Nemocní mají právo na názor druhého lékaře. V Česku ale chybí jednotný postup

Lidé s onkologickým onemocněním či před závažnou operací přemýšlejí nad postupem, jaký jim navrhl jejich ošetřující lékař. Je proto důležité vědět, že na základě zákona o zdravotních službách má každý pacient právo vyžádat si konzultaci u jiného lékaře, tedy na takzvaný druhý názor.

Tato možnost je důležitá pro 87 procent respondentů, kteří se zúčastnili aktuálního dotazníkového šetření, který pro spolek Hlas onkologických pacientů uskutečnila agentura Nielsen. Ne všichni jí ale využili. A někteří z těch, kteří ano, v anketě uvedli, že za to zaplatili do tisíce korun. Část lidí o druhý názor požádala při stanovení diagnózy, další při navržení či v průběhu léčby.

Preventivní vyšetření zadarmo? Podívejte se, na co mají pacienti nárok

Důvod? Pacienti chtěli mít jistotu, že navrhovaná léčba je nejlepší možná, a zjistit, zda pokračovat stejně či jinak. Pro drtivou většinu z nich byl přístup druhého lékaře vstřícný a získaný postoj užitečný.

Průzkum proběhl od loňského prosince do letošního února a odpovídalo v něm téměř 440 respondentů starších patnácti let. Jeho výsledky ukazují, že povědomí o právu lidí znát stanovisko dalšího lékaře roste s tím, jestli jsou nemocní. Zdraví lidé naopak o něm tolik nevědí.

Postrádají jednotný postup

V Česku ale pro možnost druhého názoru chybí jednotný postup. Jednotlivá zdravotní pracoviště mají vlastní podmínky, včetně finančních, člověk totiž může za specializované vyšetření zaplatit různé částky. Existují také různá pojmenování druhého názoru. Někde se užívá jeho anglická verze „second opinion“, jinde zase „ambulance druhého čtení“.

Nápravu prosazuje zmíněný spolek Hlas onkologických pacientů, který zastřešuje pacientské organizace. Jak říká předsedkyně jeho výboru Petra Adámková, je třeba, aby vznikl metodický pokyn nebo kritérium pro Komplexní onkologická centra, která působí napříč republikou. „Díky němu by byla situace pro lidi přehlednější,“ uvedla Adámková s tím, že jednou z priorit je i to, aby o možnosti znát názor druhého lékaře veřejnost více věděla.

Měření cholesterolu může zachránit život. Experti chtějí plošně testovat miminka

Zástupci pacientů proto spolupracují s úředníky ministerstva zdravotnictví a odborníky z České onkologické společnosti či Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. A zjišťují i postoje nemocných.

Zvažují účast v klinických studiích

Druhý lékař musí svůj odborný názor vyargumentovat. Mnohdy má stejný či se liší v drobnostech. „Kdyby se lišil významněji, na pacientovi je, kterému lékaři víc věří. Důvěra je důležitá. Někdy k tomu druhému přejde, často ale zůstane u svého. Druhý názor se může hodit třeba v případě zvažování, zda se má pacient zúčastnit klinické studie,“ řekla Deníku Adámková.

Klinické studie jsou speciální medicínský projekt, v němž se mohou lidé léčit pomocí inovativních léků až o několik let dříve, než dojde k jejich registraci. Rozšířeným mýtem je, že tato léčba je jen pro lidi, kterým jinak není pomoci. Ve studiích se přitom pacienti léčí v různých fázích nemoci.

Názor druhého lékaře může pomoci třeba ve chvíli, kdy pacient zvažuje účast v klinické studiiZdroj: Shutterstock

O možnosti vstupu rozhoduje ošetřující lékař. „Pakliže pacientovi léčbu v rámci klinické studie nabízí, činí tak na základě důvodných předpokladů, že pro něj může kandidátní lék být větším přínosem než standardní terapie,“ vysvětlil vedoucí klinických studií pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Libor Havel. Jak dodal, rozhodnutí je však vždy na pacientovi, součástí studie musí být jeho informovaný souhlas.

Testují zejména onkologické léky

Z dat poradenské společnosti EY pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) vyplývá, že předloni v Česku probíhalo necelých čtyři sta klinických hodnocení léčiv jejích členských společností.

Příspěvky na dentální hygienu v ČR: Zájem je obří. Co nabízejí pojišťovny

Zdroj: DeníkVýkonný ředitel AIFP David Kolář upřesnil, že realizována byla zejména v oblasti onkologie, infekčních onemocnění a nemocí nervové soustavy. Zapojilo se do nich přes šestnáct tisíc českých pacientů a téměř dva tisíce lékařských týmů.

Největší počet klinických hodnocení připadl právě na onkologii. „Ta tvořila více než čtvrtinu výzkumu, zapojeno bylo na 2 250 pacientů,“ dodal Kolář. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se ke konci roku 2020 se zhoubným nádorem léčilo téměř 620 tisíc lidí.