„Integrovaný regionální operační program podpořil v letech 2010 až 2012 kompletní rekonstrukci vily do podoby jejího dokončení v roce 1930 včetně přilehlé zahrady. Nově v suterénu vzniklo i Studijní a dokumentační centrum shromažďující dokumenty o stavbě a moderní brněnské architektuře 20. století,“ vysvětlil pracovník komunikace s veřejností z Muzea města Brna Petr Dvořák, co napomohlo vrátit funkcionalistickému skvostu zašlou slávu.

Stejně tak interiéry byly po rekonstrukci vybaveny přesnými replikami původního mobiliáře podle dobových fotografií. „Součástí projektu byla celá řada restaurátorských kroků či výroba jednotlivých prvků původními technikami,“ zmínil Dvořák. 

MMR - Kulturní dědictvíZdroj: MMR

Návštěvníci si tak nyní mohou v interiéru prohlédnout jedinečnou ocelovou nosnou konstrukci, otevřené řešení prostorového uspořádání či netradiční materiály vnitřních prostor. Dále je prohlídka zavede do suterénu, kde se nachází provozní a technické zázemí domu. Sem například sjížděla dvě velká okna, která se pomocí elektromotorů mohla spustit až pod podlahu a umožnila tak otevřít pokoj do zahrady. Další zajímavostí suterénu je „molová komora“ na uskladnění kožichů.

Nikdo neví kolik novostavba stála

V letošním roce slaví vila Tugendhat 90 let své existence. „Vila byla postavena za pouhých 14 měsíců. V prosinci roku 1930 se do ní Tugendhatovi nastěhovali,“ uvedl Petr Dvořák. Jak zmínila při prohlídce vily průvodkyně, manželé Tugendhatovi získali pozemek s krásným panoramatickým výhledem na Špilberk jako svatební dar od rodičů paní Tugendhatové – Löw-Beerových, kteří bydleli v secesní vile pod zakoupeným pozemkem. Rozpočet na stavbu vily Tugendhat nebyl nijak omezen. 

„Dodnes nikdo neví přesně, kolik celá stavba stála. Panují kolem toho dohady,“ nastínila průvodkyně. Podle korespondence Philipa Johnsona (Miesova žáka, rovněž světoznámého architekta), byla cena před dokončením ve své době více než jeden milion německých marek. To odpovídalo v roce 1930 zhruba osmi milionům československých korun.

Vzácné materiály doplňují vzdušný prostor

Podívejte se na Mapu projektů EU

Slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe, kterého mimořádný výhled z pozemku oslovil, na stavbě o rozloze 1 211 m² (zahrada má dalších 6 152 m²) nijak nešetřil. Vybavil ji honosnými materiály. Nejznámějším z nich je stěna z onyxu, rozdělující obývací prostor. 

„Onyxová příčka má schopnost luminace. Při intenzivním nasvícení v pravém úhlu mění onyx medovou barvu do rudých tónů,“ přiblížila ředitelka samostatného oddělení Muzea města Brna Iveta Černá zvláštnost polodrahokamu. 

Kámen pochází ze severního Maroka z pohoří Atlas. Obývací prostor s kulatým stolem je pro změnu oddělen půlkruhovou příčkou z drahé ebenové dýhy vytěžené na ostrově Celebes. Ve vile nenajdete, kromě pár menších obrazů, které si prosadili její obyvatelé, žádné velké obrazy. Mies van der Rohe vsadil na promyšlené instalované stěny z kvalitních materiálů a především výhledy skrze obří prosklené plochy jsou těmi obrazy, jež celou stavbu krášlí. Nutno zdůraznit, že výhled z terasy nejvyššího patra vily na Špilberk je vskutku impozantní.

Stavba na dvaceti devíti pilířích

„Dům je unikátní i technickým vybavením. Celá stavba stojí na dvaceti devíti nosných ocelových pilířích křížového tvaru. Prosklená stěna u jižní fasády má dvě plně otevíratelná okna, z nichž každá má rozměr kolem tři krát šest metrů. 

Objevuje se zde první systém klimatizačního zařízení v rezidenčním domě. A horní patro vily, které navazuje na chodník v ulici, je chráněno fotobuňkou,“ vyjmenovala ředitelka základní technické vymoženosti, kterými byla vila vybavena již od svého počátku.

Celková autentičnost objektu a nadčasovost realizovaných myšlenek přispěly k tomu, že vila byla coby první moderní památka ČR zapsána roku 2001 na světový seznam památek UNESCO.

Projekt v číslechZdroj: MMR

Iveta Černá: Návštěvníci si prohlédnou ložnice i trezor na kožichy

Obnovu vily Tugendhat, finančně podpořenou z fondů EU, přiblížila ředitelka samostatného oddělení Muzea města Brna Iveta Černá.

Iveta ČernáZdroj: Deník

Můžete ve stručnosti shrnout, co vše se podařilo z peněz EU ve vile obnovit?
Ambicí celého projektu památkové obnovy NKP Vila Tugendhat byla záchrana a významné prodloužení života památky jako dochovaného originálu a současně preparace a rekonstrukce původního stavu domu tak,jak jej navrhl Ludwig Mies van der Rohe, a jak byl realizován v letech 1929–1930. Restaurována a konzervována byla tedy stavební substance objektu, interiér a obnovena byla i zahrada.

Rekonstrukce trvala poměrně dlouho. Které práce na rekonstrukci vy osobně považujete za nejnáročnější?
Jistě to bylo stanovení exaktní technologie na restaurování autentických prvků a jejich povrchů tj. exotických dýh, omítkových souvrství i vestavěného a volně stojícího nábytku. Při opravě domu pracovalo více než 40 specializovaných firem a restaurátorských týmů. Namátkou restaurátoři dřeva, kamene, kovových prvků, technických památek, keramiky sanitární a užitné, konzervátoři interiérových i exteriérových omítek a další.

Která část oprav patřila k nejdražším a proč?
Bylo to pravděpodobně statické zabezpečení zahradní terasy s travertinovým schodištěm. Díky geologicky problematickému podloží musela být posílena základová konstrukce. Chronologicky došlo nejdříve k dočasnému podepření stropní desky, následně k odbornému sejmutí omítkových ker, rozebrání cihlového obvodového zdiva, vybudování nových základových studen a zpětné instalaci všech dočasně odstraněných prvků. Navíc se terasa nachází v části, kde byla snížená dostupnost stavební techniky a současně byl kladen důraz na zachování autenticity každého prvku.

Cílem projektu byl i rozvoj a modernizace Studijního a dokumentačního centra. Můžete tuto záležitost více přiblížit laické veřejnosti?
Projekt kladl důraz na mnohaletou badatelskou práci Studijního a dokumentační centra vily Tugendhat, mapující jednotlivé střípky a osobní svědectví dokumentující osud původně rodinného domu, jehož využití se radikálně proměnilo v druhé polovině dvacátého století. Vila byla sídlem taneční školy, rehabilitačním střediskem pro děti s vadami páteře i reprezentačním objektem města s hotelovým ubytováním a také místem klíčových jednání o rozdělení Československa v roce 1992, až se z ní po revoluci stalo muzeum. Studijní a dokumentační centrum shromažďuje, třídí a analyzuje konvoluty dobových fotografií, archiválií neživé i živé povahy, například audionahrávky pamětníků zachycující orální historii.

Shromažďuje také původní artefakty zařízení vily, komunikuje s badatelskými týmy, vydává odborné publikace, připravuje výstavní, workshopové a přednáškové projekty.

Které prostory vily jsou přístupné návštěvníkům?
S lehkou nadsázkou lze říci, že kromě kanceláří vedení vily, ostrahy a průvodcovny si návštěvník může prohlédnout prakticky celý objekt. Nejoblíbenější varianta vstupu, to jerozšířený prohlídkový okruh, nabízí kromě hlavního obytného prostoru a ložnicového patra taktéž možnost nahlédnout do technického podlaží objektu a prohlédnout si tak například strojovny vzduchotechniky či stahování oken, kotelnu, nebo trezor na kožichy.

Jaká je letošní návštěvnost ve vile v souvislosti se složitou epidemickou situací?
Vila Tugendhat samozřejmě v letošním roce nedosáhne rekordní návštěvnosti, kterou zaznamenala v loňském roce. Tehdy přišlo celkem na 59 tisíc návštěvníků. Výpadek v návštěvnosti v dubnu, který si u nás turisté velmi oblíbili, a květnu je samozřejmě znát. Přes letní měsíce byl ale zájem na podobné úrovni, jako za stejné období v loňském roce, například návštěvníků zahrady bylo více.

Jaké akce jste pro letošní výročí vily připravili?
Devadesáté výročí vily Tugendhat slavíme celou řadou akcí, které mohou návštěvníci přehledně nalézt na našich webových stránkách. Stěžejní jsou pro nás výstavní projekty, které doplňujeme řadou přednášek, diskuzí a setkání veřejnosti s odborníky. Na konci léta jsme připravovali výstavu Re.storaton.2010.2012, která je přístupná v technickém podlaží objektu od 22. září. Kromě těchto aktivit doplňují kalendář akcí koncerty, filmové projekce, nebo edukační programy pro školy, které pravidelně organizujeme již od roku 2012.

Další obdobné projektyZdroj: MMR