Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval členským státům OSN za projevenou důvěru. Považuje za symbolické, že Česko v Radě nahradilo právě Rusko, které se v sousední zemi "dopouští odporných zločinů". Je to podle něj velká příležitost, aby ČR pokračovala v dlouhodobé politice ochrany a podpory lidských práv, která je prioritou současné vlády a diplomacie. Premiér Petr Fiala uvítal možnost, že se Česko může zasazovat za dodržování lidských práv i na mezinárodní scéně.

Lipavský novinářům v Praze řekl, že hned ve čtvrtek se Česko jako plnohodnotný člen Rady zúčastní zasedání k porušování lidských práv v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Očekává, že Rada OSN přijme rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Z dalších témat, která chce Praha v radě prosazovat, zmínit například podporu svobodných médií.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s vojáky aliance.
Finsko a Švédsko v NATO: V čem to Evropě může pomoci, v čem uškodit

Rusko bylo v době svého odstoupení ve druhém roce tříletého působení v UNHRC a Česká republika za něj dokončí tento termín do 31. prosince 2023. Pro Českou republiku, která byla jediným kandidátem, hlasovalo 157 členů VS OSN, 23 se hlasování zdrželo. Šéf české diplomacie to označil za velmi silný výsledek. "Pomohlo nám, že jsme s kandidaturou přišli včas, byli jsme autentičtí, byli jsme první," uvedl Lipavský. Zmínil také úsilí českých velvyslanců ve světě, podporu partnerů v EU, Spojených států a dalších spojenců i to, že za zvolení osobně lobboval při jednání se svými evropskými i zámořskými partnery.

"Považuji za důležité, aby se naše země zasazovala za dodržování lidských práv, a vítám možnost věnovat se tomu na mezinárodní scéně," napsal na twitteru Fiala.

Rada OSN pro lidská práva sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Případy možného porušování těchto práv ze strany Ruska na Ukrajině se znovu bude zabývat ve čtvrtek na speciálním zasedání. To inicioval Kyjev, který požádal o posouzení situace na Ukrajině včetně zpráv o hromadných obětech v Mariupolu.

Ruský křižník Moskva v roce 2014.
USA informovaly, Kyjev pálil. Američané uvedli, jak to bylo s potopením Moskvy

Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.

Snahu o vyloučení Ruska z UNHRC vedly Spojené státy poté, co Moskva 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo.

V roce 2011 byla z UNHRC vyloučena Libye kvůli násilí proti protestujícím, kterého se dopustily síly tehdejšího vůdce země Muammara Kaddáfího.