Počítačové hry z Česka dobývají svět. Firmy vydělávají miliardy, ale chybí lidé

Jen za loňský rok vzrostl obrat českého herního průmyslu na 5,3 miliardy korun, což je o sedmnáct procent více než v roce 2019. Asociace českých herních vývojářů přitom očekává desetiprocentní růst i v letošním roce. Obrat by tak měl překonat rekordní hranici 5,8 miliardy korun. „Jedná se o potvrzení vzrůstajícího trendu herního průmyslu v Česku.

Úspěch nelze přičítat jen pandemii. Je to i díky individuálnímu úspěchu herních vývojářských studií. Na trh se dostaly hry, po kterých byla veliká celosvětová poptávka,“ říká Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů. Mezi herní taháky z dílny českých studií, které dobývají i svět, patří například hry Beat Saber, Arma III a Kingdom Come.

Polovina Čechů „paří“ hry na počítači či mobilu. Pandemie to ještě zesílila

Přitom na jaře loňského roku, v době začínající pandemie, odhady tak optimistické nebyly. Dokonce se počítalo až se šedesátiprocentním propadem oproti roku 2019. Nakonec se ale ukázalo, že herní průmysl, na rozdíl od jiných sektorů, během pandemie nebyl vládními omezeními zásadně ovlivněn. A tak zatímco celá řada zaměstnavatelů musela propouštět kvůli existenčním potížím, v herním průmyslu se počet nových pracovních míst zvyšoval. Ke konci roku 2020 u nás herní společnosti zaměstnávaly 2074 lidí. Jedná se o rekordní číslo, které by mělo být letos překonáno. Firmy totiž plánují vytvoření dalších čtyř stovek nových pracovních míst.

Problém je bude obsadit. Podle dat Asociace je tuzemském trhu akutní nedostatek programátorů, grafiků či animátorů. Lovit proto musejí v zahraničí. To ovšem není pro ně příliš jednoduché. Podle  Slavomíra Sedláčka, finančního ředitele studia Bohemia Interactive, trvá vyřízení žádosti pro zaměstnání cizinců ze zemí mimo Evropskou unie až devět měsíců. „V tomto směru jsme nekonkurence schopní. Ti lidé jdou raději pracovat jinam, kde je zaměstnají téměř hned,“ objasňuje Sedláček.

Nedostatek programátorů a animátorů

Jeho slova potvrzují i další významná studia v Česku – Warhouse studios či Goldknights.  „Český trh je hrozně vybraný. Nechtěli jsme být za ty, kteří kradou jiným studiím lidi a přeplácí je. To je cesta, která nikam nevede. Soustředili jsme se proto na cizince. Nyní máme silnou základnu v Makedonii, v Rusku. Musím říci, že to funguje výborně,“ popisuje Pavel Strnad ze studia Goldknights.

Ne všude ale práce přes „drát“ funguje. Přesvědčili se o tom v Bohemia Interactive (BI). „Měli jsme nasmlouvané lidi z Ameriky. Nemohli ale kvůli covidu přiletět. Zkoušeli jsme spolupráci na dálku, ale herní průmysl potřebuje osobní kontakt, abychom dodržovali termíny. Budeme rádi, když se nám kolegové vrátí do kanceláří,“ vysvětluje Slavomír Sedláček z BI.

Houfnice i vozová hradba. Jan Žižka nově vtrhne i do světa videoher

Právě studio Bohemia Interactive, což je jedno z nejdéle fungujících studií v Česku, se chce pokusit oživit tuzemský pracovní trh o kvalifikované pracovníky. „Jeden z důvodů založení asociace byl, abychom mohli lépe spolupracovat se státem. Snažíme se dostat do škol učební obory, které by vychovávaly nové odborníky. Jak na středních tak i vysokých školách.

Letos byl například vypsán nový obor na vysoké škole game design (Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně,pozn.red.).  To je pozitivní. Chceme dostat sandboxovou platformu Ylands mnohem více k dětem do škol. Tato platforma učí děti programovat a také herní design. Slibujeme si od toho, že možná za pět až deset let, až děti vyrostou, budou možná pracovat u nás,“ prozrazuje Sedláček.

Rekvalifikace

Zástupci předních českých herních společností také připomínají možnost rekvalifikovat některé nezaměstnané na úřadu práce. Jenže rekvalifikační kurzy na programátory, herní vývojáře, grafiky či animátory úřad práce nenabízí. Nicméně pokud nezaměstnaný člověk si takový kurz najde, může získat od úřadu peněžitou podporu. „Lidé si mohou najít vhodný kurz i sami, tedy i takový, který je zaměřen na oblast IT. Následně si mohou podat žádost na financování a ÚP ČR ji posoudí s ohledem na trh práce a pravděpodobnost, že takový kurz prokazatelně zvýší šance žadatele na pracovní uplatnění nebo si udržení stávající práce,“ dodává Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce České republiky.

Bizarní případ z Ruska: Tři žáci čelí kvůli počítačové hře obvinění z terorismu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) herním firmám radí, aby využívaly pro získání kvalifikovaných zaměstnanců ze zemí mimo EU takzvané Programy ekonomické migrace. Ty vláda zavedla na podzim roku 2019 v reakci na nedostatek odborníků a specialistů na českém trhu. V případě všech řádně vyplněných dokumentů se jedná o tříměsíční proces.

A podle ministerstva fungovaly zmíněné programy i přes obtíže a různá omezení způsobené pandemií dobře. „Jako příklad lze uvést Program klíčový a vědecký personál, který představuje nejkomfortnější a nejrychlejší způsob, jak do České republiky přivést IT specialisty, inženýry a vývojáře či pracovníky na klíčové pozice ve firmách. Zatímco v roce 2019 do něj bylo zařazeno průměrně devadesát pracovníků měsíčně, v loňském roce se jednalo o už víc než 130 pracovníků měsíčně,“ dodává  mluvčí MPO Štěpánka Filipová.