Co na něj řeknou zastupitelé, to se uvidí na jejich zářijovém zasedání.

Potenciální investor z dalekého zahraničí se v areálu hranického CTParku shlédl hned ze tří důvodů. Především mu imponuje jeho strategická poloha v blízkosti nedávno otevřené dálnice D 47. Ta bude ve finále spojovat Ostravu s Olomoucí. Další výhodou průmyslového CTParku je zdroj pitné vody, kterou tam přivedl už Philips.

„Investor by potřeboval zpracovávané brambory nejen umývat, ale i vařit,“ vysvětlil starosta města Miroslav Wildner a tím přešel ke třetí výhodě, která se v Hranicích výrobně a mrazírně nabízí.

Zmíněným vařením by totiž mohla jako vedlejší produkt levně vyrábět teplo a zásobovat jím například plovárnu. „Továrna by měla i vlastní čistírnu odpadních vod,“ podotkl k tomu starosta.

Mimo ní by na dvanácti hektarech, o které společnost projevila zájem, měl vyrůst sklad brambor, výrobní hala na jejich zpracování a mrazící sklad hotových výrobků.

Firma ve svém hranickém projektu slibuje zaměstnat přibližně dvě stovky lidí z oboru zemědělského, potravinářského, chemického a technického.

Pokud by v areálu bývalého Philipsu skutečně v budoucnu stála továrna na mražené bramborové výrobky, nebylo by to dříve než v roce 2013.

Při plném provozu, který investor v projektu předpokládá rozjet do roku 2017, by fabrika byla schopna kapacitně zpracovávat tři sta tisíc tun brambor ročně z přibližně šesti tisíc hektarů. „Byla by to obrovská příležitost pro zemědělce z oblasti Hané,“ řekl Wildner.

Právě s nimi totiž investor hodlá spolupracovat. Pokud svůj záměr v Hranicích zrealizuje, začnou se kolem Olomouce pěstovat speciální odrůdy brambor.

Americko-holandská společnost zatím nikde jinde v Česku svou továrnu na mražené bramborové produkty nemá. V USA a Kanadě jich už ale postavila třináct.

Ročně v nich zpracovává čtyři miliony tun brambor a výrobky z nich pak vyváží do více než devadesáti zemí. Její roční obrat je čtyři miliardy USD a plat od ní pobírá více než pět tisíc zaměstnanců.