Problém je ale v tom, že ne každý investor splňuje svou povinnost a chystanou stavbu archeologům oznámí. Některé archeologické lokality tak stavbaři zničí dřív, než se k nim památkáři dostanou.

Nejcennější ze všech zkoumaných lokalit byl Horní lán. „Sledovali jsme i letos nové stavby, zatím tato lokalita ale nic podobného, jako byly dřívější nálezy, nevydala,“ uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Dodal, že Horní lán byl z jejich pohledu za poslední léta nejzajímavější lokalitou, kde se povedlo najít početné stopy osídlení od mladší doby kamenné až po slovanské etnikum z velkomoravského období.

V současnosti se tady sice ještě staví nové bytové domy, žádné další velké nálezy už však nepřišly. „Potvrdil se náš předpoklad, že směrem k dnešnímu městu už ta lokalita vyznívá,“ uvedl Peška.

Dalším místem, kde dnes probíhá bouřlivá výstavba, je ulice Pražská na severozápadním okraji města. „Také tady jsme dělali průzkum, ale žádné nálezy jsme zatím nezaznamenali,“ doplnil ředitel Archeologického centra.

Památkáři mívají potíže s tím, že někteří investoři stavbu neohlásí, aby nemuseli vynakládat peníze na předstihový průzkum a také se nezdržovali. „Občas tu povinnost ignorují,“ potvrdil Peška.

„Na zavolání se rozhodně nedá spoléhat. Teoreticky by měla legislativa fungovat asi následovně – při žádosti o územní rozhodnutí by měl příslušný stavební úřad požádat o vyjádření k archeologické situaci Archeologický ústav AV ČR a ten by měl dotaz přesměrovat na jím pověřenou organizaci, která v daném regionu působí,“ vysvětluje Richard Zatloukal z archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Olomouci.

„Jediný jakž takž fungující princip je systém neustálých dotazů na příslušné úřady a permanentní smlouvy na déletrvající projekty. No a taky je potřeba chodit s otevřenýma očima, to funguje asi nejspolehlivěji,“ dodává Zatloukal.

V případě staveb na Horním lánu a v okolí problém nebyl. Jak stavbu bytových domů, tak i akvaparku odborníci sledovali od počátku.

„Na archeology jsme se se žádostí o jeho provedení obrátili včas, takže to naše záměry nijak nenabouralo. Připravili jsme jim skrývku části ornice, později jsme od nich dostali písemné vyrozumění, že se tam nic cenného nenašlo. Stavební práce už probíhají, jednotlivé bloky s celkem sto byty budeme dokončovat postupně,“ sdělila Věra Berková ze společnosti EUROGEMA, která staví bytové domy mezi Ternem a tramvajovou tratí.

Horní lán žil už před tisíci let

Kultura s vypíchanou keramikou je nejstarší zaznamenanou vrstvou osídlení jihozápadního předměstí Olomouce zvaného Horní lán. Na místě supermarketů Terno, Tesco a OBI žili lidé už před sedmi tisíci let.

Celkem deset kulturních okruhů z doby mladší a pozdní kamenné, starší a střední doby bronzové i ze slovanské doby zanechalo výrazné stopy jen kousek pod povrchem země. Olomoučtí památkáři dnes připravují o jednotlivých nálezech odborné publikace.