Historickou běloruskou vlajku nechalo vedení města vyvěsit v pátek 21. srpna. V den, kdy v roce 1968 okupovala Československo vojska Varšavské smlouvy. Chtělo tak vyjádřit podporu obyvatelům Běloruska, kteří demonstrují proti výsledkům nedávných prezidentských voleb. Ty byly podle mnohých svědectví hrubě zmanipulované ve prospěch dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka. Výsledky voleb neuznala řada zemí, jejich výsledek odmítl i český premiér.

O vyvěšení vlajky rozhodla starostka města spolu s oběma místostarosty.

„Rozhodli jsme se tak na základě toho, co se v Bělorusku děje. Evokuje nám to události let 1989 a 1968 v Československu. Neměli bychom být lhostejní. Lidé v Bělorusku vyšli pokojně do ulic říci své požadavky a byli za to biti a zavíráni. Není to v pořádku, v dnešním světě by se toto nemělo dít. A pokud máme legitimní informace o tom, že volby byly zmanipulované, tak požadavek na jejich opakování je dle mého v pořádku,“ řekla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.

Učiňte tomu přítrž!

Proti vyvěšení vlajky protestoval místopředseda okresního výboru KSČM Leoš Król. V této věci adresoval dopis jesenickým zastupitelům. Píše, že úkolem obecní samosprávy je řešit otázky v okruhu její odpovědnosti.

Vyvěšení vlajky označil za ochotnické divadlo tlumočící jen stanovisko části momentální reprezentace města.

Podle Króla hrozí Bělorusku v důsledku „barevné revoluce“ ztráta suverenity a brutální rozkradení.

Uvedl rovněž, že pod touto vlajkou působila ve čtyřicátých letech Běloruská centrální rada, která kolaborovala s nacistickým režimem.

„Jménem komunistů i řady dalších spoluobčanů se na Vás proto obracím s naléhavou žádostí, abyste této provokaci učinili přítrž. Má-li kdokoli nezkrotné nutkání posluhovat cizím velmocenským intrikám, nechť si to dopřává v dresu své vlastní strany. Jménem občanů našeho města to dělat nesmí,“ napsal.

Jediný výraz: chucpe

Starostka připomenula, že bílo-červenou vlajku vyvěsily i jiné místní či krajské samosprávy, objevila se rovněž v Senátu. Podle svých slov se ze strany místní veřejnosti setkává i s řadou pozitivních reakcí.

Podle místostarosty Tomáše Vlazla by se k událostem v Bělorusku nemělo mlčet.

„Mlčení je mnohdy obhajobou, co se děje. A pokud předseda okresního výboru KSČM něco píše, mám na to jediný výraz, a to je chucpe. Protože komunisté jsou ti, kteří by především měli držet ústa,“ řekl.

Jako Kodet v Pelíšcích

Ostře kriticky na dopis KSČM zareagoval druhý místostarosta Václav Urban. Na sociálních sítích jeho autora poslal do zadní části těla parafrází nejslavnější hlášky z filmu Pelíšky, kterou v legendární scéně vykřikl herec Jiří Kodet.

„Byla to samozřejmě parafráze z tohoto filmu, ale bylo to první, co mě napadlo, když jsem si přečetl tento komunistický cár papíru. Dál se k tomu nechci vyjadřovat. Vyjádřil jsem se na svém osobním profilu, samozřejmě jsem veřejná osoba, ale za tím, co jsem napsal, si stojím,“ prohlásil.

Historická vlajka Běloruska bude před jesenickou radnicí viset do začátku září. Poté ji opět nahradí městský prapor.

Běloruské vlajky

Historická vlajka Běloruska-2020Zdroj: Deník / Jaroslav SýbekBílo-červeno-bílá trikolóra byla poprvé vlajkou Běloruské lidové republiky, epizodního pokusu o státní útvar mezi lety 1918 a 1919. Kontrolu nad touto republikou záhy převzali Sověti. Podruhé byla používána v letech 1943 až 1944 za éry Běloruské centrální rady. Jednalo se o kolaborační vládu v období nacistické okupace. Naposledy se bílo-červená varianta stala oficiálním státním symbolem mezi lety 1991 a 1995. Alexandr Lukašenko po svém nástupu k moci nechal vypsat referendum. To sice nesplňovalo demokratické principy, na jeho základě se však vrátila postsovětská podoba státní vlajky. Bílo-červená kombinace se stala symbolem opozice proti Lukašenkovi.

Vlajka BěloruskaZdroj: archivSoučasná oficiální červeno-zelená podoba běloruské vlajky je modifikací vlajky Běloruské sovětské socialistické republiky používané od 50. do 90. let 20. století. Oficiálním státním symbolem byly za komunistické éry mezi 50. a 90. lety i různé varianty rudých vlajek.