Netradiční tipy na výlet: poznejte nejzajímavější vily Čech a Moravy

Brněnská vila Tugendhat je jednou z nejslavnějších u nás, zároveň patří i k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavbám v republice. Vděčíme za ni manželům Tugendhatovým, kteří chtěli vytvořit moderní bydlení propojené s přírodou. V roce 1928 tak architekt Ludwig Miese van der Rohe navrhl budovu, jež je v současnosti zapsána na seznamu UNESCO.

Jezera, sauny, ale hlavně zimní sporty. Navštivte mrazivé Finsko

 Vila stojící v příkrém svahu má tři patra, nejzajímavější je na ní velký obytný prostor nepřerušovaný zdmi. I okna obývacího pokoje bylo možné plně spouštět do podlahy, díky tomu tak interiér mohl splynout se zahradou. Spodní patro vily sloužilo služebnictvu, bylo zde také technické zázemí, ale třeba i extra místnost na kožichy. Kromě toho byl ve vile vybudován moderní systém vzduchotechniky kombinace topení, ochlazování a zvlhčování.

Greta Tugendhatová a Fritz Tugendhat si ovšem vily moc neužili, žili zde pouze do roku 1938. Pak ji obsadilo gestapo a posléze Rudá armáda. Později tu sídlila soukromá škola rytmiky a taneční gymnastiky a následně rehabilitační ústav.

V 80. letech byla vila nepříliš šťastně zrekonstruována a v roce 1992 se stala dějištěm významné události podpisu dohody o rozdělení Československa. Roku 1994 byla zpřístupněna veřejnosti. Další rekonstrukce skončila v roce 2012. Jejím cílem bylo vrátit dům do podoby, jakou měl v 30. letech.

Krásná panoramata a čerstvý vzduch. Podmínky pro běžkaře jsou na horách skvělé

V únoru je vila otevřena každý den kromě pondělí a úterý od 9 do 17 hodin. Prohlídky je třeba si zamluvit dopředu s dostatečným předstihem, klidně až 3 měsíce dopředu.

Müllerova vila

V prestižní vilové čtvrti na Ořechovce stojí významná funkcionalistická památka Müllerova vila. Spolumajitel stavitelské firmy František Müller svěřil na počátku 20. století její stavbu významnému architektovi té doby Adolfu Loosovi, který zčásti navrhl i interiéry. Stavba nemá klasická patra, prostor vily je rozdělen do tzv. kubusů a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních. Architekt tak ve vile realizoval svou představu tzv. Raumplanu.

Nový skleník a restaurace. Trojská botanická zahrada slaví padesát let

Zpočátku byla vila kritizována pro strohý zevnějšek, architekt se ale bránil tím, že ji postavil podle přání majitele. Otázkou však je, zda vše ve vile bylo opravdu funkční, neboť výfukové plyny z garáže byly cítit po celém domě a sám pán domu se zde udusil při přikládání do kotle.

V roce 1955 byla vila znárodněna a po revoluci ji koupilo město Praha, jež ji opravilo a zpřístupnilo veřejnosti. Nyní spadá pod Muzeum hlavního města Prahy. Podobnou vilu postavil architekt i na Praze 5 v ulici na Cihlářce pro právníka Josefa Winternitze, po němž se jmenuje Winternitzova vila. Někdy se jí také říká Loosova vila (www.loosovavila.cz). I tu je možné si prohlédnout a nabízejí tu i zážitek v podobě přenocování.

Na lyže i v Praze. První běžkaři vjeli do stopy na Vypichu

Vila je otevřena v úterý, ve čtvrtek, v sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin, prohlídku je třeba si ale dopředu domluvit. Zaplatíte za ni 300 korun.

Rothmayerova vila

Pod Muzeum hlavního města Prahy spadá ještě jedna vila postavená v letech 1928-1929 ve stylu klasicizující moderny. Pro sebe a svou ženu ji navrhl architekt Otto Rothmayer, žák Josipa Plečnika, který s ním spolupracoval třeba na přestavbě Pražského hradu.

Ve vile je patrná inspirace středomořskou tradicí. Důležité bylo napojení interiéru domu na verandu a zahradu s bazénem. Rodina architekta žila v břevnovské vile až do roku 2008. Po rekonstrukci tu byla zpřístupněna expozice nazvaná „Příběh jednoho domu a jedné rodiny“.

Prohlídky jsou možné po předchozí rezervaci v úterý, ve čtvrtek, v sobotu a v neděli. Vstupné je 180 korun.

Vila Primavesi

Nejen v Praze či v Brně najdete honosné a architektonicky zajímavé vily. Za jednou se můžete vydat i do Olomouce. Secesní vila Primavesi je překrásným dokladem vídeňské a anglické secese ve střední Evropě. Vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk ji v letech 1905-1906 postavili pro bankéřskou rodinu Primavesi.

Po stopách pochodu smrti. Účastník: Tohle už nikdy nechci zažít, přesto jdu zase

 Otto Primavesi a jeho manželka Eugenie byli velkými milovníky umění a svůj domov vybavili mnoha cennými uměleckými díly, především obrazy malíře Gustava Klimta, s nímž se dokonce přátelili. Překrásné je ovšem i secesní vybavení vily jídelní stůl a židle, obložení stěn, lustr, kryty ústředního topení, krb, mozaiková fontána s plastikou, dřevěné schodiště se zabudovaným posezením a vitrážové okno.

Přesto rodina roku 1922 vilu opustila a odstěhovala se do Vídně. Od té doby zde sídlilo sanatorium, v roce 1948 byla vila znárodněna a postupně byl poničen její interiér. Vše bylo naštěstí opraveno v letech 1997-2007 a vile se vrátila její původní podoba. Nějakou dobu byla ve spodním patře vily restaurace, ta pak byla uzavřena. Nyní je možné spatřit zrekonstruované obytné historické místnosti, terasy a zahradu, v prvním patře je též galerie.

Vila je přístupná každý den kromě pondělí.

Jurkovičova vila

Jednou z nejdůležitějších secesních památek v Brně je vila významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Autor Maměnky a Libušína na Pustevnách, křížové cesty na Hostýně nebo několika lázeňských budov v Luhačovicích ji v roce 1906 navrhl a nechal postavit přímo pro sebe a svou rodinu u Wilsonova lesa ve čtvrti Žabovřesky.

Zimní období nabízí jedinečnou podívanou. Objevte krásu ledových úkazů

Vila je zajímavým propojením anglické moderny, vídeňské secese a lidové architektury. Dům je hrázděný a v souladu s celou Jurkovičovou tvorbou zdobený folklorními prvky. Dominantou prostoru je velká hala s dřevěným schodištěm, které spojuje přízemí s prvním patrem. Dnes ve vile sídlí Moravská galerie a její expozice Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům, jež vás seznámí s Jurkovičovou tvorbou. Navíc se tu konají výstavy, ta současná se jmenuje V kůži Dušana Jurkoviče.

V zimním období je vila otevřena o víkendech od 10 do 12 hodin a od 12.30 do 16 hodin.

Bílkova vila

Když pojedete tramvají na Pražský hrad jen stěží si této zajímavé stavby nevšimnete. Sochař a grafik František Bílek si ji postavil podle vlastních plánů v letech 1910-1911 jako místo pro svůj ateliér.

Další pocta pro Muhammada Aliho. Jeho jméno ponese letiště

Podle slov umělce měla představovat: „Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou.“ Obloukový půdorys připomíná stopu kosy, která seče klasy, a neomítnuté cihly a kámen odkazovaly k přírodě. Od roku 1963 patří vila Galerii hlavního města Prahy a kromě původního vybavení tu spatříte i díla z Bílkova vrcholného tvůrčího období.

Otevřeno je celoročně od úterý do nedělí od 10 do 18 hodin. Vstupenka stojí 120 korun.

Trmalova vila

To, že se uprostřed vilové čtvrti v pražských Strašnicích nachází významné dílo architekta Jana Kotěry, muže, který výrazně proměnil Hradec Králové, by možná mnohé ani nenapadlo. Stojí tu od roku 1903, kdy ji tehdy jednatřicetiletý začínající architekt navrhl na základě požadavků ředitele obchodní školy Františka Trmala.

Na tobogánu Magic můžete zamířit do vesmíru. Aquapalace má virtuální novinku

Ve stavbě spojil vliv anglické venkovské a slovanské lidové architektury. Vila má hrázděné štíty a malované vyřezávané lomenice. Kotěra k ní rovněž navrhl dřevěnou kůlnu a prostor pro hospodářská zvířata. Navíc vilu obklopuje krásná zahrada s okrasnými keři.

Patrný je na ní Kotěrův postoj k architektuře, kdy tvrdil, že celou stavbu musí až po nejmenší detail navrhnout sám architekt, což je patrné třeba na schodišti s geometrickými a florálními ornamenty. Vila byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1999 a dnes je tu expozice věnována dílu Jana Kotěry.

Na prohlídku je možné přijít od úterý do pátku od 14 do 16 hodin a každý první víkend v měsíci po předchozí objednávce. Vstupné je 40 korun.

Vila Stiassni

Rozlehlá funkcionalistická vila není možná tak známá jako její brněnská příbuzná vila Tugendhat. Na objednávku židovského textilního továrníka Alfreda Stiassniho ji postavil v letech 1927-29 brněnský architekt Ernst Wiesner. Továrník tu strávil jen devět let, neboť rodina byla nucena na počátku války uprchnout do Londýna a následně do Kalifornie.

Kouzelné zimní scenerie. Aeroklub Krnov se proletěl nad Dlouhými stráněmi

Jednoduchá stavba ve tvaru obráceného písmena L stojí na tříhektarovém pozemku v brněnské čtvrti Pisárky. Její až puristický exteriér se neslučuje s jejím interiérem. Ten totiž navrhl vídeňský architekt Franz Wilfert podle přání Stiassniho manželky Herminy, která si přála, aby to ve vile vypadalo jako na zámku.

Vila je známá hlavně tím, že hostila mnoho slavných hostů. Pobýval tu třeba prezident Edvard Beneš, posléze první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Násir či kubánský prezident Fidel Castro.

Památka je otevřena o víkendech a o svátcích. Prohlídka interiérů s výkladem v češtině stojí 200 Kč, vstup na zahradu a výstavu je 30 korun.

OBRAZEM: Konečně se lyžuje. Na Malečově spustili vleky