Nejen koronavirus. Lidé za sebou mají rekordní rok živelných pohrom
Nebezpečný koronavirus se bezesporu stal hlavním tématem končícího roku. Ani zdaleka však nebyl jedinou „pohromou“, s níž se letos muselo lidstvo vypořádat. Ba právě naopak. Rok 2020 nebývale přál i živelným katastrofám. Hurikány počínaje, rekordními požáry konče.
Austrálie letos zaznamenala skutečně „černé“ léto. Lesní požáry, které od července 2019 do března 2020 sužovaly zejména jihovýchod země, sežehly na jedenáct milionů hektarů půdy a vyžádaly si životy desítek lidí.
Podle vědců se v posledních letech zvýšila pravděpodobnost vzniku těchto požárů nejméně o třicet procent, upozornil server Science News. Proč? Hlavní příčinou je nebývale dlouhá a silná vlna veder, se kterou se země potýkala v letech 2019 a 2020.
Intenzita australských požárů s sebou přinesla i několik pozoruhodných úkazů. Intenzivní žár vedl k tvorbě obrovských bouřkových mraků nazývaných „pyrocumulonimbus“. Ani jejich vznik ale není pro Austrálii příliš dobrou zprávou. Tyto mraky mají totiž vysoký podíl produktů hoření a mohou je doprovázet i extrémní jevy, jako jsou například tornáda.
Požáry v Austrálii:
Rekordní požáry v Kalifornii
Oranžově zbarvená obloha, poničené domy a celé čtvrti měst zahalené do oblak štiplavého kouře – takové obrazy letos vytvářely požáry i na západě USA. Jejich rozsah lámal letité rekordy. Do poloviny listopadu sežehly plameny v Kalifornii asi 1,7 milionu hektarů půdy. Jedná se o více než dvojnásobek plochy spálené v roce 2018, který byl dosavadním rekordem. Alarmující i celkový počet požárů – úřady jich evidují přes 9200.
Colorado pak letos bojovalo hned se třemi největšími požáry v historii státu, které dohromady sežehly na 219 tisíc hektarů.
Také ve vzniku těchto požárů přitom hraje hlavní roli globální změna klimatu. Ta totiž na jaře vedla k dřívějšímu tání ledu, což mělo za následek extrémně suchou vegetaci v létě. Pak již stačila jen rekordní vlna veder a (nejen) v Kalifornii panovaly ideální podmínky pro šíření ohně.
Kalifornské lesní požáry v roce 2018:
Rušná hurikánová sezóna
Že bude letošní atlantická hurikánová sezóna (oficiálně 1. červen až 30. listopad) velmi rušná, avizovali vědci již v dubnu. Realita však předčila i jejich očekávání. Předpovědi totiž mluvily až o 25 tropických bouřích (dlouholetý průměr je 12 bouří ročně, pozn. red.), v polovině listopadu však byla evidována již třicátá pojmenovaná bouře. Padl tak rekord z roku 2005.
Záplavy po hurikánu Sally:
Jak upozornil server Scince News, souvislost mezi počtem tropických bouří a změnou klimatu není tak zjevná, jako tomu bylo v případě požárů. Je sice pravdou, že teplejší voda oceánu podporuje tvorbu tropického cyklonu, na vzniku hurikánu se však podílejí i další faktory, a to včetně povětrnostních podmínek. Jasná souvislost ale naopak panuje mezi oteplováním oceánů a zvyšováním intenzity hurikánů či dešťových srážek.