisíc korun. „Obchod do Libňatova historicky patří, dlouho bojujeme za jeho zachování. Je to základní služba, kterou chceme pro lidi udržet. Chce to osobní přístup, proto mu pomáhám s tím, co je potřeba,“ říká starosta.

Dung Nguyen Dhin je v Česku spokojený, z Vietnamu přišel v roce 2006. Nejprve měl obchod v Žacléři, v posledních čtyřech letech je v Libňatově. „Evropa je pro nás šancí na nový a lepší život,“ říká. Jestli vydrží v dalších letech v Libňatově, záleží především na tom, jak často k němu budou chodit lidé nakupo- vat.