Petra Nadr je právnička. Po půl roce mateřské se vrátila do práce. Po roce začala šéfovat právnímu oddělení. Jeden den v týdnu pracuje z domova a firma jí dává 6000 korun na předškolní péči (jako všem matkám malých dětí). Značka Prazdroj. 

Zuzana Indruchová je top manažerka a čeká dítě. Po jeho narození nechce čerpat rodičovskou. Bude pracovat z domova, má plnou podporu vedení. Značka Mondelez. Kroutíte nevěřícně hlavou? Přidám ještě těžší kalibry.

InfografikaV Microsoftu loni zavedli benefit, kdy matkám proplácejí 20 týdnů po porodu plnou mzdu, při platu 30 tisíc korun tak nedostanou nárokových 20 730 korun, ale o 9 270 víc. Otcové mají šest týdnů plně hrazených, takže mohou být s miminkem v klidu doma. „Vyplatí se to, po návratu do firmy lidé o to usilovněji a s větší chutí pracují,“ říká Martin Hasinec, HR manažer Microsoftu.

Vodafone nabízí zaměstnancům zkrácené úvazky během mateřské dovolené za plnou mzdu, home office je zde běžná záležitost a firma dorovnává plat na sto procent po 16 týdnů mateřské dovolené. 

Česká realita

V českých podmínkách to zní jako zprávy z jiné planety. V tuzemsku totiž běžně platí úplně jiná čísla. Narození dítěte má negativní vliv na pracovní uplatnění 35 procent matek. Pouze 46 procentům žen se daří skloubit kariéru a rodičovství. Vyplývá to z průzkumu aliance Byznys pro společnost.

„Zatímco před narozením dítěte jsou pro ženy rozhodující výše finančního ohodnocení (77 procent) a možnosti kariérního růstu (52 procent), po něm je pro matky prioritní podpora ze strany zaměstnavatele v oblasti slaďování práce a rodiny (59 procent), lokalita zaměstnání (57 procent), flexibilní pracovní doba (56 procent) a možnost pracovat na zkrácený úvazek (45 procent),“ říká spoluautorka šetření Jana Straková. 

Na konferenci Matky a otcové vítáni z mnoha úst zaznělo, že česká společnost nepřeje slaďování rodinného a profesního života, ačkoli o tom všichni mluví. Příčiny jsou stále stejné, jde například o platové rozdíly, které nutí zůstávat na rodičovské dovolené především ženy, obtížně dostupnou péči o děti do dvou let či minimální nabídku zkrácených úvazků. 

„Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem.

Tento mix politik je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy dítěte,“ uvedl Filip Pertold, vědecký pracovník CERGE-EI & IDEA.  Dodává, že matka, která zůstane s dvěma dětmi na šest až osm let doma, nemá šanci to na trhu práce dohnat.

„Vysokoškolačky dnes mají ve svých 45 letech až o 25 procent nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,“ dokresluje jednoznačné znevýhodnění mateřství v ČR. 

Na tahu je stát

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce aspoň částečně ženám situaci ulehčit. Chystá zákon o dětských skupinách, který by měl zaručit jejich rozvoj i po ukončení jejich financování z evropských peněz. V novele zákoníku práce zase bude zakotveno tzv. sdílené pracovní místo. 

Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ovšem soudí, že je to málo: „Nejzanedbanější je oblast zkrácených úvazků, a proto jsme navrhli snížení odvodů u zdravotního pojištění, které by zaměstnavatele motivovalo k jejich zavádění.

Předloha už je mnoho měsíců ve sněmovně, stačí ji projednat. Rozhodně podpoříme rozvoj dětských skupin a chceme vyřešit jejich financování.“ Až bude dostatek míst v jeslích a dětských skupinách, lze podle Pekarové Adamové otevřít i debatu o zkrácení placené rodičovské dovolené, která je u nás nejdelší v EU.

Filip Pertold situaci doložil na číslech. Zatímco v ČR je 93 procent matek dětí do dvou let doma, v Německu je to 70 a v Nizozemsku 38 procent. Už jen zavedení třírychlostní rodičovské znamenalo, že návrat žen do práce se urychlil, před tímto opatřením se vracely ve věku 2,8 let dítěte, poté 2,3. S potomkem u nás zůstávají zhruba tři procenta otců, v Německu 30 a ve Švédsku 45 procent. 

Na konferenci často zazněl i apel na státní správu, aby systematicky a jasně informovala budoucí rodiče o jejich právech a možnostech. Ne všechny maminky třeba vědí, že pokud se po prvním dítěti vrátí na hůře placené místo ke stejnému zaměstnavateli a do čtyř let mají druhé dítě, peněžitá pomoc v mateřství se jim vypočítává z původního (častokrát vyššího) platu.