Podle úředníků však napájení takového počtu krav vodou z řeky není vzhledem k mimořádnému suchu možné. Vodu z Bystřice totiž potřebuje také pstruží líheň v Domašově nad Bystřicí, odkud jsou původními druhy lososovitých ryb zarybňovány vodní toky velké části Moravy. Voda z řeky je však především zdrojem pitné vody pro několik obcí.

„Spotřeba vody je v tomto horku obrovská. Poslední dny neděláme nic jiného, než že tankujme vodu do cisteren a rozvážíme ji dobytku na pastvu," uvedl farmář Alois Bureš, který má v kopcích kolem Bystřice 1200 kusů skotu.

Poukázal na to, že v současném horku vypije jedno dospělé zvíře více než 100 litrů vody denně. Tu honáci odebírají hlavně z vlastních studní a veřejného vodovodu.

„Bereme, co můžeme odebírat, ale bohužel to nestačí," popisoval kritickou situaci, kterou bez vody z Bystřice podle něj není možné zvládnout.

Jenže vody v Bystřici je málo a slouží i jako zdroj pitné vody pro tři obce. Proto Městský úřad Šternberk koncem minulého týdne zakázal odběr vody z Bystřice a jejích přítoků, což honáky naštvalo.

„Ano, jsou rozčíleni, ale musejí si uvědomit, že za situaci nemůže vodoprávní úřad, ale sucho, které stále trvá," reagoval vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Šternberk Antonín Kostrůnek.

Týrání zvířat, nebo porušení vyhlášky

Farmáři tento týden s úředníky jednali. Svého však nedosáhli.

„Chtěli by výjimku. Nedají si vysvětlit, že zákaz byl vydán hlavně kvůli nim. Oni jsou největšími spotřebiteli povrchových vod v této oblasti. Nahoře se pase několik tisíc kusů dobytka, který je částečně napájen z povrchových zdrojů, což sice mají povoleno, ovšem současná situace je natolik vážná, že jsme zákaz odběru museli vydat, a to do 30. září. Farmáři musejí více využívat zdroje podzemní vody, které jsou zatím dostatečné. Také odebírat vodu z veřejného vodovodu, " vysvětloval Kostrůnek.

Chovatelé skotu se chtějí obrátit na právníky a výjimku odběru vody z Bystřice vybojovat.

„Jinak máme dvě varianty: buďto budeme porušovat zákon na týrání zvířat, protože dobytek nedostane napít, nebo budeme porušovat vyhlášku zakazující odběr vody. Situace je pro nás neřešitelná. Vodu z Bystřice potřebujeme," uzavřel Alois Bureš.

Zákaz napouštění bazénů i mytí aut

Nízké průtoky v Bystřici v součanosti zneklidňují především rybáře. Hlavně ty, kteří v pstruží líhni v Domašově nad Bystřicí vychovávají novou generaci původních druhů lososovitých ryb pro nemalou část střední a severní Moravy.

„V líhni máme produkci na dva roky. Jen pro letošek sedm tun ryb," popisoval Radomír Bednář z místní organizace Českého rybářského svazu.

„Při nízkých průtocích hrozí, že se ryby zadusí. Sice nám na všech sádkách běží areátory, které provzdušňují vodu, ale situace je špatná," uvedl s tím, že tak nízké průtoky v Bystřici nepamatuje.

„Pokud by ryby zahynuly, dojde k obrovským škodám. Nejde jen o statisíce korun, ale o výpadek v zarybnění toků, ze kterých pstruh potoční a lipan podhorní postupně mizí a bez naší pomoci by postupně vymizeli úplně," uvedl.

Vyhláška, která zakazuje odběr povrchových vod pro účely napájení zvířat, zalévání zahrad, napouštění bazénů, zavlažování sportovišť či mytí automobilů, se týká Moravského Berouna, Hraničných Petrovic, Domašova nad Bystřicí a Jívové.

Studánka v lese zatím teče

Pro část obcí je přitom Bystřice zdrojem pitné vody, která se do vesnic přivádí z úpravny v Domašově nad Bystřicí.

„O zákazu víme a vodu neodebíráme. Na zalévání máme vodu v sudech a nádrži, kde ještě nějaká je a po dnešních srážkách dokonce trochu přibyla," popisovala v pondělí večer Anna Petrová, která je přes léto v Domašově nad Bystřicí na chalupě.

„Také chodíme do lesa ke studánce nad hájenkou, kde je moc dobrá voda a zatím teče," dodala žena.

„Vodou šetříme, co to jde. Z Bystřice nečerpáme," ujistila také Jaroslava Kollertová.