Tato výrazná osobnost současné architektury se od té doby podepsala i pod další šetrné novostavby zdravotnických zařízení v Olomouckém kraji, je mimo jiné také autorem novostavby hemato-onkologické ambulance v Olomouci či dokončovaného pavilonu interny ve šternberské nemocnici. O navrhování „léčivé architektury“ prozradil architekt Adam Rujbr více v rozhovoru pro Olomoucký deník. Zmínil i další zajímavé zakázky, na které se velice těší.

Ve Šternberku se realizuje další nemocniční projekt, pod kterým je podepsáno vaše architektonické studio. Dvě budovy vyrostly v posledních letech ve Fakultní nemocnici Olomouc. Proč zrovna nemocnice?
Nacházíme větší smysl v tom, realizovat veřejné zakázky než privátní, a to vzhledem k jejich většímu společenskému dopadu. S veřejnými zadavateli se nám pracuje dobře a již jsme se v této oblasti etablovali. S nemocnicemi jsme začali relativně nedávno a protože se naše práce líbí, oslovují nás zadavatelé pro další projekty. Stali jsme se v této oblasti již poměrně specializovaní.

Takto by mohla po rekonstrukci budovy bývalé Jednoty vypadat Švédská ulice - s novým bistrem, letní zahrádkou, vzrostlým stromem a zelení na fasádě jednoho z domů.
Švédská ulice má šanci na proměnu: nové bistro, zahrádka i zeleň

Šetrnost i dobrý pocit uvnitř

Stavíte nemocnice budoucnosti. Budovy jsou navrženy v pasivním energetickém standardu. Co dělá stavbu šetrnou a jak je těžké pro navrhování takového objektu docílit toho, aby se jednalo o pasivní budovu?
Pasivní budovy navrhujeme už dlouhá léta. Má to co do činění s udržitelností jako takovou. Chceme, aby naše budovy co možná nejméně negativně ovlivňovaly životní prostření, aby spotřeba energie na jejich provoz – také energie potřebná na jejich vytvoření – byla co nejmenší. V tomto duchu se snažíme stavby navrhovat. Jak docílit toho, aby se jednalo o pasivní budovu? Je potřeba zohlednit více věcí, zapojit více specialistů a řešit návrh komplexně. Jinými slovy: ideální je taková budova, která sama svým stavebním návrhem je úsporná - bez pomoci techniky. Například přirozeným zastíněním, vhodným poměrem zasklených a nezasklených ploch. Co se nepodaří samotným stavebním návrhem, to je třeba „dohnat“ pomocí techniky.

Stavba roku 2020 Olomouckého kraje v kategorii Stavby určené k bydlení a rekreaci: Vila Park Tabulový vrch v Olomouci
Olomoucká rezidence i klinika jsou Stavby roku. Prohlédněte si všechny oceněné

Je taková realizace v porovnání s „běžnou“ stavbou výrazně dražší?
Dražší je většinou její pořízení. V provozní fázi zase budova výrazně ušetří. Vložené prostředky se investorovi bohatě vrátí.

Soustředíte se na dopady na životní prostředí. Vnímáte i samotného pacienta, aby se při pobytu v nemocnici cítil ve vámi navržené budově dobře? Co je základem takové „léčivé architektury“?
Udržitelnost má pro nás tři pilíře: ekologický, aby stavba fungovala dobře ve vztahu k přírodě a planetě, ekonomický, musí přinést úspory, a v neposlední řadě sociální. A ten je právě o tom, aby se lidé v budově dobře cítili, aby svým uživatelům dobře sloužila. O to se snažíme zejména správným vnitřním prostředním. Budovu děláme tak, aby v ní nikdo nebyl obtěžován hlukem, abychom uživatelům zajistili dostatek denního světla a kde je to nutné zase dostatek umělého světla. Navrhujeme ji tak, aby bylo snadné se v ní orientovat. Celkově se uživatelé musí v budově cítit příjemně, aby budova nezhoršovala jejich pocity, ale přesně naopak. V případě nemocnice, aby pomáhala k léčbě pacientů.

Pozitivní reakce od pacientů

V Olomouci jsou již dvě vaše díla využívána, slouží pacientům a zaměstnancům fakultní nemocnice. Jaká je zpětná vazba?
Sami se ptáme personálu, sestřiček na zkušenosti z provozu a sbíráme zpětnou vazbu. Jsme za ni moc rádi, protože nám to pomáhá vylepšovat další objekty. Je fajn, že připomínek je relativně málo, ohlasy jsou veskrze kladné.

I od samotných pacientů?
I od pacientů máme pozitivní zpětnou vazbu, což nás velice těší.

Ulici Za Nemocnicí vedoucí kolem psychiatrické kliniky k porodnici v olomoucké fakultní nemocnici zavřou práce související se stavbou centrálního pavilonu B (nový Franz Josef).
Fakultka již chystá stavbu nového velkopavilonu, výkop zavře cestu k porodnici

U realizované interny ve Šternberku, z toho, co jsem zatím mohla vidět, mě kromě toho, že řešení opět působí velice moderně a jednoduše, zaujala okna. Mohl byste přiblížit toto „ozvláštnění“ nemocniční budovy?
Není to poprvé, co používáme princip náhodně umístěných oken. Ono to působí náhodně, ale je to výsledkem velmi promyšleného rozmístění. Pokud by budova měla pravidelně rozmístěná okna, což mívá často, je poměrně obtížné umisťovat místnosti různých velikostí. Tím pádem dochází k různým neefektivitám. Některá místnost je větší, než by musela být, jiná naopak menší. Pro nás je primární funkce, správná velikost a orientace místností. Tomu poté přizpůsobujeme rozmístění oken. Je to jeden z principů funkcionalismu, že nejdříve je funkce místností a poté forma. My tu formu přizpůsobujeme funkci.

Urgent, pavilony i přístřešek na kola

Na čem aktuálně pracujete, pane architekte? Rýsuje se nějaká další zajímavá zakázka u nás, v Olomouckém kraji?
Momentálně navrhujeme pro nemocnici ve Šternberku urgentní příjem. V Olomouckém kraji máme ještě dvě rozpracované zakázky: pavilon F pro Fakultní nemocnici Olomouc, který děláme společně s Atelierem Penta Jihlava, a poté sami děláme pavilon C1, kde bude gynekologicko-porodnické oddělení, oční ambulance a ambulance ORL.

Pokud jde o rodinné bydlení? Drobnější stavby?
Jsme nyní plně vytíženi veřejnými zakázkami. Ale děláme ještě jednu drobnou stavbu, a tou je přístavba firemního sídla v Olomouci-Hodolanech.

Můžete ji přiblížit?
Stavba je kompletně udělaná ze dřeva a bude to sice drobná, ale zajímavá záležitost. Na to se moc těším. A ještě jednu takovou drobnou věc děláme opět v Olomouci: přístřešek na kola.

Přístřešek na kola?
Ve Fakultní nemocnici Olomouc. Už se začal stavět. Věříme, že se bude líbit.

Nový ambulantní pavilon Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Nová hemato-onkologie v olomoucké fakultce otevřela. Podívejte se

Adam Rujbr (*1973)

Ing. arch. Adam RujbrIng. arch. Adam RujbrZdroj: archiv A. Rujbra, s jeho souhlasem ke zveřejněníAutorizovaný architekt a porotce (Česká komora architektů), promoval v roce 1998 na Vysokém učení technickém v Brně. Po absolutoriu získal zkušenosti z prostředí velkých urbánních projektů doma i v zahraničí jako architekt ve společnostech Elseremo a Technoart Czech.
Roku 2001 spoluzakládal obecně prospěšnou společnost Archall a od roku 2004 vede studio Adam Rujbr Architects s.r.o. s ateliéry v Praze a v Brně. Profesní zájem o konverze, rekonstrukce a šetrnou architekturu Adam Rujbr projevuje i jako investor. V roce 2006 objevil zapomenutý a zpustlý areál bývalé pohraniční roty v České Kanadě, kterému vdechl nový život.
Adam Rujbr pochází z Brna, žije v Praze a čerpá inspiraci na zahraničních cestách za poznáním i účastí na odborných mezinárodních konferencích.