Tchajwanský deník: Týden jednání v rouškách a poloizolaci

Za celou dobu pobytu se nikdo z nás neúčastnil ničeho, co by se neodehrálo v našem hotelu v centru Tai-pei a nebylo v oficiálním programu. Během všech akcí nás od Tchajwanců důsledně oddělovali a za celý týden nebyl jediný okamžik, kdyby Čech a Tchajwanec spolu mluvili bez roušky. Nic na tom nezměnily ani první, ani druhé PCR testy na Tchajwanu, v nichž všichni z nás byli negativní.

Česko získalo náskok v boji o obří investice Tchaj-wanu. Ve hře jsou miliardy

Například na tiskové konferenci na zdejším ministerstvu byli Češi od Tchajwanců odděleni červenou páskou a pohyb mimo vymezený prostor byl vyloučen. Měli jsme všude speciální toalety, na nichž bylo velkými písmeny čínsky a anglicky napsáno: „Pouze pro členy české delegace“.

Dezinfekce po Češích

V hotelu byla pro nás speciálně vymezena jedna kavárna, jedna restaurace, celou trasu hlídalo vždy několik zaměstnanců hotelu, abychom náhodou někam „nezabloudili“. V „české“ hotelové kavárně, kam se občas nějaký tchajwanský obchodní partner odvážil k osobnímu jednání se svým českým protějškem, byly mezi oběma průhledné vysoké štíty z plexiskla. Měli jsme svoje "české" výtahy, své menu, nápoje, své zřízence a pokojské, které po našem odjezdu čeká zřejmě dvoutýdenní karanténa.

Při jednom z několika málo výjezdů delegace mimo Tchaj-pei jsem nechal ve skanzenu řemesel tašku a po několika minutách jsem se pro ni vracel. V obchodě už byli muži v ochranných oblecích a vyfukováním plynu ze speciálních zařízení místa, kudy česká delegace prošla, okamžitě dezinfikovali.

VÝHERNÍ SERIÁL DENÍKU: Tchajwanský zázrak: od montovny k mozkovně

Jediným místem, kde jsme mohli sundat roušky, byla při jídle a pití restaurace a kavárna, vlastní hotelový pokoj a pak také venkovní bazén na střeše v sedmém patře hotelu. Na plavání v bazénu mě moc neužije, ale bylo to jediné místo, kde jsem se za celou dobu mohl nadýchat čerstvého tchajwanského vzduchu.

Docházelo i k bizardním situacím, jako při čtvrteční večerní recepci. Po slavnostním zahájení, v rouškách, měli zvlášť Tchajwanci a zvlášť Češi připraveno občerstvení v přilehlých chodbách. Takže po zbytek „koronarecepce“ byl sál téměř prázdný, zato v bočních chodbách bylo plno.

Úsměvy přes roušky

Přesto, jaké pro ně představovala delegace komplikace a možná i stres z možné nákazy, byli k Čechům Tchajwanci milí, maximálně vstřícní a i přes ty roušky usměvaví a dělali co mohli, aby nám ta "koronanávštěva" proběhla co nejpříjemněji a mohla se konat všechna z mnoha jednání, kterých byly jak na politické, tak obchodní úrovni stovky. Snad od nás během nich Tchajwanci, kteří už měsíce mají fakticky téměř koronavirovou nulu, virus nechytili. A budou na nás mít jen trochu bizardní, ale hezké vzpomínky.

P.S. O českém úředním koronavirové šimlovi svědčí, že přestože se celá delegace pro čtyřech koronavirových testech během dvou týdnů vrací do Česka ze země, kde nákaza téměř není, celá delegace si musí nechat okamžitě udělat české covidové testy, nebo jít do dvoutýdenní karantény.