Obávají se totiž dopadů stavby spojené s automobilovým ruchem na životní prostředí a odmítají, aby pod halami nenávratně zmizela úrodná půda.
Zastupitelé však minulý týden neschválili návrh přípravného výboru na referendum.
Pět členů samosprávy se zdrželo hlasování, zbylí dva byli pro jeho uspořádání. Starostka Marta Turečková (KDU-ČSL), která referendum nepodpořila, vysvětlila postoj tím, že neporozuměla navrhované otázce, na niž by měli lidé odpovídat.
„Otázka mi absolutně není jasná. Pokud bychom ji odsouhlasili, nevím, jakými všemi dostupnými právními prostředky postupovat. Výsledkem referenda s touto formulací by se muselo zastupitelstvo řídit,“ argumentovala starostka.
Obyvatelé navrhovali, aby lidé odpovídali na otázku:
„Souhlasíte s tím, aby obec Bystročice všemi dostupnými právními prostředky zabránila realizaci logistického centra, příjezdové komunikace, případně jiných skladovacích hal či průmyslových objektů, na všech pozemcích mezi částí Žerůvky, biocentrem a rychlostní komunikací R 46?“
„Co je míněno všemi dostupnými právními prostředky? Použiji dva a někdo namítne, že jsou ještě další. Opravdu nevím,“ poznamenala starostka. Tvrdí, že pokud by otázka stála jasněji, nebyla by proti referendu.
Podle předsedy Občanského sdružení pro Žerůvky a Bystročice Jan Vrány je návrh v pořádku a splňuje všechny požadavky zákona o místním referendu.
„Přes takovou podporu obyvatel je ignorován pěti ze sedmi zastupitelů. Všech pět zastupitelů, kteří se hlasování zdrželi, kandidovalo za strany, jež mají v názvu slovo „demokratická“ (KDU-ČSL, ODS, ČSSD). Takto si však místní občané demokracii rozhodně nepředstavují. Zastupitelé připravili voliče o možnost vyjádřit svůj názor na budoucí překladiště,“ reagoval na postoj samosprávy.
Občané: Budeme bojovat dál
Podle Markéty Višinkové z Ekologického právního servisu je otázka položená Bystročickými zcela běžná.
„V referendech se v různých variantách objevuje. Za „všechny dostupné právní prostředky“ lze například považovat účast obce v územních řízeních o umístění dotčených staveb, o uzavírání různých soukromoprávních smluv, o nabytí a převodu nemovitých věcí, o schvalování územního či regulačního plánu obce a podobně,“ míní.
Občanské sdružení, v němž se odpůrci překladiště semkli, hodlají proti stavbě dál bojovat. Obrátí se na krajský soud, který může rozhodnout, aby referendum s takto položenou otázkou proběhlo. „Rozhodnutí soudu budeme respektovat,“ reagovala starostka Bystročic.
Logistické centrum má vyrůst na třiadvaceti hektarech prvotřídní černozemě s nejlepší bonitou. „Navíc je to v ochranném pásmu vodního zdroje v těsné blízkosti rodinné zástavby a přímo sousedí s jediným biocentrem, které v obci máme,“ poukazoval Jan Vrána, předseda Občanského sdružení pro Žerůvky a Bystročice.
Uvažovaný areál se rozprostírá v blízkosti frekventované silnice R46 Olomouc-Prostějov, která léta citelně zatěžuje hlukem většinu občanů Žerůvek. Podle kritiků investičního záměru by z areálu mělo denně vyjet 288 kamionů.
„To jsou jen čísla za první halu (má mít 70 až 80 tisíc metrů čtverečních), na sousedních pozemcích má vyrůst druhá stejně velká hala,“ popsal Jan Vrána.
Starostka Marta Turečková (KDU-ČSL) již dříve uvedla, že stavba bude přínosem pro obecní pokladnu i obyvatele samotné a že obavy z dopravní zátěže jsou zbytečné, jelikož podmínkou takového projektu je zbudování obslužné komunikace k překladišti.
„Jinak bychom záměr nepodpořili. Stejně tak v případě životního prostředí: pokud EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí) ukáže, že by se zhoršilo, záměr neodsouhlasíme,“ reagovala.
