Zemědělci z Olomoucka zůstávají navzdory možnosti pěstovat speciální odrůdy plodin pro výrobu biolihu spíše u klasiky. Na Hané se pořád nejvíc pěstují obiloviny.
Po uzavření dvou cukrovarů na Prostějovsku ubylo ploch osetých cukrovkou.
„Bývalí pěstitelé cukrové řepy teď dostávají finanční náhrady za to, že už ji do cukrovarů nemohou dodávat. Dostávají také dotace na nákup nové techniky pro pěstování náhradních plodin, mohou získat až čtyřicet procent z pořizovací ceny zemědělských strojů,“ sdělil ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč.
Většina družstev a soukromých zemědělců však stále pěstuje potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen, žito nebo klasickou kukuřici. Letos za ně dostávají mimořádně dobře zaplaceno i v tuzemsku.
„Za tunu potravinářské pšenice se na brněnské burze platí přes 6 100 korun, za žito 5 600 korun a za kukuřici 5 500 korun. Jsou to rekordně vysoké ceny, pěstitelé nikdy nedostávali za obiloviny tolik jako nyní. Poptávka po potravinářské pšenici a obilí navíc pořád roste. Plodiny vhodné pro výrobu biolihu proto zatím nejsou pro zemědělce z Hané dostatečně finančně zajímavé,“ dodal Porč.
Speciální odrůdy kukuřice zatím pěstují jako jedni z mála zemědělci z Bohuňovic na Olomoucku.
Bohuňovičtí přimíchávají do kukuřičné siláže kejdu a směs zahřívají tak, aby probíhal rozklad hmoty na metan. Získaný plyn pak spalují ve speciálně upravených motorech, které mají alternátor na výrobu elektrické energie. Do sítě společnosti ČEZ budou dodávat až 500 kilowatt za hodinu.
„Díky smlouvě o dodávkách energie máme na patnáct let jistotu, že za elektřinu dostaneme zaplaceno. U tradičních zemědělských komodit bohužel stejnou záruku nemáme,“ uvedl ředitel družstva Václav Stejskal.
Více: V Bohuňovicích vyrábí elektřinu z kukuřice
Zemědělské družstvo Bohuňovice investovalo do moderní technologie 43 milionů korun. Podařilo se mu získat dotaci ze zdrojů Evropské unie, která pokryje padesát procent vynaložených nákladů.
„Věděli jsme, že postavit takový provoz bude hodně nákladné. Zariskovali jsme, ale vyplatilo se to. Tím, že už do sítě dodáváme elektřinu se nám začínají náklady pomalu vracet. Díky dotaci počítáme s přibližně pětiletou návratností,“ poznamenal Stejskal.