Co vše najdete v záznamu z debaty:
• kroky vlády premiéra Petra Fialy
• vystoupení prezidenta na půdě NATO
• český velvyslanec v Rusku
• slovenské volby
• dění v prezidentské kanceláři
• nominace Pavla Simona na ústavního soudce
Při návštěvě Jihomoravského kraje se zmínil o žádoucí změně rozpočtového určení daní, aby víc peněz zůstalo městům a obcím. Konstatoval také, že vládní konsolidační balíček je příliš měkký a šetřit by se minimálně stejným tempem mělo i v dalším roce. Jeho kritiku nedávno sklidila důchodová novela, kterou svým pozdějším podpisem pozdržel. Začíná to mezi hlavou státu a vládou skřípat?
„Jsem přesvědčen, že vládní kroky jdou správným směrem, ale z hlediska včasnosti a obsahu jsou zcela nutně kompromisem. Vláda je složena z pěti stran a musí nejprve hledat shodu uvnitř koalice a pak teprve o nějaký průnik usilovat s opozicí,“ vysvětlil.

To podle něj ovšem neznamená, že by stál proti vládě. „Chápu, že politika je umění možného a vláda se pohybuje v určitém prostoru, který překročit nemůže, a to i s ohledem na únosnost opatření pro občany. Čistě z technického pohledu by konsolidace veřejných financí vyžadovala razantnější kroky, ale chápu, co je politicky únosné a oceňuji, že vláda měla odvahu učinit aspoň to, co udělala,“ řekl Petr Pavel.
Daň nesmí ohrozit naše vinaře a kvalitu vína
Na dotaz moderátorky ohledně zdvojnásobení dobrovolných přesčasů lékařů, což se doktorům nelíbí a ministři to chtějí narychlo opravovat, Pavel potvrdil, že jistá chaotická opatření vládě vyčítat lze.
„Nevím, zda to přičítat tlaku okolností, chybějící komunikaci mezi ministry a relevantními složkami, ať už odborovými nebo odbornými. Když mluvím s ministrem a sdělím mu nějakou výhradu a slyším od něj, že se to opraví další legislativou, skutečně to nepůsobí příliš důvěryhodně. V tomto směru musím souhlasit s kritikou řady občanů, že kroky vlády někdy nepůsobí promyšleně,“ soudí.
Petr Pavel o svém vztahu k současné vládě:
Petr Pavel přiznal, že s jihomoravskými vinaři mluvil i o zdaněné tichého vína, které se nakonec do ozdravného balíku nedostalo. „Moravští vinaři nejsou ortodoxně pro zachování nulové daně a jsou otevřeni věcné debatě při zohlednění všech problémů, které jsou s tím spojeny. Nedá se automaticky srovnávat pivo, víno a tvrdý alkohol. Je tam řada faktorů, jež je nutné vzít v úvahu. Oceňuji, že ministr zemědělství má velkou vůli s vinaři jednat a společně hledat řešení. Neměla by se přijímat opatření, která by vedla k likvidaci našeho vinařství a snížení jeho konkurenceschopnosti. Pokud se podaří najít kompromisní řešení, jež neohrozí naše vinaře a zároveň zachová kritéria pro kvalitu našeho vína, bylo by to žádoucí,“ pravil prezident.
Lepší OSN než globální chaos
Petr Pavel nedávno navštívil USA, kde promluvil před Valným shromážděním OSN a znovu zopakoval tvrdou pozici České republiky vůči ruské agresi na Ukrajině. Lidé se ale možná ptají, jaký smysl mají proslovy dvou stovek hlav států nebo ministrů, kdy si každý řekne to svoje, Volodymyr Zelenskyj i Sergej Lavrov, a pak se zase všichni rozjedou do svých domovin.
„Přemýšlel jsem o tom mnohokrát a v minulosti mě trápila otázka efektivity mezinárodních organizací, ať už je to EU, NATO nebo OSN. Je ale třeba se na to podívat z pohledu alternativ, a pokud by alternativou k současné OSN měla být žádná OSN, jsem rozhodně pro zachování toho, co máme, a pro snahu to vylepšovat, než to rušit. Novou OSN bychom v současném mezinárodním kontextu nezaložili prostě proto, že by k tomu nebyla vůle. Organizace spojených národů navíc neplní zdaleka jenom úlohu bezpečnostní, ale je aktivní v řadě dalších oblastí, kde se jí daří. Když se na Valném shromáždění sejde 193 hlav států, může to na první pohled vypadat formálně, ale i z těchto jednání jsou konkrétní výsledky v plénu, avšak i z bilaterálních schůzek. Ty určitě smysl mají, neboť nás posouvají dál. Mít takové globální fórum, kde všechny státy jednají jako rovný s rovným, mohou říct svůj názor a přijít s návrhem řešení, je rozhodně lepší než mezinárodní globální chaos,“ sdělil Petr Pavel.
Český prezident Petr Pavel přivítal na Pražském hradě ukrajinskou hlavu státu, Volodymyra Zelenského.
Žádat Putina o souhlas s novým velvyslancem nechce
Zatímco politici mohou říkat cokoliv, nebo mlčet, diplomaté musejí jednat i v nejvypjatějších situacích. Proč tedy Petr Pavel trvá na tom, aby v Moskvě nepůsobil plnohodnotný velvyslanec, jak si přeje ministr zahraničí Jan Lipavský?
„My velvyslance máme (Vítězslav Pivoňka – pozn. red.), pouze byl stažen do Prahy. Teď je řeč o jmenování nového velvyslance, což je kvalitativně jiná situace od té, v níž se nacházejí někteří naši partneři, kteří ho tam mají. Rusko právem označujeme za agresora, neboť podle 140 zemí světa porušilo Chartu OSN. A činíme za to odpovědným jeho prezidenta Vladimira Putina. A téhož prezidenta bychom měli žádat, aby nám vyšel vstříc a schválil a přijal nového velvyslance. Myslím, že by to bylo do určité míry popřením toho, co dnes děláme ve prospěch Ukrajiny a zároveň bychom se vydali na milost Rusku, které by tento krok mohlo něčím podmiňovat, třeba naší větší vstřícností nebo přivřením očí nad některými problémy,“ sdělil Pavel.

Na dotaz, zda není řešením vrátit do Moskvy velvyslance Pivoňku, odpověděl: „To je věcí vlády a ministra zahraničí, do toho jim mluvit nechci. Žádat ale prezidenta Putina o souhlas se jmenováním nového velvyslance bych za této situace nepovažoval za šťastné,“ dodal.
Fico by jako premiér byl problém
V New Yorku novinářům prezident řekl, že návrat Roberta Fica do slovenského premiérského úřadu by mohl znamenat zhoršení vztahů mezi našimi zeměmi. Co by se stalo, kdyby Fico vyhrál a sestavoval vládu? „Stačí se držet faktů, Robert Fico se v předvolební kampani poměrně jednoznačně vyjadřoval k důležitým otázkám bezpečnostní a zahraniční politiky, které se týkají vztahu k EU, NATO, Rusku a Ukrajině. Ve všech těchto tématech se zásadně odlišuje od toho, co zastává dnešní slovenská vláda a obecně Česká republika,“ řekl Petr Pavel.
Nezměnil by ale Fico po eventuálním úspěchu ve slovenských volbách rétoriku? „Nechci vycházet z toho, že můžeme ignorovat předvolební rétoriku a věnovat se pouze té povolební. Pokud se nějaký politik projevuje takto jednoznačně, musíme minimálně pochybovat o tom, jaké jsou jeho skutečné názory a jaké postoje bude potom zastávat. Kdyby mělo platit, že rozdílná stanoviska ke klíčovým otázkám budou přetrvávat, pak by komunikace mez našimi vládami byla samozřejmě narušena,“ uvedl.

Podle Pavla by to ale nemuselo mít vliv na další fungování Visegrádské čtyřky. „Její působnost je poměrně široká a v mnoha oblastech se shodneme, takže má smysl pokračovat ve spolupráci. Rušit nějaký formát je vždycky snadnější než ho znovu vybudovat,“ míní.
Potíže s kandidátem na ústavního soudce
Po Robertu Fremrovi, který se nakonec vzdal nominace do Ústavního soudu, má potíže i další Pavlův kandidát Pavel Simon. Není snad v Česku dost kvalitních a bezúhonných právníků, kteří by hladce prošli hlasováním v Senátu?
„Zkusme si položit otázku, zda jsme v dnešní realitě schopni najít někoho, na kom bychom se shodli všichni. Taková situace asi nastat nemůže. Výběr doktora Simona probíhal podle naprosto transparentních kritérií, která jsou platná od počátku. Z hlediska odborného ani lidského není nic, co by ho diskvalifikovalo jako možného člena Ústavního soudu. Je respektovaným soudcem, má i mezinárodní přesah, takže nevidím důvod, proč takového kandidáta Senátu nepředložit,“ řekl Pavel.
Počítá tedy s tím, že Simon Senátem projde a bude jmenován? „Nemohu předjímat postoj senátorů, ale budu hájit svůj pohled, tedy že kritéria na ústavního soudce doktor Simon plní,“ sdělil.
Zemětřesení v hradní kanceláři
Na závěr sedmé prezidentské debaty Deníku moderátorku zajímalo, co se děje v hradní kanceláři, když odcházejí jeho nejbližší spolupracovníci z doby kampaně jako Tomáš Richter, Linda Jozwiak Kopecká, Markéta Řeháková už nevede tiskový odbor a končí i právník Petr Pánek.
„Chápu, že téma vnitřních bojů, případně personálního zemětřesení na Hradě může působit atraktivně, ale asi všechny zklamu, protože nic takového se neděje. V kampani mě provázela řada lidí, někteří pokračují, jiní ne. Například Petr Pánek odchází z osobních důvodů, protože chce pokračovat ve své profesi s tím, že mi bude k dispozici, kdykoliv budu potřebovat. Tomáš Richter pracuje dál, ale i s ním jsme byli dohodnuti, že činnost odborných poradců bude koordinovat s časovým omezením. Co se týká dalších jmen, nic to nevypovídá o profesní nebo lidské nezpůsobilosti, ale zkrátka o tom, že někdy si lidé sednou skvěle a jindy hůře. Pokud se v jakémkoli pracovní týmu začne vytvářet napětí prostě proto, že mezilidská chemie nefunguje a začíná to brzdit jeho funkčnost, je třeba přijmout řešení. Věřím tomu, že jsou přijímána kultivovaně a na základě vzájemné domluvy a rozhodně ne s cílem kohokoliv poškodit,“ komentoval dění na Hradě prezident.
Kolářova a Dobrovského role
A snad i s vědomím Petra Pavla, dodala moderátorka. Platí, že je stále jediným majitelem svého diáře s konečným slovem a že se žezla na Hradě neujímá dvojice Petr Kolář a Jan Dobrovský? „Petr Kolář je mým poradcem především na zahraniční politiku, ale i na tu vnitřní, protože nepochybně má v obou oblastech velký přehled a zkušenosti i kontakty. Z toho důvodu je pro mě velice užitečným zdrojem informací. S Janem Dobrovským jsme ve styku, ale rozhodně ne tak často, aby kdokoli mohl spekulovat, že se ujímá na Hradě nějaké role. Pokud jde o řízení agendy Kanceláře, všechny zásadní věci jsou se mnou minimálně konzultovány a v řadě z nich si ponechávám konečné rozhodnutí. Co se týká jejího běžného chodu a organizačních záležitostí, jsou samozřejmě v gesci paní ředitelky a já ji do toho zasahovat nebudu,“ uzavřel prezident Petr Pavel další z debat Deníku pod názvem Co můžeme čekat od prezidenta.