Opatření přezkoumal poté, co vyhlášku napadl vlastník jednoho z dotčených bytových domů, kde noví nájemníci nemají nárok na doplatek na bydlení, i kdyby splnili obecné podmínky pro jeho přiznání.

Krajský úřad posuzoval, jestli Šternberk splnil podmínky pro vydání bezdoplatkové zóny, jak stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi.

Vyhlášku shodil zejména kvůli tomu, že úředníci nesplnili povinnost, když opatření, které bylo vydáno z důvodu zvýšeného výskytu narušování veřejného pořádku, předem neprojednali s Policií České republiky. To musí učinit, když úřad vydává opatření z důvodu výskytu porušování veřejného pořádku.

Pokud je důvodem pro vydání bezdoplatkové zóny výskyt nepříznivých vlivů působících na děti, tak zákon vyžaduje projednání s orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

„V případě předmětného opatření obecné povahy nedošlo k jeho projednání s Policií ČR, přestože v žádosti o jeho vydání bylo jako jeden z důvodů pro jeho vydání vymezeno porušování veřejného pořádku,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Eva Knajblová. Proti rozhodnutí krajského úřadu nelze podat opravný prostředek.

Radnice: Doplníme a vydáme znovu

Šternberk se ovšem nehodlá vzdát a opatření obecné povahy dopadající na pět problémových adres chce vydat znovu.

„Doplníme, co podle názoru kraje chybělo, a toto opatření budeme chtít vydat znovu,“ reagoval místostarosta Libor Šamšula (ČSSD).

Podle místostarosty nemají města jiný právní nástroj, jak zabránit účelovému pronajímání bytů lidem na sociálních dávkách, časté obměně nájemníků na těchto adresách a následnému rozšiřování takzvaných vyloučených lokalit.

„Jak máme bránit tomu, aby se lidé žijící v těchto lokalitách, kteří na tom nejsou dobře, dostali do ještě větších problémů? Jak máme chránit občany před nežádoucími jevy, kterým jsou neustále vystaveni? Není týdne, aby mě někdo z občanů nekontaktoval, že situace je nesnesitelná. A to většina, jak vím, rezignovala a narušování pořádku či drobné krádeže už vůbec nehlásí, protože přestala věřit, že to má nějaký smysl,“ zdůraznil místostarosta.

Podle krajského úřadu odůvodnil Šternberk vydání opatření zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, které spatřuje zejména v porušování veřejného pořádku.

„Z obsahu přezkoumávaného opatření není zřejmé, z jakých důvodů a na základě jakých skutečností správní orgán redukoval důvody vedoucí k podání žádosti o vydání opatření toliko na nepříznivé vlivy působící na děti, resp. na základě čeho konstatuje, že hlavním důvodem vydání je zvýšený výskyt nepříznivých vlivů působících na děti,“ poukazuje v odůvodnění rozhodnutí odbor sociálních věcí krajského úřadu.

Vynechání policie a vágní odůvodnění

Podle krajského úřadu je povinností správního orgánu vycházet z platného znění zákona o pomoci v hmotné nouzi.

„Je-li žadatelem mezi důvody, pro které je spatřována zvýšená míra výskytu sociálně nežádoucích jevů, uvedeno porušování veřejného pořádku, potom je povinností správního orgánu projednat opatření obecné povahy s Policií České republiky,“ odůvodňoval krajský úřad.

Podle odboru sociálních věcí kraje tak nebyly splněny podmínky pro vydání bezdoplatkové zóny minimálně z důvodu, že návrh opatření nebyl projednán s Policií České republiky.

Zmínil však další výhrady a dal za pravdu i námitkám účastníka řízení, vlastníka dotčeného bytového domu, o nepřezkoumatelnosti a vágnosti odůvodnění opatření.

„Z odůvodnění opatření, jakož ani ze sdělení Odboru vnitřních věcí Městského úřadu Šternberk není zřejmé, jakým způsobem správní orgán dospěl k závěru o zvýšené míře výskytu přestupků v předmětných lokalitách, neboť opatření neobsahuje žádné srovnání s výskytem přestupků v jiných lokalitách ani jiný způsob zjištění uvedené skutečnosti,“ odůvodňoval úřad, proč bezdoplatkovou zónu zrušil.

Majitel domu: Zásah do vlastnických práv

Majitel domu v Olomoucké ulici kritizoval, že radnice mu neoprávněně zasahuje do vlastnických práv. Ohradil se už vloni na podzim, když městský úřad zveřejnil návrh tohoto opatření. Tvrdil, že město řádně nedoložilo narušování veřejného pořádku ze strany nájemníků a neobrátilo se na Policii ČR.

„Cítím se být dotčen ve svém právu podnikat garantovaném Listinou základních práv a svobod,“ napsal tehdy majitel domu Ondřej Gábor městskému úřadu.

Město jeho námitky jako nedůvodné zamítlo. Ze sousedství bytových domů podle radnice přicházejí opakované stížnosti. Sousedům a kolemjdoucím vadí nepořádek, hluk, časté slovní útoky ze strany obyvatel těchto bytových domů či obavy ze šíření možných nákaz.

Úřady v lokalitách evidují vysokou zadluženost sociálně vyloučených osob. Opakovaně tam jezdí městská policie, prohřešky řeší odbor životního prostředí, ale i orgán sociálně právní ochrany dětí.

Takzvanou bezdoplatkovou zónu v těchto dnech připravují také v Moravském Berouně, kde se někteří obyvatelé začali obávat stěhování nepřizpůsobivých občanů ze Šternberku.

„Do nejbližšího zastupitelstva by měla jít zpracovaná žádost, která poputuje správnímu orgánu. Ten následně na základě potřebných podkladů rozhodne,“ sdělila místostarostka Miroslava Šestáková.