Znamenalo by to hájení tohoto údolí pro možnou výstavbu vodní nádrže. „V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako „územní rezerva“, což znamená, že území teprve bude ověřeno pro účel budoucího využití. Územní rezerva neomezuje stávající činnosti, umožňuje dočasné stavby s horizontem životnosti zhruba 50 let nebo stavby, jejichž případné vykoupení a odstranění nebude extrémně finančně a technicky náročné,“ vysvětlil Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství

Objemem významná vodní nádrž Bělkovice by byla využitelná jako zdroj pitné vody. Význam by měla podle vodohospodářů i pro nadlepšování průtoků v řece Moravě.

Někdy, pokud vůbec

I když navržená lokalita nese název Bělkovice, neleží na katastru obce, ale nad ním. Bělkovice nejsou takzvanou dotčenou obcí, s níž by byl návrh projednáván. Ministerstvem zveřejněná informace proto v obci vyvolala údiv.

„Nic o plánované přehradě nevíme. Co to bude znamenat? Mám rychle prodat barák?“ reagovali v pondělí odpoledne místní obyvatelé. Na obecním úřadu zvonil jeden telefon za druhým.

„Nádrže nesou název katastrálního území, které je pod hrází. Žádné vyjádření k této aktualizaci hájených míst pro případné budoucí využití jsme nedávali,“ reagoval Tomáš Němčic, starosta Bělkovic-Lašťan.

„Budeme informovat občany a vysvětlíme situaci, že se bavíme o nádrži, která vznikne někdy, pokud bude vůbec realizována,“ dodal.

Přehrada v údolí? To už tady bylo, mávla rukou seniorka

Zatímco kdokoliv jiný by znejistěl, kdyby se dozvěděl o tom, že místo, kde stojí jeho nemovitost, může skončit na dně velké přehradní nádrže, paní Hana se jen pousmála. Chata paní Hany, která jezdí do malebného údolí Trusovky přes 50 let.Zdroj: Deník / Daniela TauberováChatu, v níž žije celoročně, postavila svépomocí její rodina před 50 lety. A už tehdy žena původem z Olomouce slyšela o plánu nechat údolí nad Bělkovicemi-Lašťany zatopit srážkovou vodou. Dodnes zůstalo jen u úvah a je přesvědčena, že nic na tom nezmění ani zhoršující se sucho.

„To už tady jednou bylo. O přehradě se mluvilo, když ještě náš děda byl mladý. Byl ročník 1921. Že tuto myšlenku oprášili, mě proto nechává v naprostém klidu,“ mávla rukou paní Hana nad aktuálním návrhem Ministerstva zemědělství.

Pochybuje, že se údolí Trusovického potoka někdy promění v přehradní nádrž. Místo zná velmi dobře. Na chatu v malebném údolí začala jezdit s manželem v roce 1968. V posledních letech i ona bojuje se suchem. Vodu bere ze studánky a vlastní studny. V létě s ní musí šetřit, aby nemusela nakupovat balenou.

„Nejprve by tu musela být voda. V minulosti bylo vody hodně, jednou na jaře dokonce jezdili v potoce vodáci na loďkách. Dnes? V létě jí je v korytě tak žábě po břicho. Sněhu v zimě je málo. Letos jsem hrabala snad jen dvakrát,“ popisovala chatařka.

V údolí žije celoročně a je zde velice spokojena, i když do nejbližšího obchodu to má nejméně dva kilometry a na děravé silnici pár metrů od chat rámusí nákladní auta s nalámaným kamenem.
„Sousedé jsou výborní. Syn mi nakoupí, když potřebuji, vnoučata mě potěší, když je mi smutno. Život tady nemá chybu. A pokud se kvůli úvaze o přehradě ještě zvýší ochrana tohoto místa, zdejší krásné přírody, bude to pro nás chataře jenom dobře,“ usmívala se bývalá Olomoučanka.

Zaplavenou křižovatku nahradí most?

Vodní nádrž v hlubokém údolí Trusovky by měla mít rozlohu 130 hektarů a zadržet přes 47 milionů kubíků vody. Výška hráze nad terénem by měla mít 110 metrů.

Většinu uvažované plochy nyní tvoří lesní pozemky. V údolí aktuálně stojí na dvě desítky chat. Nachází se zde také provozovaný lom, pila v bývalém mlýně a silnice spojující Jívovou se Šternberkem.

„Obec Jívová má v lokalitě pozemky. Zásadní výhrady jsme nevznesli. Jen dotaz, jak budeme jezdit do Šternberka, pakliže se křižovatka zaplaví. Postaví most? To by bylo značně nákladné,“ sdělil Jan Pewner, starosta Jívové, která má v údolí pozemky, na nichž stojí několik rekreačních chat, ale hlavně kamenolom, z jehož provozu má obec příjmy.

Domašov: Rozvoj obce to neomezí

Zásadní překážku navrhovanému hájení území pro případnou výstavbu vodní nádrže nevidí ani v Domašově u Šternberka.

„Myšlenka je stará snad třicet let. Jedná se o rezervu do budoucna, s realizací možná za padesát let. Z hlediska dopravy to velká komplikace nebude, to se dá vyřešit. Zasáhlo by to jednu v dnešní době trvale obydlenou nemovitost. Jinak se chaty, v jedné bydlí trvale obyvatelka,“ zamýšlela se starostka obce Michaela Procházková, která se vloni účastnila prezentace návrhu aktualizace Generelu.

„Z hlediska celkového přínosu má lokalita hodně plusových bodů. Rozvoj obce by to neomezilo, naopak by to mohlo přinést dostatek vody, se kterou my dnes stále bojujeme,“ dodala.

Bez nádrží nebude dost vody

Původní historický seznam vhodných lokalit obsahoval 486 míst a podle ministerstva zemědělství byl postupně omezován vzhledem k námitkám obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011.

Na základě jednání Národní koalice pro boj se suchem loni v květnu bylo navrženo počet lokalit rozšířit. Nejprve bylo navrženo 47 dalších lokalit, které byly projednány s Krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením. Z jednání nakonec vzešlo 31 lokalit, které bude chtít ministerstvo zařadit.

„Není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Bez akumulace vody ve vodních nádržích podle ministerstva nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v České republice, zejména pro budoucí generace.

Podzemní zdroje vody se podle odborníků neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody.

Nedostatek podzemních vod již nyní podle ministra Miroslava Tomana pociťují hlavně obce, které mají svůj individuální nedostačující zdroj této vody, takže mnohé již musí pitnou vodu dovážet.

Lokality nově navržené v Olomouckém kraji:
Bělkovice - objem 47,18 mil. m3, plocha 130,3 ha
Smilov - objem 7,7 mil. m3, plocha 42,25 ha
Podhoří - objem 4,71 mil. m3, plocha 32,28 ha

V současném Generelu LAPV je zařazeno devět lokalit v Olomouckém kraji:
Hanušovice, Hoštejn, Dlouhá Loučka, Rajnochovice, Usobrno, Šternberk, Podlesný mlýn, Otaslavice, Radkovy

Zdroj: Mze