VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bouřky? Těžko se předpovídají, tvrdí šéf meteorologů

Olomouc /ROZHOVOR/ – Bouřka. Blesk rozčísne mračna a hrom zaburácí – někdo se pohledem na výboj rozklepe strachy, jiného přírodní jev fascinuje. Jak složité je bouřku předpovídat? Používané předpovědní modely neumí přesně ukázat, kde a v kolik hodin přijde. Složitosti předpovědi bouřek, ale i to, zda jevů přibývá, vysvětluje Roman Volný, vedoucí ostravského předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu.

21.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Čech

Bouřky jsou každé léto. Poslední dny budí dojem, že jich přibývá? Četla jsem, že tím, jak se klima v posledních čtyřiceti letech otepluje, hromadí se v atmosféře velké množství energie, která v podobě náhlých a silných bouřek, silných větrů ničí všem, co jí přijde do cesty. Je a bude tedy těchto jevů více?

Jedná se opravdu jen o dojem. Daný možná medializací doby. Statisticky dlouhodobě zaznamenáváme nejčetnější výskyt bouřek v letních měsících nebo na přelomu jaro-léto/léto-podzim. Zejména tedy červen, červenec. Není statisticky prokázán četnější výskyt bouří v posledních letech. Bouřky byly – jsou – budou.

Nakolik se dají bouřky předpovědět? Myslím, kde přesně a jak dlouho budou?

Problematika předpovědi bouřek je složitá. V současnosti používané numerické předpovědní modely atmosféry nejsou schopny přesné předpovědi – přesného času a místa vzniku bouřek. Tato záležitost je mimo jejich současné možnosti, přesněji nejsme schopni věrohodně v těchto modelech popsat, natož modelovat vývoj, jevy v měřítku řádově jen několik km. I z tohoto důvodu selhává přesná lokalizace – předpověď místa výskytu a intenzity bouřek. Používané numerické modely jsou v současnosti poměrně spolehlivě schopny předpovědět podmínky v atmosféře vhodné pro vznik bouřkové činnosti. Smysluplně je lze předpovídat s předstihem jen kolem maximálně 24 hodin.

Problémem je zřejmě i to, že bouřka netrvá dlouho.

Obvyklá životnost bouřky je jen v řádech hodin – desítky minut až hodinu dvě tři. Nicméně jednotlivá bouřková jádra se mohou za příhodných podmínek opakovaně tvořit nad jedním místem i několik hodin, čímž se zdánlivě prodlužuje životní cyklus bouřky, spíše několika bouřek za sebou, což pochopitelně běžný pozorovatel nebo člověk postižený několik hodin trvajícím vydatným deštěm nerozliší. Předpověď bouřek na delší časový interval při současných možnostech postrádá smysl.

Bouřky asi ovlivňují předpovědi jako takové, mění je z hodiny na hodinu. Je složité v takovém počasí stavět předpovědi, musíte je přepočítávat třeba několikrát za den oproti klidnějším dnům?

Předpověď počasí obecně v sobě obsahuje, zda se předpokládá výskyt bouřek či nikoliv. Domnívám se, že z povahy meteorologických předpovědí nelze tyto informace aktualizovat neustále dle aktuálního vývoje – aktualizujeme předpovědi třikrát denně. Upřesnění, co se týče aktuální přesné lokalizace bouřek, jejich postupu, intenzitě je možno dosáhnout na předpovědních pracovištích nejlépe telefonicky dotazem sloužícímu meteorologovi na našich šesti pracovištích – v Praze, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě máme v současnosti nepřetržitý čtyřiadvaceti­hodinový provoz.

Velmi obecně při tvorbě předpovědí počasí platí, že je skutečně obtížnější je tvořit při očekávání bouřek než při očekávaných déletrvajících deštích. Důvodem je značná prostorová i časová proměnlivost jevů provázejících bouřky, kdy v bouřkách mohou během hodiny dvou, spadnou srážky výrazně vyšší než 100 milimetrů, jen v lokalitě, kde se vyskytne bouřka, mohou být zaznamenány nárazy větru kolem 100 kilometrů za hodinu, kroupy a podobně, zatímco v řádově jen několik kilometrů vzdálené lokalitě z těchto jevů nemusí být zaznamenáno nic nebo maximálně hřmění.

Pomáhají vám supermoderní technologie a počítačové modely. Je práce snazší, když máte k dispozici například superprogram Aladin? Z pohledu laika je těžké se v tom zorientovat – máte před sebou několik předpovědních modelů a výpočtů – stále jsou zřejmě nejdůležitější zkušenosti meteorologa.

Modely práci meteorologa na jedné straně ulehčují, na straně druhé ji komplikují tím, jak se neustále zvyšují nároky na podávané informace – dnes chce každý vědět v přesně daném místě přesnou hodinu a stav, případně změnu počasí. Obecnější informace, byť v rámci regionu, již dnes téměř nikoho neuspokojí.

Bohužel takto kategoricky vnímaná předpověď počasí je v současnosti velkým problémem a obávám se, že zcela jistě ještě dlouho bude. Role meteorologa, troufám si tvrdit, že stále nenahraditelná, je právě v těch zmiňovaných zkušenostech a ve schopnosti kvalitně analyzovat veškeré dostupné podklady pro předpověď a v neposlední řadě ve schopnosti rozhodnout se pro přiklonění se k nějaké variantě budoucího vývoje počasí. Věřte, že to mnohdy není vůbec jednoduché rozhodování – možná právě pro zvyšující se množství nejrůznějších předpovědních materiálů z různých modelů, které se téměř nikdy jednoznačně neshodují, buďto v lokalizaci, čase nástupu nebo například intenzitě jevu.

Současné předpovídání počasí, kdy modely vycházejí z družicového sledování vývoje oblačnosti, je jistě mnohem přesnější než před pár desítkami let. Můžete to jednoduše porovnat, například s dobou před dvaceti třiceti lety?

Přestože jsou meteorologové stále hodnoceni ve výsledku negativně za svou práci, zastávám názor, že kvalita podávaných informací je nesrovnatelně jinde než například před několika lety. Přesnost je bezesporu vyšší než tomu bylo před zmiňovanými 20 lety, kdo si to nechce přiznat, většinou předpovědi počasí nerozumí. Je to podobné jako s tématikou sportu či politiky – vystačím si s tvrzením, že předpověď nevyšla, obzvláště když tomu rozumí každý…

Projdeme-li s takovýmto člověkem konkrétní den, vzpomene-li si vůbec, o který šlo, a konkrétní předpověď počasí dostaneme se k závěrům, že uvedené tvrzení o nespolehlivosti předpovědi je nepravdivé. Do značné míry jde také o vnímání a interpretaci informace obsažené v průpovědích počasí, bohužel nejčastěji médii nebo neschopností rozumět psanému textu samotným uživatelem.

Máte příklad?

Běžná interpretace běžné předpovědi zní následovně, následuje předpověď a za ní mediální interpretace: Polojasno až oblačno, místy přeháňky, ojediněle bouřky, nejvyšší teploty 22 až 25 stupňů Celsia. = vezměte si deštníky bude pršet!!! S tímto se setkáváme dnes a denně! Asi k tomu není co dodávat…

Dočkáme se někdy stoprocentně úspěšných předpovědí? Na to je asi počasí příliš nestálé..

Obávám se, že nedočkáme! Jedná se o předpověď = vývoj stavu budoucího. Spíše si budou muset lidé do budoucna zvykat například na takzvané pravděpodobnostní předpovědi, především s prodlužující se délkou takové předpovědi, kdy se nedovíte, že teploty za týden budou překračovat 30 stupňů, nýbrž „jen“ teploty budou s 30 procentní pravděpodobností překračovat za týden 30 stupňů Celsia.

Na takovéto předpovědi, především ty delší, ovšem veřejnost zatím není zřejmě dostatečně připravená – není ochotna akceptovat a rozumět jim. Já osobně budu zřejmě vždy zastáncem opravdu krátkodobé předpovědi – na jeden dva dny – pokud možno regionální s častější aktualizací a tím i větší pravděpodobností na vyšší procento úspěšnosti.

Nakolik jsou spolehlivé předpovědi na dva tři dny dopředu a jak vyhlídky sedmi-osmidenní.

Spolehlivost krátkodobých předpovědí je komplikovaná Hodnotí se například úspěšnost předpovědi jednotlivých prvků – teploty minimální/maxi­mální, oblačnost, srážky v procentech plochy výskytu, množství srážek v milimetrech za čtyřiadvacet hodin, výskyt mlh a bouřek a další věci. Na jeden den dopředu se pohybuje během roku v průměru mezi 90 až 95 procenty. Na dva dny mezi 80 až 90 procenty a pod nebo kolem 80 procent na 3 a více dnů, především díky nespolehlivosti předpovědi srážek – jak co do plochy výskytu, tak jejich množství.

Je pravdou, že prodáváte předpovědi lokálního charakteru? Letištím, nebo třeba filmařům, pivovarům? Teoreticky: chci zítra odjet na třídenní dovolenou do Lipové v Jeseníkách, mohu si u vás objednat předpověď pro toto místo v daný čas?

Problematika je opět dosti složitá: na jedné straně ANO prodáváme. Jsme „nuceni“ vydělávat prodejem toho, co nemusíme poskytovat „ze zákona“ a na straně druhé se například meteorologické předpovědi, celostátní i regionální, objevují na webech Českého hydrometeorolo­gického ústavu.

Pokud jde o výlet do Lipové?

Doporučil bych zavolat si na komerční linku, tarif 30 korun za minutu, předpovědi počasí do příslušného regionu. Pokud jde o Jeseníky, pak k nám do Ostravy-Poruby a v rozhovoru s meteorologem budou zájemci zodpovězeny dotazy, které položí s tím, že úspěšnost předpovědi není 100 procentní, nicméně lidé volají o tyto informace velmi často, takže z toho usuzuji, že svou váhu pro případná rozhodnutí mají a odezvy jsou vesměs pozitivní.

Jak vidíte předpověď z pohledu bouřek na nadcházející dny? Bude nám opět nad hlavou burácet?

Postupně se ke konci srpna dostaneme do závěru bouřkového období letošního roku. To ovšem neznamená, že již pro letošní rok máme vše, co bouřky mohou přinést, za sebou. Nicméně podmínky v atmosféře vhodné k nějakým extrémním projevům budou čím dále méně vhodné. Ve své praxi jsem ovšem zaznamenal, že z pohledu meteorologa nemáme výrazně „klidnější“ roční období.

S podzimem a zimou přijdou, alespoň zatím každý rok dorazily, problémy s takzvaným inverzním charakterem počasí, kdy se zhoršují rozptylové podmínky, začne padat sníh, i v zimě se může vyskytnout sněhová bouře, na jaře pak bude odtávat sníh a v závislosti na jeho množství a rychlosti odtávání bude voda odtékat koryty řek, někde se možná i rozlévat, a kruh se uzavře vstoupením během jarních měsíců do další bouřkové, možná povodňové, sezóny…

Autor: Daniela Tauberová

21.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak hlasovala velká města v Olomouckém kraji?
1 10

Jak volila velká města v Olomouckém kraji? Na bedně se liší

Volební štáb ČSSD v Olomouci - vpravo trojka kandidátky olomoucký primátor Antonín Staněk
1 6

Olomoucký primátor doskočil až do parlamentu, matadory nechal mimo

Olomoucko ovládlo ANO a Okamura, třetí je ODS

Olomoucko převálcovalo hnutí ANO a výrazný úspěch slaví i druhé SPD Tomia Okamury. Překvapením je bronzová příčka ODS a těžký propad tradičních levicových stran.

Skokanka ODS: trojka z Olomouce přeskočila do sněmovny i lídra

Třetí žena přeskočila dva muže před sebou. Zuzana Majerová Zahradníková, pětačtyřicetiletá učitelka a překladatelka z Olomouce, zasedne podle všeho v poslanecké sněmovně.

Co říkáte na výsledky voleb? Hlasujte

ANKETA / Slavíte, nebo zapíjíte děsivou realitu? Jak vás potěšily, či zklamaly výsledky voleb do Poslanecké sněmovny? Hlasujte v naší anketě.

VIDEO: Velký výlov v Tovačově přilákal tisíce lidí

FOTOGALERIE / Rybí speciality, horké nápoje a především výlov ryb. Nejen to mohli zažít návštěvníci jednoho z největšího výlovů ryb na Moravě, který se uskutečnil o víkendu 21. a 22. října právě na Hradeckém rybníku u Tovačova.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení