Když přes den dne frekventovaná cyklistická stezka ztichne, vyráží největší evropský hlodavec na břehové porosty.
Problém je v tom, že některé jeho další hostinu neustojí. Nahlodané stromy ovšem podle místních mohou poranit kolemjdoucí, cyklisty nebo vodáky.
„Některé stromy už drží jen tak tak a hrozí, že spadnou. Ale do vody. Na cyklostezce by se nemělo nikomu nic stát," hodnotila bobry narušené listnáče na břehu Michaela Pospíšilová, když v neděli po obědě s rodinou vyrazila na vrbové proutky na pomlázku.
V blízkosti hospody U Travise je v těchto dnech na bobřím jídelníčku lýko z více než desítky vrb, topolů a dalších dřevin.
„Jasně, že lidé řeší bobry. Pořád o nahlodaných stromech mluvíme. Hlavně kvůli bezpečnosti," reagoval majitel hospody Robert Trávníček.
„Něco jsme sami uklidili, ale na druhém břehu jsou už některé stromy narušené natolik, že se brzo zlomí. A jezdí tady kánoisté, kajakáři! I po druhém břehu chodí rodinky na procházku, může to na ně spadnout," obává se Robert Trávníček.
Čtyři rodiny ve městě
Bobr evropský žil na Olomoucku a jinde v České republice v historii v hojném počtu. V 17. století byl vyhuben a poté znovu vysazen. Nato byl koncem 19.století vyhuben podruhé.
V devadesátých letech byl vrácen do krajiny na Olomoucku a jeho počty se od té doby zvedají.
„Momentálně jsou na katastru Olomouce čtyři rodiny: na hlavním toku v Černovíře a za Novými Sady, pak na „Malé vodě" a údajně se vrátili i na Domovinu poté, co byli kvůli stavbě Šantovky vyhnáni," popisoval Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.
Volný pohyb po Olomouci
Magistrát má přehled o výskytu zvlášť chráněného zvířecího souseda v Olomouci.
„Bobři se v Olomouci volně pohybují v ramenném systému řeky Moravy i na přítocích. Jsou i na téměř všech uzavřených vodách v Olomouci a okolí. Jde o potomky bobrů, které tým profesora Štěrby vracel do krajiny v devadesátých letech minulého století," reagoval Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí.
Připustil, že bobří pracovitost a apetit může lokálně napáchat škody a způsobit povodňové riziko.
„Jejich stavby mohou v Olomouci zhoršit situaci zejména na drobných tocích jako je aktuálně například Nemilanka," uvedl.
Zamyslet se nad regulací
Nárůst počtu zvířat a škody jsou podle Loyky důvodem k zamyšlení nad regulací jejich stavů. "Na základě výsledků prací odborníků," poznamenal Petr Loyka.
Vodohospodáři se už kvůli bobrům obrátili na olomoucké hejtmanství. To připravilo novou vyhlášku, která až začne platit, umožní rychlejší zásah do bobřími stavbami zatarasených toků.
Ovšem pouze tehdy, hrozí-li závažné škody na majetku či plynulý odtok vody při povodni.
Zkušenosti ze sousedních regionů podle hejtmanství nenaznačují, že by správci toků opatření nějak zneužívali a k bobrům se chovali necitlivě.