Zisk z prodeje jim nahrazuje ztráty za cukrovou řepu, kterou přestali pěstovat po uzavření němčického cukrovaru společnosti Eastern Sugar.

Areál bohuňovického zemědělského družstva se během loňského roku rozrostl o obří jímky na kukuřičnou siláž.

„Betonové fermentační nádrže mají průměr osmadvacet metrů, spojovací jímka je ještě větší. Okolní terén přesahují o čtyři metry. Povolení na zahájení zkušebního provozu jsme získali v polovině ledna. Od té doby postupně navyšujeme výkon nového provozu a seřizujeme chod kogeneračních jednotek podle množství vyvíjeného bioplynu,“ sdělil ředitel družstva Václav Stejskal.

Bohuňovičtí přimíchávají do kukuřičné siláže kejdu a směs zahřívají tak, aby se hmota rozkládala na metan. Získaný plyn pak spalují ve speciálně upravených motorech s alternátory na výrobu elektrické energie. Do sítě společnosti ČEZ budou dodávat až 500 kilowatt za hodinu.

„Nejvyšší hodinový výkon, kterého jsme zatím ve zkušebním provozu dosáhli se pohyboval kolem 380 kilowatt. Díky smlouvě o dodávkách energie máme na patnáct let jistotu, že za elektřinu dostaneme zaplaceno. U tradičních zemědělských komodit bohužel stejnou záruku nemáme,“ poznamenal Stejskal.

Zemědělské družstvo investovalo do moderní technologie 43 milionů korun. Podařilo se mu však získat dotaci ze zdrojů Evropské unie, která pokryje padesát procent vynaložených nákladů.

„Věděli jsme, že postavit takový provoz bude hodně nákladné. Zariskovali jsme, vzali si úvěr, ale vyplatilo se to. Tím, že už do sítě dodáváme elektřinu se nám začínají peníze pomalu vracet. Díky dotaci počítáme, že se nám investice vrátí přibližně do pěti let,“ dodal Stejskal.

Novinka se osvědčila natolik, že zemědělci z Bohuňovic v budoucnu počítají s dalším navýšením výkonu stanice. Postupně by měli vyrábět až 750 kilowatt za hodinu.