Shromáždění začalo v 17 hodin a trvalo necelých 60 minut.

K několika desítkám lidem promluvili například první porevoluční rektor olomoucké univerzity Josef Jařab, senátor Lumír Kantor, poslanec Marian Jurečka nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Lidé mávali českými vlajkami a každý proslov ocenili potleskem.


„Přišli jsme hlavně uctít ty, kteří se zasloužili o demokracii. Se současnou vládou sice nesouhlasím, ale tady nemám v plánu protestovat,“ prozradila pětapadesátiletá Jana Koutná.

V době revoluce zrovna končila studium na zdejší vysoké škole. Zprávu o demonstracích v Praze přijala sice s několikadenním zpožděním, o to však s větším nadšením.

„Bylo to neuvěřitelné, takovou euforii už nikdy nezažiju,“ dodala s úsměvem.

Manželé Srnečkovi přivedli i své potomky, pětiletého Honzíka a tříletou Aničku.

„Pro nás je důležité nezapomínat. Děti z toho ještě nemají rozum, ale budou to právě ony, kdo za x let náš příběh předají zase další generaci,“ shodli se.

Malé sourozence ale zatím zajímaly hlavně planoucí svíčky a zářící lucerny.

Ručička teploměru klesla k nule, a tak se po necelé hodině prostranství pod sochou Tomáše Garrigua Masaryka vyprázdnilo. Někteří lidé se vydali společně s organizátory akce na speciální hospodský kvíz, zbytek zamířil do svých domovů nebo za dalšími povinnostmi.