Kliknutím zvětšíte„Moje problémy začaly ve chvíli, když přišla menopauza. S manželem jsme byli celý život docela aktivní a společně jsme jezdili často na kole. Jednou za čas jsem při jízdě měla pocit, že mi rychle buší srdce, ale jak rychle to začalo, tak rychle to skončilo. Přičítala jsem to tomu, že stárnu, a tak se rychleji unavím. Postupně se to ale stupňovalo a přicházelo to čím dál častěji a už to ani nebylo při jízdě na kole, ale když jsem například stála v obchodě u pokladny," vypráví Markéta.
"Svěřila jsem se s tím manželovi, který mě donutil, abych si s tím radši někam zašla, protože moje maminka měla taky nějaké zdravotní potíže. Poslechla jsem ho a v roce 2010 mi byla na EKG diagnostikována fibrilace síní, jedna ze srdečních arytmií. Našla jsem si tedy svého kardiologa, který mi provedl i zátěžový test, a ještě ambulantní monitorování EKG, kdy jsem u sebe musela asi týden nosit monitor EKG. Poté mi předepsal lék Amiodaron, který mi poměrně pomáhal. Podle lékaře může potlačit arytmii až v 70-80 procent případů. Přesto mi asi desetkrát musela být arytmie přerušena kardioverzí, protože nepřestala sama od sebe," pokračuje Markéta.
Katetrizační ablace
* Fibrilace síní se až ve 20 % případů může vyskytnout i u úplně zdravých jedinců.
* V Česku nemocí trpí až 300 tisíc pacientů.
*V Evropě postihuje asi 11 milionů lidí.
"Jelikož mi opakované fibrilace síní začaly výrazným způsobem omezovat běžný život včetně toho pracovního, začali jsme s lékařem mluvit o jiných metodách léčby. Navrhl, že by pro tu chvíli byla nejlepší tzv. katetrizační ablace. Při této metodě se zavedou do srdce vpichem do cév v třísle a na krku ohebné nástroje, kterým se říká katetry, které pomohou zničit arytmii. V říjnu 2017 jsem tedy absolvovala úspěšnou ablaci přes třísla," vzpomíná Markéta.
"Teď je rok 2019, jsem bez léků a bez arytmie, tedy fibrilace. Samozřejmě stále musím chodit na pravidelné kontroly na kardiologii, ale obtíže, které jsem měla dřív, už vůbec neznám. Můžu chodit plavat i jezdit na kole, stejně jako když jsem byla mladší," uzavírá Markéta.
Názor lékaře
prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)
Podobně jako u všech arytmií je hlavním diagnostickým prostředkem záznam EKG. Zkušený lékař může poznat arytmii podle pohmatu pulzu a měření krevního tlaku, ale EKG je hlavním vyšetřením, které dovolí stanovit diagnózu. U nemocných se záchvatovitou formou arytmie používáme různé formy tzv. ambulantního monitorování EKG. Pacient přitom nosí monitor EKG po dobu jednoho dne až týdne.
Dále jsou k dispozici malé monitory, které si nemocný přiloží na hrudník pouze při potížích. Nejnovějším způsobem monitorování je tzv. implantabilní záznamník, který se zašije za malého 2 cm řezu pod kůži na hrudníku a dovoluje monitorování srdečního rytmu až po dobu 3 let.
Léčba fibrilace síní je poměrně složitá a spočívá v řadě postupů, které by měly být voleny individuálně, podle formy fibrilace síní a podle aktuálního stavu nemocného (věk, přítomnost dalších chorob, příznaky arytmie, atd). Zásadní rozhodnutí je, zda se máme snažit arytmii odstranit pomocí léků nebo jiných metod, případně zda je možno ji ponechat a kontrolovat léky pouze rychlost s jakou se převádí na srdeční komory.
To totiž určuje, zda pacient vnímá bušení srdce nebo jiné příznaky. Mnoho pacientů, zejména ve vyšším věku arytmii totiž vůbec nevnímá, a proto se ji nemusíme za každou cenu snažit léčit. Léčba totiž u těchto nemocných může přinášet řadu závažných nežádoucích účinků, a proto je třeba posoudit každý případ individuálně.
Informace o nemoci
* Jedná se o nejčastější arytmii, která vás sice bezprostředně neohrožuje na životě, ale rozhodně snižuje kvalitu života. S nemocí je spojena i řada komplikací jako zvýšený výskyt mozkových příhod nebo srdečního selhání.
* V některých případech může být fibrilace síní dokonce dědičným onemocněním.
* Jedním z hlavních projevů fibrilace síní bývá pocit rychlé srdeční akce – palpitace.
* Jiní nevnímají bušení srdce, ale pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (nevýkonnost, zadýchávání se, pocení).
* Může se stát, že nemocný o arytmii vůbec neví a přijde se na ni náhodou při EKG nebo při některé z komplikací jako je mozková příhoda.
Tipy pro zdravé srdce
Ze všech stran slyšíme, že vánoční čas je obdobím klidu a míru. Realita současných Vánoc je spíše přesným opakem. Všichni jsme ve stresu, spěcháme, jsme nervózní, jestli stihneme koupit všechny dárky, upéct dvacet druhů cukroví, perfektně uklidit byt a sehnat stromek a kapra. Nic z toho neprospívá fyzickému ani psychickému zdraví. Dlouhodobé působení stresu tělu velmi škodí. Stres je reakcí organismu na nečekané situace, do kterých se člověk dostane.
Pokud jste vystresování neustále, zvyšuje se u vás riziko vzniku cukrovky II. typu či obezity. Stejně tak roste hladina cholesterolu, s čímž souvisí riziko vysokého krevního tlaku a problémy se srdcem. U kardiaků je stresem ochromené srdce ohroženo poruchou srdečního rytmu. Řešení je jednoduché. Ani na Vánoce nemusí být všechno dokonalé a nejdůležitější je uvědomit si, že během roku si klidu a pohody moc neužíváme, tak proč si to nevychutnat aspoň o těch Vánocích
16
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
