Vinaři z Terstského zálivu svá vína produkují na idylickém pásu země mezi Jaderským mořem a slovinskými horami. “Idyla se ovšem může brzy změnit v lítý boj,” píše americká agentura AP. Výrobci populárního italského šumivého vína Prosecco jsou nejenomže odhodláni zabránit chorvatským vinařům používat název Prošek pro jejich tradiční sladké dezertní víno, ale jejich pozornost stále více přitahuje i slovinský Prosekar. 

Prosekar? Ještě starší než Prosecco

Hrstka výrobců Prosekaru doufá, že se jim podaří díky tradičním vazbám a blízkosti rodiště Prosecca, kousek nad Terstem, získat pro své víno větší uznání. Přesto se obávají, že i jejich název je v ohrožení. "Víno Prosekar je originál. Vyrábělo se tu totiž již tři sta let před Proseccem," řekl agentuře Škabar se skleničkou svého vína v ruce.

Podle posledních studií patří čedar mezi nejoblíbenější i v Americe, Austrálii a Kanadě.
Pravý čedar v Cheddaru dlouho nevyráběli. Legendární sýr se vrací na místo činu

Při pohledu skrz sklo byl vidět v dálce Terst a slovinské hory ve víně vytvářely zelenou linku. "Je to předek jak dnešního Prosekaru, tak i Prosecca a nejspíš i Prošeku," pokračoval zamyšleně vinař.

V sázce přitom není jen jméno Prosecco, v současnosti nejprodávanější víno na světě, ale také systém zeměpisných označení pro produkty z Evropské unie stvořený, aby zaručil odlišnost a kvalitu řemeslných potravin, vín či lihovin, tvrdí italští odpůrci. 

Trh s produkty s geografickou značkou má dnes hodnotu téměř 75 miliard eur (přes bilion korun) ročně. A polovina z této sumy patří vínům, vyplývá ze studie Evropské komise z roku 2020. 

Italská vláda se zavázala Prosecco bránit. I výrobci podobně chráněných produktů s odlišnými geografickými kořeny, od italského sýra Parmigiano Reggiano po francouzské šampaňské, se připravují na boj. Komise se totiž chystá projednat chorvatskou petici za označení jejich slámového vína s tradičním názvem Prošek.

Nocciola Tonda Gentile Trilobata - to jsou nejlepší lískové oříšky na světě
Lískové oříšky z Piemontu? Skvělé do risota i nugátového krému

A složitý spor může změnit nastavená pravidla. “Problémem pro nás není to, že tito malí výrobci vstupují na trh. Problémem je zmatek, který to může vyvolat mezi spotřebiteli,” uvedl pro AP ředitel konsorcia Prosecco DOC Luca Giavi. Toto konsorcium propaguje značku Prosecco a je garantem kvality těchto vín se značkou "Eu chráněného označení původu".

„Útok na náš úspěch"

Roční tržby Prosecca se pohybují kolem 2,4 miliardy eur (63 miliard korun), většina lahví míří na export. “Vnímáme to jako útok na náš úspěch," řekl agentuře italský vinař Stefano Zanette a dodal, že je přesvědčen, že kupující by nemuseli být schopni jednotlivé názvy rozlišit.

Chorvatsko naopak tvrdí, že název a tradice Prošek jsou staletí stará a navíc se jedná o dezertní víno, což ho od lehkého šumivého Prosecca zásadně neodlišuje. "Spotřebitelé tím nebudou zmateni," tvrdil v nedávné debatě v Evropském parlamentu chorvatský europoslanec Ladislav Ilčič. "Prošek by měl legitimně obdržet chráněné označení původu a výrobci by měli mít plný přístup na trhy," dodal.

Brambory jsou čtvrtou nejkonzumovanější plodinou na světě – hned po rýži, pšenici a kukuřici
Češi bez brambor? Šišatého šperku sní každý sedmdesát kilo ročně

Evropská federace původních vín (European Federation of Origin Wines) se sídlem v Bruselu hodlá ve sporu podpořit Itálii. Podle jejího vyjádření, ochota Evropské komise projednat tento případ popírá její dosavadní rozhodnutí a smysl systému geografických označení EU. 

Spor, který se bude rozhodovat v nadcházejících měsících, se pravděpodobně bude točit kolem příběhu o původu Prosecca. Ten vychází z názvu dvojjazyčné italské vesnice Prosecco, která leží poblíž slovinských hranic, kousek nad italským Terstem. Právě zde, tvrdí etničtí slovinští Italové a výrobci Prosekaru, byla vyšlechtěna odrůda Glera - základ Prosecca i Prosekaru.

Navíc nesmíme zapomínat, že italské i chorvatské regiony, které se přetahují o jméno Prosecco, mají společnou historii, ať už benátskou či rakousko-uherskou. “Písemné dokumenty spojují vesnici Prosecco s vínem již v letech 1600 a 1700,” uvedl historik vína Stefano Cosma. “A v roce 1800 to už bylo šumivé víno,” dodal. Podle slovinských vinařů by ale Prosekar poprvé vyroben v roce 1548. 

Kromě společných jazykových kořenů mají Prosekar, Prosecco a Prošek ale jen málo společného. Prosecco, vyráběné převážně z hroznů Glery, je produkováno třemi konsorcii z devíti italských provincií v alpském podhůří, které se stáčí podél Jaderského moře. Ročně stočí přes 550 milionů lahví. 

Původně italská pizza patří k celosvětově nejpopulárnějším jídlům
KVÍZ: Nejen pizza či svíčková. Vyznáte se v tradičních evropských pokrmech?

Prošek, jak již bylo zmíněno, je sladké víno vyráběné v Dalmácii z usušených chorvatských hroznů. Při výrobě se nepoužívá odrůda Glera. A může být červené i bílé. Prosekar se sice také vyrábí z Glery ve směsi s dalšími hrozby, produkuje ho ale méně než tucet malých vinařů. Nejčastěji se otevírá v rodině, s přáteli či sousedy. Nalézt ho lze občas i na vinných lístcích některých místních restaurací.

Tolerovaní psanci

Rozhodnutí o získání ochranné značky pro Prosecco mezi terstskými vinaři padlo před dvanácti lety. Tehdy totiž jejich kolegové ze severovýchodní Itálie přišli o právo používat označení Tocai. Právě kvůli evropskému verdiktu, který chránil vína vyrobená v maďarské oblasti Tokaji.

V Itálii byl Tocai jen názvem odrůdy hroznů bez jakýchkoliv geografických vazeb. Dnes obhájci Prosecca tvrdí, že Prošek také své jméno neodvozuje od místa, ale jen od výrobního postupu, kdy se lisují prosušené hrozny.

Protože Prosekar ani Prošek nezískaly dosud ochranné označení, neměly by své názvy používat.  “Pokud neprodáváme mimo Terst, nemáme problémy," upřesnil zákaz Andrej Bole, vinař Prosekaru šesté generace. "Jsme psanci," pokračoval. "Ale prozatím jsme tolerováni."