Architekt Miroslav Pospíšil a jeho atelier-r už má na kontě spoustu nepřehlédnutelných realizací, často jde o spojení původní historické stavby s moderním řešením: v Olomouci například dostavba Slovanského gymnázia, přestavba bývalého Prioru či přestavba hodolanského divadla. Je ale také autorem originální budovy vědeckého ústavu BIOMEDREG či pavilonu PET/CT v areálu olomoucké fakultní nemocnice.
Jak náročná a dlouhá byla po prvotním "ne" památkářů cesta k prosklené přístavbě Červeného kostela? Co všechno proměna původního prostoru a celého areálu přinese a jaké má na své spojování betonu a historie ohlasy? I o tom vyprávěl v rozhovoru pro Deník.

Nová podoba renesančního paláce na Helfštýně má mimořádný ohlas. Jak náročné bylo takový projekt prosadit?
Věděli jsme, že spojení moderní architektury s renesančním palácem může být pro historickou stavbu přínosné. Od roku 2014 byl objekt pro veřejnost kvůli špatnému technickému stavu uzavřený, opadávaly z něj kameny i cihly. Rekonstrukce spočívala zejména ve statickém zajištění paláce a v celkové stabilizaci budovy. Řešili jsme také částečné zastřešení stavby. Vložením nových prvků, lávek a segmentových stropů v úrovni nových podlah jsme vytvořili prohlídkovou trasu. Návštěvníci tak mají možnost se seznámit s historií a s architektonickým vývojem celého objektu. Podle ohlasů, které máme, si troufnu říci, že se nám to společně s investorem a uživatelem podařilo. Byť loni v září bylo otevřeno jen na pár týdnů, tak zájem návštěvníků byl enormní. Příjem za vstupné byl, podle slov pana kastelána, za tu krátkou dobu otevření vyšší než za celý předchozí rok. Pro nás je to velká satisfakce, protože jsme tento koncept velmi komplikovaně prosazovali. Jsme rádi, že se nám postupně podařilo najít řešení, kde moderní prvky památku nedegradují, ale naopak ji vhodně doplňují. Moc si vážíme toho, že má rekonstrukce Helfštýna tak příznivé ohlasy. Rádi bychom na tento úspěch navázali realizací obnovy Červeného kostela.

Historickou budovu opět doplníte moderní architekturou. Co tehdy na přístavbu říkali památkáři?
Červený kostel vnímáme podobně jako Helšftýn. Opět se jedná o propojení historického objektu, kostela z roku 1903 a moderní přístavby. V minulosti jsme poměrně složitě s památkáři řešili, zda je dostavba kostela vůbec možná a jak by měla být řešena. Kostel je uvnitř poměrně malý a nebylo možné tam vybudovat zázemí pro přednášky, veřejná čtení či kulturní akce. Chyběl prostor pro šatny, toalety a občerstvení, v kostele není pro tyto potřeby místo. Proto jsme před pěti lety přišli na památkový ústav s tím, že k němu potřebujeme přistavět nový objekt. Bylo nám nejprve řečeno, že kostel je solitér a žádná přístavba není možná. Postupně jsme však navázali s památkáři dialog a vzniklo velké množství různých variant, jak by přístavba mohla vypadat. Bylo to hodně náročné a trvalo dlouhé měsíce, než jsme dospěli k současnému řešení. Památkáři původně chtěli, aby přístavba byla co nejmenší. My jsme preferovali hmotu, která reaguje na měřítko okolních staveb. Přístavba nakonec dostala tvar, který vychází z půdorysného tvaru kostela a její strany svírají úhly stejné jako stěny historické budovy. Nová stavba může při pohledu z ulice připomínat otevřenou knihu.

Posezení, zahrada, růžový beton

Co obě budovy návštěvníkům nabídnou?
Cílem je zapojit kostel co nejvíce do běžného života a zpřístupnit jej veřejnosti. Objekt byl od roku 1957 pro veřejnost nepřístupný. Je to takový zakletý zámek, kolem kterého všichni chodíme, ale jen málokdo byl někdy uvnitř. Chceme jej proto v kontextu s knihovnou co nejvíce otevřít lidem. Má tomu napomoci i malá kavárna, která bude uvnitř. Knihovna dnes nemá žádný atraktivní prostor pro veřejné kulturní akce, pro posezení nebo občerstvení. Díky nové přístavbě získá knihovna tvář a zázemí pro pořádání nejrůznějších kulturně-společenských akcí. Dominantou foyeru v moderní prosklené přístavbě bude stěna plná starých knih. Ty budou využity nejen jako dekorace, ale zároveň zlepší akustiku prostoru. Knihovna plní také funkci technickou. Například mezi některými policemi jsou navrženy průduchy pro větrání foyeru. Pulty pro recepci a kavárnu budou z desek vyrobených z hladkého růžového betonu, který má připomínat červené cihly kostela. Police budou z černého matného kovu a stěny z betonu. Přístavba se propojí se zahradou, kde také vznikne možnost venkovního posezení. Průchodem se pak lidé dostanou do administrativní části knihovny.

Čekalo na vás v kostele nějaké překvapení, jak to při rekonstrukcích historických budov bývá?
V původní projektové dokumentaci z roku 1903 nebyly zakresleny boční ochozy. A nebyly zakresleny ani v projektu rekonstrukce z roku 1988 . Existoval předpoklad, že boční ochozy byly postaveny druhotně a neměly by se v prostoru uplatňovat. Po vyklizení kostela a odkrytí těchto ochozů byl proveden jejich průzkum, který prokázal, že byly sice osazeny později, ale jejich tvarosloví je autentické s hlavním chórem, včetně řemeslného provedení a detailů. Rozhodli jsme se společně s investorem, Olomouckým krajem, tyto prvky zachovat. Investor společně s uživatelem aktuálně řeší nové využití těchto ploch. Kostel bude vytápěn pomocí podlahového topení, bude disponovat vzduchotechnikou, která bude nejen větrat, ale je schopna prostor také přitápět. Naší snahou je umožnit flexibilní využití kostela. Počítá se například s možností jednoduchého rozšíření původního kněžiště pro případ, že to bude nutné v souvislosti s plánovaným programem. V podlaze kostela jsme navrhli skryté „krabice“ s elektrickými zásuvkami, které pak budou využity pro připojení techniky na ozvučení nebo nasvětlení různých akcí. Ke spolupráci na projektu jsme přizvali také mladého olomouckého sochaře Jana Dostála, ten navrhl moderní kovové prvky, kterými budou ukončeny věže kostela. Snažíme se, aby všechno bylo dotaženo do nejmenšího detailu a tvořilo kvalitní funkční celek.

Lidé se dělí na typy "omítkové" a "betonové"

Oprava kostela začala loni na podzim, co bude v nejbližší době následovat?
V současné době se řeší izolace proti vodě, statické zajištění kostela, zpevnění podloží, které tvoří jílovité zeminy. Základy se zpevňují betonovým věncem po obvodu budovy, uvnitř se realizují opatření proti vlhkosti. Na jaře by mělo dojít k rozebrání střechy, sepnutí kostela v horní úrovni a k rekonstrukci krovu. Ten byl paradoxně v horším stavu, než jsme předpokládali. Stavební práce by mohly být dokončeny v roce 2022. Věříme, společně s investorem, že se nám podaří navržený koncept dotáhnout do úspěšného konce, včetně interiérového vybavení. Objekt nabízí obrovský potenciál a myslím si, že to bude atraktivní prostor nejen pro knihovnu a její čtenáře, ale i pro širokou veřejnost. Mohou tam probíhat kulturní a společenské akce, divadelní představení nebo třeba i svatby. V souběhu s probíhající realizací řešíme s investorem varianty ozvučení prostoru, využití bočních ochozů nebo další varianty možného využití kostela.

Jaké máte ohlasy na vaše realizace mezi Olomoučany?
Propojení historických objektů s moderní architekturou je vždycky hodně diskutované téma, které vyvolává často emoce. V případě Červeného kostela jsou reakce převážně pozitivní, nicméně jsme zatím pouze ve fázi projektu a na počátku realizace. Uvidíme jak bude stavba přijata po dokončení. Ohlasy na hotové stavby jsou různé, a tak to má také být. Již zmíněná rekonstrukce Helfštýna je přijímána hodně pozitivně, zejména v zahraničí. Naproti tomu dostavba Slovanského gymnázia byla hodnocena protichůdně, i když jednoznačně převládaly kladné reakce. Negativní reakce souvisely s množstvím betonu, který se pohledově uplatňuje na fasádách a hlavně také v interiéru budovy. Tady jsem se dozvěděl, že se lidé dělí na typy „omítkové“ a „betonové“, podle toho co je jim bližší. Snažíme se našimi stavbami pozitivně ovlivňovat veřejný prostor. Snažíme se o to, aby se kvalitní architektura stala standardní součástí našeho života.