Proč je pro nás půda vlastně důležitá?
Půda je neuvěřitelně komplexní systém, který plní mnoho funkcí a služeb důležitých pro přežití ekosystémů i nás lidí. Uvědomme si, že půda poskytuje až 95 % surovin na výrobu potravin. Bez ní se neuživíme. A půda nepřežije bez udržitelného způsobu hospodaření. Půda zadržuje a filtruje vodu, která je pro nás životně důležitá. Přitom nevhodným nebo nadměrným používáním hnojiv znečišťujeme povrchové i podzemní toky. Špatným nakládáním s půdou v posledních letech také snižujeme její schopnost udržet vláhu. Půda je po oceánech druhým největším zásobníkem uhlíku a tím chrání ovzduší před skleníkovými plyny. Půda je živým prostředím, kde žije nespočet půdních živočichů. Půdní život je důležité zachovat, nebo dokonce zvýšit, a tím umožnit rozklad organické hmoty, ze které benefitují rostliny. Z půdy získáváme stavební materiály, ale také látky pro výrobu léčiv. Naše půda však degraduje a tyto důležité funkce postupně ztrácí. Je alarmující, že každou minutu zmizí na světě plocha úrodné půdy odpovídající 30 fotbalovým hřištím. Přitom pouhý 1 cm půdy vzniká 100 let. Půda je v zásadě neobnovitelná, je našim bohatstvím, které je třeba chránit.
Může význam půdy nabývat na důležitosti v souvislosti s klimatem?
Rozhodně ano. Jak jistě víte, globální zvýšení teploty souvisí mimo jiné s koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Pokud chceme teplotní nárůst zbrzdit, musíme uhlík někam dlouhodobě uložit a zabudovat. Právě půda je jedním z největších zásobníků uhlíku na světě. Aby ale půda zadržela co nejvíce uhlíku, nesmíme ji vyčerpávat, ale naopak obohacovat především o organickou hmotu, v jejíž vazbách je uhlík vázán. Tady je nutné apelovat na vlastníky a hospodařící zemědělce, aby se dohodli na vhodném způsobu hospodaření, který je ideální mít definovaný již v pachtovní smlouvě. Zemědělci by na polích měli zvyšovat obsah kvalitní organické hmoty především použitím statkových a organických hnojiv, zeleným hnojením, nebo například aplikací kompostu. Důležitým aspektem je v tomto ohledu nepřicházet o půdu například erozí. Pokud nám s odtékající vodou zmizí i nejúrodnější ornice, těžko uhlík zadržíme v půdě. Zásadní z pohledu hospodaření je mít půdu celoročně pokrytou ať už hlavní plodinou, meziplodinou, nebo například mulčem. Nejen v Olomouckém kraji ale celorepublikově hospodaří na velkých půdních blocích především velké podniky, kde je nastavení péče o půdu většinou problematické. V Evropě je půda obhospodařována spíše malými rodinnými farmami, což se ve velké míře odráží na její kvalitě. Velký problém vidím také v tom, že zhruba 75 % obhospodařované půdy v Česku je pronajato.
Působíte v Olomouckém kraji, v jakém stavu je půda tam?
Haná je rozlehlý, rozmanitý a úrodný kraj. Je zde velké množství orné půdy, lužních lesů, chmelnic a rybníků. Co se týče půdních typů, nejvíc jsou zde zastoupené černozemě, hnědozemě a podél řeky Moravy takzvané fluvizemě, které vznikají naplaveninami. I tady na těchto úrodných půdách však dochází k jejich degradaci, zejména vlivem člověka. Jsem svědkem toho, že i tady okolo Olomouce na úrodných hnědozemích vznikají sklady a překladiště. Zastavování půd je přitom pro půdu nevratný proces. Obce na tom sice krátkodobě vydělají, ale dlouhodobě přijdou o mnohem víc peněz.
Všímáte si i jiných problémů kromě zastavování půdy?
Další velký problém je vodní eroze a zmiňovaný úbytek organické složky, což platí pro celou Českou republiku. Bez organické hmoty bychom měli jen horniny, jíl a písek. Teprve, když máme v půdě nějaké organické zbytky, kořínky, bakterie a houby, které minerální část spojí, tak získáme kvalitní úrodnou půdu. Stabilní půdní agregáty zadrží vodu i živiny i v období sucha. Organická hmota je zdrojem živin, které se v půdě uvolňují a mikroorganismy je zpřístupní rostlinám. Pokud dojde k erozi, tedy k tomu, že déšť odnese nejcennější ornici a s ní i organickou hmotu, tak nastává problém. Eroze nepoškozuje jen vlastníky půdy snížením hodnoty jejich majetku, ale i životní prostředí, protože nevyužité živiny spláchne do vody, což způsobí nárůst sinic a snížení kvality vody. Ministerstvo životního prostředí sice loni přijalo protierozní vyhlášku, podle mě však nejde o dostatečné opatření.
Vidíte nějaký posun v oblasti ochrany půdy?
K němu musí dojít z více směrů. Vlastníci se musí zajímat o svoji půdu. Neměli by se bát nastavit pravidla hospodaření na svých polích a na oplátku zemědělci například snížit pachtovné, nebo prodloužit dobu pachtu. Zemědělci by měli hospodařit na půdě udržitelně, zachovat nebo naopak zvyšovat její kvalitu a tím si zajistit potřebné výnosy, ale zároveň se postarat o mimoprodukční funkce půdy. V projektu Živá půda, který spadá pod Nadaci Partnerství, jsem svědkem toho, že nejen malí, ale i opravdu velcí vlastníci půdy, nastavují své pachtovní smlouvy směrem k udržitelnému hospodaření a zemědělci tyto opatření aplikují do praxe. Půda by měla být vnímána nejen v oblasti environmentální, ale také ekonomické. Myslím tím například to, že ztráta půdní biodiverzity není jen ztráta života v půdě, ale má zásadní dopad na celý ekonomický řetězec. Když o půdní mikroorganismy přijdeme, nebudou schopny v půdě rozkládat živiny. Tím pádem budeme mít výrazně nižší a méně kvalitní produkci, a to ovlivní růst cen potravin. Uvědomme si, že špatný stav půd je velké ekonomické riziko.
Co pro zlepšení stavu půd může udělat vlastník půdy?
Více než 3 miliony lidí v Česku vlastní nějaký kousek půdy. Ideálem by bylo, kdyby se každý zajímal, jak se na jejich půdě hospodaří a nastavil si vhodný způsob hospodaření již v pachtovní smlouvě. Pronajatý dům si přece taky nenecháte znehodnotit a nenávratně poškodit, tak proč bychom to měli dělat s půdou. Na stránkách projektu Živá půda jsme zpřístupnili vzor pachtovní smlouvy, který si každý může jednoduše doplnit a bude mít v ruce dobře nastavenou smlouvu z pohledu obou smluvních stran i z pohledu dobré péče o půdu. Pokud není vlastník spokojený s hospodařením stávajícího zemědělce, může se s ním zkusit dohodnout na dodatku k pachtovní smlouvě, nebo s ním uzavře smlouvu novou, a nebo najde nového zemědělce. V rámci projektu Živá půda poskytujeme zdarma poradenství pro vlastníky i zemědělce.
Co pro zlepšení stavu půd může udělat každý z nás?
Ačkoli každý kus půdy má svého vlastníka a pozemky mají hranice, o půdu bychom měli pečovat všichni. Je to naše národní bohatství. Přestože půdu nevlastníte, můžete nahlásit erozi, pokud ji někde uvidíte. Eroze se projevuje erozními rýhami na poli, nebo bahnem v dolní části pozemku, někdy dokonce na silnici. Tím, že erozi nahlásíte na pozemkovém úřadu, pomůžete problém zaevidovat a pozemkový úřad zahájí jeho řešení. Pokud máte možnost, tak kompostujte a vracejte organickou hmotu do půdy. Snažme se do krajiny vrátit remízky, stromy, zatravnit údolnice. Existuje spousta nadstavbových dotačních titulů, které zemědělcům kompenzují náklady spojené s těmito opatřeními. Nenechme se uchlácholit odpovědí, že je to drahé a nejde to. Předejme půdu dalším generacím ideálně v lepším stavu, než v jakém je teď.
