Římskokatolické farnosti se sice podařilo dosáhnout na peníze z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, ale část z mnohamilionové investice, musí doplatit ze svého.
Šlo by to snáze, kdyby stát vydal zpět pole, která farnost v Nákle v minulosti vlastnila. Nevydal, protože přes ně vede důležitá dopravní stavba.
Náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem, které měly být dodatečně zdaněny, se podle faráře Ondřeje Jirouta dotýkají nákelské farnosti bezprostředně.
„Většinu pozemků, úrodnou zemědělskou půdou, co jsme v minulosti vlastnili, nebylo možno vydat. Přišlo vyjádření, že nelze, protože přes ně vede dálnice nebo že je tam dnes pískovna..,“ připomněl duchovní správce farnosti.
Ta nakonec získala zpět v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi malou část pozemků v lokalitě, kde je dobýván štěrkopísek. Ty směla prodat.
„Mohli jsme je prodat vzhledem k probíhající rekonstrukci a finance využít na spolufinancování,“ vysvětloval, protože římskokatolická církev se navráceného majetku nezbavuje. Konkrétně pole pronajímá sedlákům, kteří na pozemcích hospodařili před převodem.
Oprava začala od střechy
Náklady na opravu barokní stavby byly spočítány na 20 milionů korun. Úlevu přineslo farnosti, když se podařilo objekt prosadit do sedmiletého Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury.
Část peněz na rekonstrukci však každoročně musí připojit ze svého. „Například elektroinstalace patří mezi výdaje, které nelze uplatnit,“ zmínil Jirout.
Nejnákladnější byla doposud střecha, přesněji krov. Jeho zajištěním zahájila církev před čtyřmi roky náročnou rekonstrukci památky. Stav barokní vazby byl katastrofální a ohrožoval statiku budovy. Velkou část trámů museli tesaři vyměnit.
S pětimilionovou částkou tehdy církvi pomohly kromě ministerstva kultury také kraj a obec.
Farníci bezplatně budují toalety
Další etapa, za dva miliony korun, zahrnovala první patro se slavnostním sálem, v němž vloni restaurátoři čtyři měsíce pracovali na obnově cenné výzdoby pocházející z 19. století.
„Letos se podařilo dokončit schodiště a vstup. Do konce roku bychom ještě chtěli udělat kus práce v přízemí,“ popisoval kněz.
Aby farnost ušetřila, část oprav provádí svépomocí. Takto se podařilo dokončit byt faráře v prvním patře. I v přízemí, kde se bude hlavní činnost odehrávat v příštím roce, se snaží farnost uspořit alespoň desítky tisíc korun. Šikovní farníci bezplatně budují sociální zařízení.
Právě v těchto dnech vybírá farnost dodavatele fasády, aby mohla požádat o dotaci. Práce jsou rozvrženy na tři roky. Opět půjde o několikamilionovou investici.
„V roce 2022 by mohlo být hotovo, pokud nenastanou žádné komplikace,“ těšil se kněz.
Další finance jsou ovšem potřeba na restaurování barokních varhan a opravy na kostele sv. Jiří.
„Varhany? Zde je odhad čtyři miliony korun,“ poukázal duchovní správce v Nákle, kde každou neděli přijde do kostela více než 100 věřících.
„Ročně dáme dohromady možná 200 tisíc korun. To na opravu varhan nestačí,“ pokrčil rameny Ondřej Jirout.
Církev náhrady investuje
Církve mají dostat za majetek, který jim nebylo možné vrátit, během 30 let 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Tyto náhrady, které chtěla současná vládní koalice církvím dodatečně zdanit, jsou jim vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
V případě olomouckého arcibiskupství dělá roční splátka 230 milionů korun. Církev peníze investuje a zhodnocuje tak, aby jí po odluce od státu umožnily soběstačné zajištění. Část jde na nutné opravy.
„Každoroční splátka bývá rozdělena na několik účelů. Jejím smyslem je umožnit, aby se církev osamostatnila. Přijaté peníze proto především investujeme tak, aby generovaly zisk a umožnily do budoucnosti finanční zajištění,“ vysvětloval mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Největší část směřuje do finančních produktů a do investic na výdělečném majetku – nákupy budov a pozemků k výdělečné činnosti. Další slouží k investicím do majetku, který není výdělečný, ale pomáhá církvi naplňovat její poslání.
„Financování církevních škol a charitních zařízení i opravy památek. Za zmínku stojí například rekonstrukce budov pro Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a pro základní školu při Cyrilometodějském gymnáziu v Prostějově nebo poutní areál na Velehradě,“ vyjmenovával nejvýznamnější projekty.
Poslední část finanční náhrady je odváděna na účely dohodnuté v rámci celé katolické církve v ČR, a to financování celorepublikových aktivit a příspěvky do rezervního a solidárního fondu s diecézemi, kterým se vracelo méně majetku.
