Obě zvířata jsou novými přírůstky a už mají i svá jména – bobr je Bobrýsek a samičku nutrie pojmenovali jako Julinku.

„Bobr spadl do dětského bazénku v zahradě u domu v jedné vsi za Uničovem. Předtím však, navštívil tamní rybník, kde zničil stromky,“ popisuje Ondra Csik, ošetřovatel záchranné stanice v Uničově.

„Chvilku jde, poposedává. Mám podezření, že jak chodil po zahrádkách, že ho možná někdo klepnul klackem,“ krčí rameny a pokračuje: „Je to už několikátý bobr, kterého jsme objevili, tenhle dopadl relativně dobře.“

Bobr je asi dvouletý samec vážící bezmála pětadvacet kilogramů.

„Po dvou letech si hledají nové teritorium a duben, začátek května je právě čas, kdy si hledají nový domov, “ říká a neopomíná doplnit, že bobr je chráněný tvor, podle zákona kriticky ohrožený. Takže není možné jej odchytit či lovit.

Bobrýsek však zatím není v dobré kondici a společnost bude dalším zvířatům ve stanici dělat ještě nejméně měsíc, spíše i dva.

„Až se úplně zotaví, budeme mu hledat nový domov. Spolupracujeme na tom s Chráněnou krajinou oblastí i krajem. I když je nemocný, spousta lidí se na něj přijde podívat. Je to tvor, kterého není potřeba hned likvidovat,“ vysvětluje a hladí bobra po hřbetě.

„Ohlodává větvičky, ale zamiloval se i do pečiva. Má rád koláčky, rohlíky a může i tvrdý chleba,“ vypráví ošetřovatel.

Kamáradka nutrie Julinka

Kromě pečiva se však zdá, že si oblíbil i nutrii Julinku. Společně se dělí o přístřešek z proutí a větviček, spí spolu a bok po boku vyráží i na procházky.

„Nutrii jsme dostali od jedné paní, která ji měla doma už jako mládě. Dokud to bylo malé, tak si s tím každý hrál, jak to vyrostlo, tak se toho každý bojí,“ říká Ondra Csik.

Za domácího mazlíčka nutrii však nedoporučuje.

„Rozhodně je ale zajímavá. Za týden, co jsou spolu, se skamarádili. Přitulení vedle sebe spí a i při procházce jsou stále spolu. Jsou to odlišné druhy, ale je vidět že zvířata spolu dokáží komunikovat a existovat a to někdy lépe než lidé,“ dodává.