Na začátku prázdnin jste slíbil, že na základě analýzy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) rozhodnete o podobě státní maturitní zkoušky. K jakému závěru jste dospěl?
Řekl jsem, že jako ministr školství se nemohu rozhodovat na základě pocitů, a proto jsem ředitelce Cermatu zadal zpracování podkladů, které by vnesly světlo do otázky, co dál s matematikou. Všichni se shodujeme, že je důležitá, ale získané matematické kompetence musejí být užitečné pro život. Při detailnějším zkoumání posledních ročníků maturitních zkoušek se ukázalo, že největší neúspěšnost je paradoxně právě u úloh, které bychom mohli označit jako široce využitelné. Přitom právě to jsou znalosti, které by měl mít každý absolvent střední školy. Koneckonců to byl také hlavní argument požadavku, aby byla maturita z matematiky pro všechny.

Analýza Cermatu tedy ukázala, že žáci by zvládli tu část matematických úloh, které se dají nadřít, ale mohli by propadat v úlohách prověřujících schopnost aplikace pouček a logické myšlení?
Přesně tak. Musíme si přiznat, že to vychází ze současné koncepce výuky matematiky. Je tam hodně látky, ale nedostatek času na její procvičování a zažití. Dospěl jsem k závěru, že pro dosažení změny není vhodné začínat odzadu, represí u závěrečné zkoušky, aniž bychom upravili to, co jí předchází. Musíme zajistit podmínky, abychom dokázali naučit a procvičit užitečnou matematiku.

Hurá do školy! Rady pro rodiče i děti.Znamená to, že návrh na sjednocení povinné maturitní zkoušky z češtiny, cizího jazyka a matematiky od jara 2022, který je v meziresortním připomínkovém řízení, stáhnete?
Právě to, že je zatím v této fázi, mi dává možnost ho změnit při projednávání na vládě nebo potom ve sněmovně. Celé léto jsme věnovali podrobnému prověřování podkladů, zkoumání jednotlivých příkladů, takže nejde o nějaký náhlý popud mysli. Skutečně nechci, aby byla třetina žáků maturitních oborů součástí nějakého experimentu a blamovali jsme se přesvědčením, že ke zlepšení znalostí, kompetencí i výsledků dojde pouhým zavedením povinné zkoušky z matematiky. Zprávy České školní inspekce a další poznatky hovoří o přehlcení rámcových vzdělávacích programů, o nutnosti jejich provzdušnění. Platí to i o matematice, která je nepochybně jedním z nosných předmětů. Povinná maturita z ní tak pro mě nadále zůstává cílovým stavem, ale současný systém ne- umožňuje řádnou přípravu všech středoškoláků.

Troufnete si odhadnout datum, kdy by bylo možné a správné ji spustit?
Všechny změny ve školství jsou otázkou delšího období, které jde za rámec jednoho volebního cyklu, takže se bavíme o horizontu osmi deseti let. Nedá se vyhlásit, že se něco bude vyžadovat za tři roky, a počítat s tím, že to žáci automaticky zvládnou.

Jenže o plánu na zavedení povinné maturity z matematiky hovořili už vaši předchůdci Dobeš a Fiala, natvrdo pak Chládek a Valachová. Zákon s konkrétním termínem nespadl z čistého nebe. Jak to, že si terén záměr centra neosvojil a nepřipravil se na něj?
Nejde o to, že by se třetina maturantů, kterým by hrozilo propadnutí, nedokázala matematiku naučit, ani o to, že by ji pedagogové neuměli přednášet. Problém je systémový, týká se obsahu učiva, nedostatku času na zafixování poznatků.

Ovšem i to je přece práce ministrů školství. Už dávno mohli rozhodnout o revizi rámcových vzdělávacích programů, jiných důrazech v probíraném učivu, hodinové dotaci. Proč k tomu nedochází?
K tomu musí dojít, bez toho se nepohneme dál. Po patnácti letech musíme redefinovat obsah vzdělávání a provázat ho se Strategií 2030+. Podstatné věci ve výuce musejí zůstat, ale hlavním cílem je, aby šlo o užitečnou matematiku pro život. Tomu musíme přizpůsobit to základní, co ministerstvo ovlivnit může, tedy rámcový vzdělávací program. Další cestou je podpora vý- uky matematiky, učitelů, škol. To znamená poskytnout terénu metodické materiály, které mu pomohou učinit výuku přitažlivou. Ministr školství víc udělat nemůže, za katedru se nedostane, aby hodiny přímo a každodenně ovlivňoval.

Myslíte, že na vaše argumenty budou slyšet třeba členové Jednoty českých matematiků a fyziků nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR jako velcí zastánci povinné maturity z matematiky?
Na cíli zavést ji se nic nemění. A věřím, že zájmem matematiků i zástupců zaměstnavatelů je, aby matematika nebyla strašákem, kterého se děti bojí a pak ji stejně neumějí používat. K většímu zájmu o technické obory se dostaneme jen proměnou vyučování, chápáním žáků, že se jim matematika bude v životě hodit.

ING. ROBERT PLAGA Ph.D.

- Narodil se 21. července 1978 v Ivančicích.

- Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, obor finance, daně a veřejná správa. Na téže škole získal doktorát.

- Působil jako konzultant a lektor, od roku 2002 učil na Mendelově univerzitě, tři roky byl ředitelem jejího Centra pro transfer technologií.

- V únoru 2015 byl za hnutí ANO jmenován náměstkem na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro oblast vysokých škol, vědy a výzkumu.

- Po volbách v roce 2017 se stal ministrem školství v první Babišově jednobarevné vládě. V této funkci pokračuje i v současné vládě ANO a ČSSD.

Jak tedy bude maturita vypadat po roce 2020?
Teď platí zákon, podle něhož by v roce 2021 měli gymnazisté a lyceisté povinně maturovat z češtiny, cizího jazyka a matematiky. O rok později pak žáci většiny maturitních oborů. Moje věcně podložená pozice je, že by poslanci měli přijmout novelu, která by se vracela k současnému modelu, tedy povinné zkoušce z českého jazyka a literatury a výběru mezi matematikou a cizím jazykem.

Zároveň platí, že státní zkoušky by se konaly jen formou testů a slohové práce i ústní zkoušky by se přesunuly na školní úroveň?
V tomto směru zůstává náš návrh beze změny, tedy maturita prostřednictvím didaktických testů.

Jisté je, že ve sněmovně získáte podporu Pirátů, kteří přišli s podobným podnětem. Co ostatní politické strany?
Návrh Pirátů je doslova a do písmene pirátský, protože o řadě věcí, které obsahuje, jsme sami uvažovali. Na rozdíl od rychlé poslanecké novely se nemohu rozhodovat na základě populistické nálady, ale podkladů, dat, čísel a jejich vyhodnocení. Piráti přicházejí i s možností ukončit středoškolské vzdělání bez maturity a také o tom už se diskutuje v rámci pracovních ministerských skupin. Piráti s tím nepřišli jako první, ale protože poslanecká iniciativa umožňuje věci zrychlit, tak si osvojili řadu našich věcí. S tím jsem schopen žít. Jinak si myslím, že poslanecké kluby jsou v přístupu k matematice rozpolceny, a jsem zvědav, jak se k mému stanovisku postaví. Podle mě je podepřeno dostatkem silných argumentů a systémově je správné.

Premiérovu podporu máte?
V rámci jednání vlády chci zjistit, jak se k mému stanovisku stavějí všichni ministři, protože nejjednodušší cesta by byla, kdyby se v případě jejich souhlasu připravil návrh, který by vláda přijala jako celek. Kdyby k tomu nedošlo, budu se snažit přesvědčit sněmovnu.

Mohlo by se vám to podařit, protože jste úspěšný vyjednavač. Ministryni financí jste přesvědčil, aby se školský rozpočet zvýšil o miliardu korun. Jste spokojen?
Tady je namístě poděkování paní ministryni Schillerové. Po prvním kole jednání jsme byli dohodnuti, že zpřesníme odhady výkonů a v létě se o nich budeme bavit. Nyní jsme přinesli čísla o vstupu nových žáků do systému a potřebě všech kalkulovaných pracovních míst. Paní ministryně Schillerová na to korektně zareagovala a prostředky zvýšila. To, co vypadá jako vyjednavačský úspěch, bylo poctivě odpracováno na úrovni ministerstev financí a školství.

Aby toho jásotu nebylo moc, musím zmínit, že vláda sice průběžně plní záměr zvyšování platů pedagogů, aby v roce 2021 dosáhly 150 procent jejich mzdy z roku 2017, ale vůči ostatním profesím je to pořád málo. Podle portálu Profesia.cz mají učitelé jen o 200 korun víc, než je průměrná mzda ve státě, před sedmi lety to bylo o 2800.
Objem prostředků pro letošní rok odpovídá navýšení učitelských platů o patnáct procent. Rozdíl v růstu platů pedagogů a zaměstnanců ve veřejné správě tam jednoznačně je. Pro vyjednávání rozpočtu na rok 2020 jsem si stanovil nejen plnění vládního prohlášení, ale také zachování rozdílu mezi tím, kolik se přidá lidem ve veřejné správě a kolik učitelům. To znamená, že když se v tom prvním segmentu navýší platy o dvě až čtyři procenta, u učitelů to bude o deset. Rozdíl tedy bude minimálně šestiprocentní. Tento systém by měl být zachován i do dalších let, aby se reálně zvýšila atraktivita učitelského povolání.

Takže platí i to méně zmiňované číslo, jež hovoří o platu učitele v roce 2021 na 130 procentech průměrné mzdy?
Tam bychom se rádi dostali, ale ten výpočet je poněkud ošemetný, protože do průměrné mzdy se započítávají i platy 150 tisíc učitelů. Férovější a měřitelnější, tedy kontrolovatelnější mi proto přijde vládní závazek, který hovoří o 150 procentech vzhledem k jejich platům v roce 2017.

Už víte, kolik procent ze slíbeného desetiprocentního navýšení půjde do tarifu a kolik do pohyblivé složky?
Budu usilovat o nalezení rovnováhy mezi atraktivitou tabulkového platu a motivační nadtarifní složkou. Nějakou představu mám, projednám ji s odbory a zaměstnavateli.

O potřebě zvýšit atraktivitu a prestiž učitelské profese mluví každý ministr školství. Realita však naznačuje, že spíš do vzduchu. Výsledky ministerského průzkumu ukázaly, že aktuálně chybí šest tisíc pedagogů a v příštích letech by to mohl být téměř dvojnásobek. Čím si to vysvětlujete?
Stejně jako v případě maturity i tady je třeba vycházet z tvrdých dat. Proto jsme zmíněné šetření dělali. Celá vzdělávací soustava čelí nepříznivému demografickému vývoji. Lidí blížících se důchodovému věku je daleko víc než učitelů do 30 let. Tím je na problém zaděláno. Potěšilo mě aspoň to, že se v jednotkách tisíců lidé do školství také vracejí. Platí ale, že pokud necháte sektor patnáct dvacet let za- ostávat a hřešíte na to, že to učitelé nakonec nějak dají, tak vás to v určité chvíli doběhne.

Což se stalo bohužel právě vám. Jak z toho ven?
V ideálním světě severského školství by mělo být na každé učitelské místo pět zájemců a každý z nich by měl mít kvalitní pedagogické vzdělání. V takovém světě my nežijeme. Jsme v situaci, že musíme přilákat každého, kdo chce učit. Můžeme nabídnout rostoucí platy, ale vyléčit systém jako takový za několik let není možné. Souvisí to s kapacitou i kvalitou pedagogických fakult, které musejí mladé lidi k učitelské profesi přitahovat, nikoli je odrazovat.

Možná by stačilo eliminovat ty uchazeče, kteří se na ně už hlásí s tím, že nikdy za katedrou neskončí.
Skutečně bych si přál, aby zájem o pedagogické fakulty se záměrem stát se učitelem vzrostl. Proto mi tolik záleží na záruce průběžného zvyšování platů, aby uchazeči viděli, že podpora učitelského povolání ze strany státu je myšlena velmi vážně.

Není v tom případě kontraproduktivní, když střední školy a druhý stupeň základních otevřete všem absolventům vysokých škol?
I kdyby v tuto chvíli všichni studenti učitelských oborů nastoupili do praxe, nenaplnili by poptávku. Znovu opakuji, že nežijeme v ideálním světě. Mně se třeba úžasně líbí sabatikl (placené volno, které učitel věnuje sebevzdělávání), je to velmi pěkný nástroj zkvalitnění vzdělávacího procesu, ale použít se může jen v situaci, kdy máte dostatek lidí. U nás je to přesně naopak. Ředitelé škol v některých regionech jsou na tom tak, že na výjimku zaměstnávají téměř kohokoliv, aby zajistili výuku. Než abychom takto divoce látali díry, je podle mě rozumnější systém otevřít a dát mu řád, konkrétně novelou zákona o pedagogických pracovnících. V ní kromě možnosti přijmout lidi z praxe, kteří si do tří let musejí dodělat pedagogické minimum, hovoříme o dvouletém adaptačním období, uvádějícím učiteli. Tato cesta mi přijde férovější než nechávat ředitele v nejistotě, zda mu Česká školní inspekce schválí přijetí nepedagoga kvůli stavu nouze. Nejsem z toho extrémně šťastný, ale vnímám to jako sekundární kanál, jak se s tou situací vypořádat.

Máte představu, kolik lidí z praxe se přihlásí?
Ne, ale když se podívám na iniciativy jako Učitel naživo, tak vím, že je tu dost lidí, kteří mají chuť a motivaci učit. Otevření této možnosti systém nezachrání, ale pomůže překlenout těžké období, které nás čeká. Samozřejmě ve chvíli, kdy dojde k ekonomickému oslabení, zájem o učitelskou profesi se může výrazně zvýšit.

V lednu příštího roku se začne regionální školství financovat podle nových pravidel, která umožní učit v menších skupinách a zohlednit jiná kritéria než jen počet žáků. Start reformy se posunul o rok. Proč byl tak důležitý?
Během něj jsme rozhodně nezaháleli. Na jaře jsem se účastnil seminářů s řediteli škol, protože jsem chtěl vidět, jak se situace vyvíjí. Byl jsem mile překvapen jejich připraveností. Reálně jsem se setkal s 650 řediteli, takže jsem si jist, že terén ví, co ho v lednu čeká. Roční odklad nám umožnil odhalit chybovost při vyplňování tabulek, hlavně u mateřských škol. Mylně zapsané údaje jsme snadno odstranili, ale někde jsme zjistili, že byla výuka špatně organizovaná, takže se zcela logicky netrefovali do systému. Naši zaměstnanci s ředitelkami MŠ vše prošli a doladili to s nimi. Intenzivní kontakt s terénem se podle mě vyplatil.

Co si od změny slibujete?
Narovnání soustavy a výhledově kvalitativní posun výuky. Dělené třídy pochopitelně někde narazí na kapacitní bariéry, personální i materiální. Je to běh na dlouhou trať, bez aktivního zapojení zřizovatelů i pomoci z centra se to neobejde. Důležité je nastavení nových pravidel, umožňujících učit lépe, v menších skupinách. Pro učitele je důležité, že to má podporu centra.

Rozvážou se tím trochu i ruce ředitelům škol, aby se ze správců budov stali požadovanými lídry pedagogického procesu?
Díky novému modelu bude mít ředitel jistotu, že na úvazky, které mu vycházejí, dostane plnou částku na tarifní platy a jasně zakalkulované nadtarifní složky. S tím se už nebude muset prát. A také mu umožní delegovat věci spojené s administrativou na jiné zaměstnance, aby se sám mohl většinově věnovat pedagogickému řízení školy jako celku.