„Prováděli jsme výzkum na třinácti lokalitách od Valašského Meziříčí až po Přerov. Vůbec nejhorší byla situace v Hustopečích nad Bečvou, kde bylo ryb minimum. Dál po toku se to zlepšuje a narazili jsme i na generační ryby. Na pěticentimetrovém okraji přežily i ty, které se vylíhly v letošním roce - třeba v Lipníku byla i slušná generace ostroretek,“ přiblížil Pavel Jurajda, vědecký pracovník z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

V Bečvě podle něj uhynuly především starší ryby.

„Potrvá nejméně pět let, než se řeka vzpamatuje a populace ryb bude na určité úrovni. Bezobratlí by se ale mohli vzpamatovat dříve - už v příštím roce,“ odhaduje.

Profesionální odlov ryb probíhal s pomocí elektrického agregátu. Vědci se pohybovali ve studené vodě, která měla asi 8 stupňů Celsia, v neoprenových oblecích a měli rybářské holínky.

„S pomocí agregátu ryby přitáhneme, změříme, zvážíme a vrátíme zpět do vody. Odebíráme i vodní bezobratlé živočichy, kteří slouží jako potrava ryb - blešivce nebo larvy jepic a chrostíků,“ upřesnil.

Řeka se začíná obnovovat

Zatímco v nejhůře zasažených úsecích Bečvy na Hranicku, kde badatelé zkoumali terén už v sobotu, se dala špatná situace očekávat, nedostatečné druhové zastoupení v úseku u jezu v Dluhonicích poblíž Přerova vědce překvapilo.

„Před deseti lety jsem sem jezdil a odebírali jsme ryby na analýzy těžkých kovů. Tehdy tady bylo ryb dostatečné množství. Přestože je listopad, výsledek je slabší, než jsem předpokládal - čekal bych větší početnost a více druhů. Podle mě to ale nesouvisí s otravou, ke které došlo koncem září, tento úsek bývá obecně považován za špatný,“ zmínil Pavel Jurajda.

Vědci chtějí ve výzkumu opět pokračovat na jaře příštího roku, kdy budou lepší podmínky.

Badatelé se zaměřili i na to, v jaké kondici jsou bezobratlí, kteří slouží jako potrava pro ryby.

„Musíme vzít v potaz, že krátce po otravě kyanidy přišla velká voda, která některé organismy splachovala. Až na výjimky tedy nebyla zjištěna žádná nápadná poškození - jen kolem Hustopečí bylo společenstvo velice ochuzené. Výzkum ukazuje, že je společenstvo pravděpodobně stabilizované a řeka se začíná obnovovat. Potravní základna ryb tedy vypadá v pořádku,“ zhodnotil hydrobiolog Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Vědci posbírali poblíž jezu v Dluhonicích i prázdné lastury a živé škeble říční.

„Úsek v okolí Přerova zřejmě nebyl tak zasažen, protože se kyanidy hodně naředily nad oseckým jezem. Hlavní mortalita ryb byla zaznamenána právě v úseku po Osek nad Bečvou,“ doplnil.

Přežily plůdky

Rybáři postupně celý zasažený vodní tok zarybňují. Otrava zasáhla převážně parmové pásmo, čemuž odpovídala i struktura uhynulých ryb - jednalo se převážně o ostroretky, parmy, jelce a v menším množství i dravé a lososovité ryby.

„Už jsme vysadili asi 140 tisíc kusů ostroretky, nyní provádíme vysazování 30 tisíc kusů parmy. Držíme se striktně toho, co v Bečvě vždycky bylo a dáme ji zpět do kupy. Jen je potřeba zjistit, kdo otravu ryb způsobil, aby se něco podobného neopakovalo, “ uvedl Rostislav Trybuček, jednatel Českého svazu rybářů pro Severní Moravu a Slezsko.

Toho prý překvapilo, že se na úrovni Choryně podařilo z Bečvy vylovit i některé plůdky, které přežily.

„Mají tři centimetry, zatímco námi vysazené ryby měří kolem šesti centimetrů,“ srovnal.

Rybáři krátce po ekologické havárii uspořádali finanční sbírku na obnovu života ve vodním toku, jejíž výsledek předčil očekávání.

„Dobrovolníci už poslali na účet celkem 900 tisíc korun - dary přitom zasílají jak firmy, tak i soukromé osoby. Solidarita lidí je obrovská,“ uzavřel.