Kliknutím zvětšíteProjednával žalobu Německého řádu na Národní památkový ústav, který v květnu 2014 odmítl Bouzov vydat na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. A rytířům ji zamítl. Bitvu prohráli, ale vzdát se nehodlají. Německý řád se odvolá se ke krajskému soudu.
„Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto jí zamítl," uvedl soudce Vít Jašek.
Soud dospěl k závěru, že majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto je nelze vydat.
Zkoumal také, zda připadá v úvahu takzvaná výluka. Během řízení Německý řád ale podle soudu neprokázal, že by podal restituční návrh o vrácení majetku podle zákona z roku 1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody, který řešil navrácení majetku zabaveného německou okupační správou po 29. září 1938.
Soud také uvedl, že Německý řád sice prokázal, že mu hrad patřil, ne tak v případě požadovaného movitého majetku.
„Důkazní břemeno je na žalobci. Nebylo možné rozhodnout o vydání," odůvodňoval soudce.
Podle soudce rovněž bylo prokázáno, že řád byl v roce 1939 zrušen a současný řád není „osobou" totožnou, které byl majetek zabaven.
Československý stát s ním následně jednal a po roce 1991 byl řád zapsán jako právnická osoba.
„Soud dovozuje, že řád není osobou totožnou, ale shledává všechny atributy nástupnictví, že žalobce je osobou oprávněnou," sdělil soudce, když odůvodňoval rozsudek.
Olomoucký okresní soud zamítl ve středu 24. srpna žalobu Německého řádu na NPÚ. Na snímku právní zástupci řádu a NPÚ čekající na rozsudek soudu
Autor: Deník/Daniela Tauberová¨
Řád: Odvoláme se
Německý řád se zamítnutím žaloby nesouhlasí. Chce zabojovat u vyšší soudní instance.
„My se samozřejmě odvoláme a uvidíme, co bude dál. Věříme ve spravedlnost," komentoval rozsudek mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
„Jsme přesvědčeni, že jsme důkazní břemeno unesli. Navíc se stále odvoláváme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze 17. prosince 1948, který majetek Řádu německých rytířů vrátil. Jsme přesvědčeni, že jsme všechno splnili, jak jsme měli," dodal.
Památkáři: Lze vyčíst loajalitu k Říši
To, že se Německý řád, dříve také Řád německých rytířů, odvolá proti zamítnutí žaloby právního zástupce Národního památkového ústavu nepřekvapilo.
„S tím jsme rozhodně počítali. A nebojíme se toho," reagoval právník Petr Wünsch.
Ten během jednání například vyzdvihoval, že zástupci Německého řádu nepředložili jediný přesvědčivý důkaz, že by řád byl zrušen z důvodu politické perzekuce, a ne pro nadbytečnost – po připojení Sudet.
Z předložené korespondence lze podle právníka památkářů naopak vyčíst loajalitu Třetí říši.
Za klíčové Petr Wünsch označil, že majetek byl konfiskován, německé společnosti, a vlastníkem se nato stala Československá republika.
„Řád nepostupoval podle zákona č. 128 z roku 1946 a nepodal restituční návrh. Nemohly nastat účinky dekretu prezidenta republiky č.5 z roku 1945. Toto byl jeden z našich silných argumentů a jsme opravdu rádi, že se soud k tomuto argumentu přiklonil," sdělil právník.
Připomněl, že zástupci řádu tehdy měli na podání návrhu tři roky.
Historie hradu Bouzov
Romantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století, kdy jej nechal postavit Buz z Moravičan. Nachází se v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka.
Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, na začátku 15. století se v něm podle části historiků měl narodit Jiří z Poděbrad, pozdější český král.
Pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů. Na přelomu 19. a 20. století velmistr řádu a rakouský arcivévoda Evžen Habsburský (1863-1954) nechal hrad na své náklady kompletně opravit, už v té době to byla velmi drahá rekonstrukce a vyšla na 20 milionů zlatých.
Tehdy také Bouzov získal svou dnešní podobu. Evžen Habsburský jej pak využíval jako své zimní sídlo.
V roce 1938 Hitler Německý řád společně s dalšími spolky zrušil a hrad se stal majetkem třetí říše.
Často se mylně uvádí, že Hitler věnoval Bouzov ministrovi vnitra Heinrichu Himmlerovi, faktem ale je, že majetek převzala říšská správa pro ochranu německých kulturních památek a byl spravován státem, konkrétně ministerstvem vnitra.
V předhradí opravili byt pro místního gauleitera (župního vedoucího) NSDAP, ale jinak hrad jako takový sloužil jako skladiště uměleckých předmětů, které se sem svážely z celé Evropy.
V roce 1945 přešel do majetku československého státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku.
Magické kouzlo hradu jej trvale činí vyhledávaným objektem pro pořádání společenských akcí, koncertů, divadelních představení, výstav a svateb. Svoji roli si také zahrál v mnoha pohádkách a historických filmech. (mad)
Rytíři chtěli dobýt veškerý majetek
Na konci roku 2015 zasypal Německý řád desítkami žalob soudy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Kromě Bouzova chce Sovinec, zámek v Bruntále, lázně a kostel lázně v Karlově Studánce, Velmistrovský dům v Opavě a další nemovitosti. Také přes 13 třináct tisíc hektarů pozemků v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Konkrétně na Olomoucku usilují rytíři vedle Bouzova o navrácení 1270 hektarů půdy na Bouzovsku, v Dlouhé Loučce a Pasece.
U pozemkového úřadu však s takzvanou výzvou neuspěli. Řád proto ve lhůtě podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Německý řád by rád získal školu v Dlouhé Loučce. Na základě červencové výzvy České biskupské konference, aby od určovacích žalob upustily také řády a kongregace, se Německý řád rozhodl, že biskupům vyjde vstříc a počet žalob podaných na oba moravské kraje zredukuje. (tau)
Bouzov a dekrety
V květnu 2014 odmítl vydat Bouzov Národní památkový ústav. Rozhodnutí opřel o odůvodnění, že hrad byl konfiskován na základě Benešových dekretů, takže se na něj zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vztahovat nemůže.
Podle tohoto zákona může být vydán pouze majetek, který církev a náboženské společnosti vlastnily po 25. únoru 1948. Jde tedy o to, že pokud skutečně byl dekret v daném případě aplikován po právu, tak za splnění dalších okolností církevní subjekt pozbyl vlastnické právo dříve než k 25. únoru 1948, a tudíž takový majetek nemůže být předmětem vydávání.
Bouzov sice byl konfiskován dle dekretů prezidenta Beneše, nikoli však Německému řádu. Ten přišel o majetek v říjnu 1938 krátce po odtržení Sudet od Československa a z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny.
Zástupci řádu se před soudem snažili vyvrátit tvrzení, že členové řádu kolaborovali a poukazovali na to, že naopak čelili perzekuci a někteří skončili v koncentračních táborech. (tau)
Rytíři se soudili už v minulosti
Soudy se zabývají nároky Německého řádu od 90.let minulého století. Takzvané určovací žaloby, prostřednictvím kterých se chtěl domoci vlastnictví, soudy všech stupňů postupně zamítaly. V lednu 1998 ovšem pražský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace majetku tudíž byla neplatná.
V květnu 2006 zase situaci zkomplikoval verdikt olomouckého soudu. Ten vyhodnotil, že dnešní Německý řád není právním nástupcem původního řádu.
V roce 2007 podal Německý řád takzvanou kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kde se domáhal doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Neúspěšně. Závěr potvrdil i Ústavní soud. (tau)
Historie Německého řádu
Historie Řádu německých rytířů, dnes úředně Řádu bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě a zkráceně Německého řádu spadá až do 12. století. Vznikl na území Palestiny v Jeruzalémském království a ve středověku byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů. 
Na území dnešní ČR přišel řád již ve 13. století. Nemovitosti získal především po bitvě na Bílé hoře. Před II.světovou válkou vlastnil na území na severu Moravy rozsáhlé majetky o které přišel v říjnu 1938 krátce po odtržení Sudet od Československa. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky.
Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky. O navrácení majetku se řád pokoušel hned po válce. Byla na něj uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil, ale bez úspěchu. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu.
Právníci se však přou, zda verdikt vstoupil v platnost. Poslední naděje tehdejším představitelům řádu vzal komunistický převrat. Po roce 1989 obnovil řád činnost v tehdejším Československu a působí v oblasti zdravotnické, sociální a charitativní a vypomáhá v duchovní správě. V Olomouci provozuje gymnázium. (tau)
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
