Maringotka s úly Miroslava Blažka stojí na okraji Horky nad Moravou. Na podzim v ní pečlivě zazimoval osmnáct včelstev a celou zimu se chodil dívat, zda jsou v pořádku.

Počátkem března, když včelstva kontroloval, zjistil, že téměř polovina zmizela. Žádná krádež, nic nebylo poškozené.

Úly našel přesně tak, jak je zabezpečil, aby přečkaly chladné dny. Jen byly nepochopitelně prázdné.

Může jít o záhadný syndrom „vraždící“ miliony pruhovaného hmyzu po celém světě.

„Včelařím čtyřicet let. Mám v boji se včelími nemocemi dlouholeté zkušenosti. Tady ale nezbylo v úlech nic. Zůstává mi nad tím rozum stát,“ kroutí hlavou Miroslav Blažek.

Včelstva nepochopitelně zmizela ze sedmi úlů.

„Kdyby ze dvou ze tří, řekl bych, že jim zemřela královna a přesunuly se do sousedních. Ale hned sedmery? To je dost podivné,“ nechápe osmdesátiletý senior a ukazuje, jak včely pečlivě zabezpečoval potravou, aby přes zimu nestrádaly.

„Nemohly mít hlad. Neměly důvod vylétnout. V zimě to nikdy nedělají, ale bylo i pár teplejších dní,“ dodal.

Tajemný úkaz zkoumají vědci

Předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Pavel Matlas poukázal na to, že „mizení včel“ již tuzemští chovatelé zaznamenali.

„Co se shmyzem stalo, to je záhada, zkoumají to vědci. Na Olomoucku se to nyní stalo dvěma včelařům, kterým se ztratily včely z většího počtu úlů. Tím druhým je kolega pana Blažka, který hospodaří nedaleko. Přišel o čtyři včelstva,“ uvedl Matlas.

Vědci, kteří se nemocemi včel zabývají, popisují záhadný jev „mizení včel“, který nese odborný název CCD (Colony Colaps Disorder, pozn. aut.), tedy syndrom rozpadu včelstev.

V republice se však zatím s jednoznačně nevysvětlitelným zmizením včelstva nepotkali. U CCD zaviní rozpad společenství neznámá příčina. Když však vědci prozkoumali tuzemské včelíny, zjistili, že ztrátu včel v úlu způsobily konkrétní, známé vlivy nebo jejich kombinace.

V řadě případů to byl nejběžnější zabiják včel, roztoč Varroa destructor, infekce či nedostatek pestré potravy.

Včely se proto rozhodly nadobro uletět z úlu.

„O syndromu rozpadu včelstev bych se zatím zdráhal hovořit. S pravým CCD jsem se u nás nesetkal. Vždy, když jsme se k podobnému případu dostali, nebyla příčina neznámá,“ uvedl Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského.

Horecký včelař je však přesvědčen, že nic nezanedbal. Včely podle něj netrpěly hlady ani obávaným roztočem. Pečlivě se o roje staral a pravidelně je kontroloval.

Předseda včelařského svazu poslal odborníka, a ani ten nenašel konkrétní příčinu. Zřejmě se již nic bližšího nedozvíme,“ uvedl Blažek.

Elektromagnetické vlnění

V případě syndromu rozpadu včelstev neexistuje jednoznačný viník. Odborníci mluví o tom, že se přidružuje více vlivů a s poslední kapkou včely rezignují na udržování složitého společenství a odletí dožít o samotě někde v přírodě.

Včelaři z Olomoucka mluví i o možném vlivu elektromagnetického vlnění a mobilních telefonech. Signál by zapříčinil dezorientaci včel.

„Takové teorie existují. Slyšel jsem o nich, ale nejsou prokázány,“ míní předseda Matlas. V blízkosti včelína v Horce nad Moravou podobné stožáry nejsou. Včely v zimě neměly zjevný důvod úl opouštět a bloudit na cestě zpátky.

Na sebevražedné chování medonosného hmyzu může mít podle Titěry vliv i chudá strava, kdy včely sice mají dostatek pylu, ale jen z jedné rostliny.

„Je proto potřeba zabezpečit dostatek pestré potravy. Výživa včel se odráží na jejich kondici a zdraví,“ vysvětloval Titěra.

Letní jedinci

V zimě k jevu dochází i proto, že se na podzim nenarodí dost dlouhověkých včel.

„V srpnu se včely musejí postarat o to, aby vychovaly dlouhověké jedince, kteří mají jinou výživu, teplotu, hormonálně odloženou pubertu. Na jaře se ujímají povinností a vychovají další generaci. Když dojde k porušení dlouhověkosti, včely sice nejsou nemocné, ale patří ještě k letním typům, v listopadu umřou a úl se vyprázdní,“ popsal složitosti včelího společenství Titěra.