Prezidentka Zuzana Čaputová tak navázala na už vžitou tradici, kdy se 1. leden stal největším státním svátkem Slovenska. Další výročí jako 28. říjen 1918 nebo 17. listopad 1989 mají na Slovensku daleko menší symbolickou hodnotu. Obě čekala dlouho na zařazení mezi státní svátky, vznik Československa až do roku 2020. Zařazení 28. října prošlo navíc jen s podmínkou, že při něm Slováci chodí do práce. Na rozdíl od 1. září, Dne Ústavy Slovenské republiky.

To připomíná zásadní krok z léta roku 1992, jenž zpečetil rozpad Československa, když Slovensko Ústava prohlásila za „svrchovaný stát“. Spojením s oslavami SNP 29. září tak mají na konci prázdnin Slováci několikadenní sváteční volno.

Ves mezi dvěma státy. Původně sklářská osada Sidonie se rozkládá v údolí potoka Vlárky uprostřed Bílých Karpat. Po rozdělení Československa část domů na levém břehu připadla Slovensku. Později došlo ke směně území.
Třicet let na česko-slovenské hranici: Dělení rodin i absurdity, zní ze Sidonie

Oslavy 1. ledna byly tentokrát ještě výrazně slavnostnější, než bývá zvykem. Do slovenské Reduty, nejvýznamnějšího historického koncertního sálu Bratislavy, byly pozvány hlavy států všech sousedních zemí. Prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského ale musela zastoupit vicepremiérka Iryna Vereščuková. Maďarská prezidentka Katalin Novaková pak pozvání odmítla. Už při své návštěvě loni v září kritizovala Novaková Slovensko, že nejvíce ze všech zemí asimiluje tamní maďarskou menšinu.

Česko mělo pak v Bratislavě zastoupení v podobě dvou ze tří nejvyšších ústavních činitelů – prezidenta Miloše Zemana a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.

Vyznamenání obdržel i Čech 

Mezi vyznamenanými vynikl první prezident demokratického Slovenska Michal Kováč, který byl im memoriam oceněn třemi vyznamenáními. Jak je už roky zvykem, nechyběl mezi 25 oceněnými Čech, tentokrát to byl historik Vilém Prečan.