Radnice chtěla odlivu obyvatelstva zabránit, a proto před dvěma lety zahájila prodej svých pozemků. V současnosti jsou však již skoro vyprodané a město musí počkat na nový územní plán, který umožní Olomouci dál se rozvíjet a rozšíří nabídku ploch určených pro stavbu.

Většina pozemků města jsou však zemědělskými plochami, a tak bude muset radnice jednat s Ministerstvem životního prostředí o jejich vyjmutí z půdního fondu.

„Už dva roky se poohlížíme po stavebním místě ve městě a okolí. Nějaká klidnější lokalita, ale hlavně žádný satelit. Marně,“ popisoval Olomoučan Pavel Vysloužil.

„Něco se nám rýsuje zhruba deset kilometrů od Olomouce. Krásný pozemek u lesa. Ale jsou tam komplikace, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Pak bychom určitě přivítali, pokud by nový územní plán nabídl nějakou možnost,“ uvedl Vysloužil.

Radnice se snaží obyvatele města na svém území udržet, aby do menších obcí v okolí neodcházeli.

„Odbor koncepce a rozvoje má za úkol vytipovávat lokality pro výstavbu rodinných domů na území města. Od roku 2007 probíhá velká akce odprodeje městských pozemků soukromým osobám. Nyní je však již náš fond vyčerpán. Šlo nám o to, abychom zahustili proluky ve městě, které jsou určené pro bydlení. V současné době musíme čekat na nový územní plán, který nám umožní město rozšířit a otevřít tak nové možnosti bydlení lidem i investorům,“ uvedl náměstek primátora Svatopluk Ščudlík.

Při tvorbě územního plánu však musí radnice velké městské pozemky, které jsou teď zemědělskou půdou, vyjmout z půdního fondu.

„Budeme jednat s Ministerstvem životního prostředí o vyjmutí pozemků z půdního fondu. Potom bude záležet na urbanistech, zda lokality například na Nových sadech či v Nemilanech určí pro výstavbu rodinných domů či bytů. O tom, jestli město dané pozemky zasíťuje a pak prodá soukromým osobám či developerům, ještě budeme jednat. Není však vyloučené, že to bude půl na půl,“ vysvětlil Ščudlík.

Ministerstvo životního prostředí může zamítnout žádost o vyjmutí zemědělské půdy z půdního fondu z několika důvodů. Nejčastěji se tak stává, když je půda v chráněné oblasti nebo je nutné, aby se v lokalitě chránila příroda.

Zástavba by totiž mohla narušit přirozenou rovnováhu. „Vyjadřujeme se k žádostem o vyjmutí půdy z půdního fondu, kdy pozemek je větší než deset hektarů, menší řeší kraj a obec. Také spolupracujeme s obcemi na územních plánech, a pokud je záměr v souladu s ním, tak je zamítnutých žádostí minimální množství,“ vysvětlil tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

V Olomouci se letos má zkolaudovat asi sedm set bytů, za to rodinných domů postavených občany, nikoli velkými společnostmi, jen asi třicet. Hlad po pozemcích potvrzuje i realitní makléř Robert Ovčačík. Pozemky pro individuální výstavbu rodinného domu totiž nejsou ani na olomouckém realitním trhu.

„Nejsou, bohužel nejsou. Developerské projekty ano, ale pro individuální výstavbu nemáme co nabídnout,“ reagoval makléř. „Pokud by nový územní plán otevřel možnost individuální výstavby, přivítali by to určitě všichni,“ komentoval Ovčačík.

Například ten momentálně sice nabízí velmi zajímavý pozemek v Neředíně, ale jde o více než pět tisíc metrů čtverečních, které majitel nechce dělit, a nepočítá se na něm se stavbou rodinných domů, ale například hotelu nebo podobné investice.