Jaroslav Venzara bydlí na kraji Uničova a z okna obývacího pokoje vidí kus Bradla. Poslední roky sleduje, jak sucho a škůdci proměňují „Moravský Blaník“.

Jak sklesle popisuje, to už dávno není Bradlo, jehož hlubokým lesem byla radost stoupat k vrcholu, ale průsek bez stromů.

Další zkázu přinesla na jeden z turisty nejvyhledávanějších kopců Olomoucka, vrchol Úsovské vrchoviny, letošní březnová vichřice, která si pohrála i s listnáči.

„Pohled na Bradlo, to je malá hrůza,“ shrnul Jaroslav Venzara, předseda Klubu českých turistů v Uničově.

„Kdo to tam dobře nezná, při výstupu z Libiny může zabloudit. Nejenže kůrovcová kalamita změnila podobu Bradla, ale přišli jsme o část značení, zejména na této straně, kde je to hodně nepřehledné,“ popisoval.

Každoročně na konci dubna pořádá populární Uničovskou tenisku, kterou letos zkomplikoval zákaz vstupu do lesů kvůli likvidaci kůrovcové kalamity. Výšlap si oblíbily hlavně rodiny s dětmi. Na start jich přicházejí stovky.

„Narychlo jsme udělali trasy přes vesnice a pole a účastníkům se alternativa s výhledem z Holubice líbila, že jsme rozhodli zařadit ji do tras i do budoucna. Z nouze jsme udělali klad,“ usmál se hořce Venzara.

Větrná pohroma

Právě letos na jaře totiž dopadla na kopec větrná pohroma. Fouklo pořádně a poryvy shodily i listnáče.

„Popadalo toho moc, ale co je pozoruhodné, padalo to všude kolem, ale altánek pod vrcholem zůstal nedotčený, stejně jako rozcestník. Ten nahoře to pohlídal…,“ zmínol šéfturista na malý „zázrak“.

Většinu březnové kalamity se už lesákům podařilo zlikvidovat. Zbývají hlavně listnáče, které je ještě potřeba zpracovat. Jen šternberská lesní správa Lesů ČR se musela po vichřici vypořádat se 160 tisíci kubíky kalamitního dřeva.

Pokud jde o přemnožení lýkožrouta, na Bradle se na státních pozemcích snaží o co nejpomalejší rozpad lesa.

„Nedělají se velké, plošné holiny, teď mluvím o státním lese, protože soukromníci mají jen holiny, tam už není žádný les,“ uvedl Sládek.

Cesta pomalého rozpadu velmi účinně pomůže vzniku nového lesa, jeho obnově přirozeným způsobem.

„Vznikne přirozené zmlazení. Kde je holá pláň, tam přirozená obnova nastane velmi obtížně. Proto to necháváme stát,“ vysvětloval šéf šternerské lesní správy.

Výhled na Hanou i Jeseníky

Bradlo s vrcholem v nadmořské výšce 600 metrů je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Turisté mohou cestou na vyhlídku na skále vidět mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jde o kvarcit původem z devonu, který tvoří hřbet Bradla.

Na vrcholu vystupují unikátní přeměněné křemenné slepence s vybudovanou vyhlídkou do krajiny. Nabízí atraktivní pohledy na hanáckou krajinu i Jeseníky.

Pověst o ďáblovi
Socha pekelníka pod vrcholem Bradla připomíná pověst o lakomém sedlákoviCestou na vrchol Bradla mohou pozorní turisté vidět hned dvě sochy čerta, jedna stojí pod vrcholem u rozcestníku, menší „ďábel“ číhá až na skalním masivu. Jde o připomínku pověsti, která se pojí s nejvyšší horou Úsovské vrchoviny.

V Lipince podle ní žil lakomý sedlák, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatl. V úpise požadoval, aby čert nejprve vykonal práci, kterou mu uloží, až pak si jej může odnést do pekla. Když nastal čas, ukázal sedlák směrem na Lipinku, nad níž měl čert do rozbřesku postavit z kamene 20 metrů vysoký hrad.

Ďábel přizval z pekla posilu a čerti začali stavět. Než ale stačili dílo dokončit, zakokrhal kohout. Čerti pustili kameny a zmizeli v pekle. To podle pověsti vysvětluje podobu skály na vrcholu a balvany a bloky po celém hřbetu. (tau)