Na druhou stranu existují firmy, které raději sáhnou po čerstvě dostudovaných lidech. Podle prognostika a analytika trhu práce je však konkurence i přesto ostřejší.

„Po škole jsem si hledala práci delší dobu, pak jsem na rok a tři čtvrtě odjela do Skotska a nedávno jsem se vrátila. Teď si zase hledám zaměstnaní, zatím neúspěšně,“ řekla třicetiletá Jana Horáková.

Ačkoli stále na poli zaměstnanosti přetrvává čas, kdy se křivka počtu nezaměstnaných pohybuje směrem k nižším hodnotám, blíží se měsíce, ve kterých bude opět stoupat k vyšším číslům.

Zmíněný efekt vyplývá z dlouhodobého sledování trhu práce, kdy zhruba od března do června míra nezaměstnanosti klesá, především vlivem sezónních prací. V září jsou to však právě studenti, kteří si ihned po dokončení studia nejsou schopní najít práci, a rozšiřují tak evidence na úřadech práce.

Zmíněný fakt, že v následujících měsících očekávají úřady práce příliv lidí bez zaměstnání, absolventům škol příliš nenahrává do karet při hledání uplatnění.

„Situace je stejná jako v roce 2008, kdy se absolventi ocitají v mnohem ostřejší konkurenci oproti takříkajíc běžným zaměstnancům. Mají nulovou praxi, zatímco běžní zaměstnanci již nějakou nabídnout mohou,“ sdělil Jaroslav Mikšaník, analytik a prognostik trhu práce při olomouckém úřadu práce (ÚP) s tím, že však existuje i několik firem, které se svým zaměřením hledají právě uchazeče.

„Mají pro ně nachystané vzdělávací programy a dále je školí a vychovávají si je pro sebe,“ podotkl. Situaci s uplatněním absolventům řeší i Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), který taktéž poukazuje především na dopad hospodářské krize, který se projevuje od podzimu 2008.

„Recesí postižený trh práce nebyl schopen dostatečně rychle absorbovat absolventy z roku 2008 a počet mladých nezaměstnaných byl v dubnu 2009 jen o málo nižší než v září předchozího roku. Od června 2009 začala na trh práce proudit nová vlna absolventů. Nynější absolventi škol zřejmě nejvíce doplácejí na nárůst nezaměstnanosti, protože pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání než propouštět zaměstnance,“ sdělila ve své zprávě dvojice Daniela Chomoutová a Jiří Vojtěch z NÚOV s tím, že dalším doprovodným jevem krize je výrazný pokles nabídky volných míst, které šance absolventů na získání pracovního uplatnění ještě více snižuje.

Z materiálu dále vyplývá, že velmi špatné uplatnění mají dle letošních dubnových čísel například čerstvě vyučení v oborech stavebnictví, geodézie a gastronomie, hotelnictví a turismu.

„Stavebnictví všeobecně sice patří i navzdory krizi k odvětvím, v nichž zkušení řemeslníci nalézají uplatnění relativně snadno, ale čerstvé absolventy znevýhodňuje nedostatek praxe,“ uvedli dále z NÚOV.

Velký počet absolventů produkují také obory elektronika, telekomunikační a výpočetní technika a strojírenství a strojírenská výrob, jejichž míra nezaměstnanosti však patří k nejnižším a oproti loňskému dubnu také nejméně stoupla.

Středoškoláci s maturitní zkouškou se pohybují v širokém rozpětí hodnot míry nezaměstnanosti. Například ve zdravotnictví je míra nezaměstnanosti na pěti a půl procentech a uplatnění absolventů je dle NÚOV velmi dobré, naopak v zemědělství a lesnictví se nezaměstnanost pohybuje přes šestnáct procent.

Gymnazisté většinou dále pokračují ve studiu na vyšším vzdělávacím stupni. „U všech skupin oborů však platí, že absolventi s vyšší úrovní vzdělání vykazují nižší míru nezaměstnanosti,“ uzavřela zpráva NÚOV.

Co tedy mohou dostudovaní a vyučení lidé dělat, aby lépe našli práci? „Vyžaduje to větší úsilí. Bude důležitá aktivita absolventa a také jeho další osobní nadstandardní schopnosti, například jazykové znalosti, dovednosti s počítači, či schopnost sebeprosazení,“ uzavřel Mikšaník.

V červnu evidoval olomoucký ÚP 551 uchazečů z řad jmenované skupiny, na Jesenicku je nyní 97 absolventů v evidenci ÚP, v Šumperku pak 257, v Prostějově 22 a Přerově 376.