„Nebylo to nic příjemného, ale nezbývalo mi nic než bojovat. To sportovce dělá sportovcem. Někdy se musí poprat i s něčím jiným, než jen s bolestí v tréninku, aby se mohl vrátit,“ řekla bojovnice Sáblíková.
Na začátku ledna rychlobruslařská legenda upadla při tréninku, narazila do mantinelu a pořezala si stehno. Sáblíková musela vynechat evropský šampionát a dát si pauzu. Teď už je ale stoprocentně fit.
„Zraněná noha je v pořádku,“ uklidnila fanoušky před čtvrtečním odletem do Číny na svou pátou olympiádu. „Občas mě to táhne, navíc jsem si při tom pádu pohmoždila třísla a při rychlejším pohybu to občas cítím. Ale není to nic, co by mě omezovalo.“
Čtyřiatřicetiletá Sáblíková musela kvůli zranění úplně vypustit trénink. „Nemohla jsem zvednout mohu, neudržela jsem se ani v podřepu,“ popsala. „Každým dnem se to neuvěřitelně zlepšovalo. Za čtyři pět dnů to bylo pryč a mohla jsem jít na led. Asi po týdnu jsem mohla dělat prakticky úplně všechno.“
Nepříjemné i na psychiku
I přes rychlou rekonvalescenci je výpadek pro Sáblíkovou velkou komplikací. Na pohodě jí to rozhodně nepřidalo. „Před olympiádou se dolaďují detaily, jde se do rychlosti. I kvůli psychické pohodě je dobré, když sportovci všechno vychází. Bylo to pro mě hodně nepříjemné, už ve Svěťáku jsem řešila nějaké zdravotní problémy,“ přiznala několikanásobná světová šampionka.
Našla ale i pozitiva. „Soustředila jsem se jen na to, co mám dělat. Snažila jsme se všechno dělat víc než na 100 procent a koncentrovat se na každý pohyb. Výpadek pár týdnů před olympiádu nebylo nic příjemného, ale nějak se to zvládlo.“
O medaili nemluví
Sáblíková nechtěla prozradit, s jakými ambicemi odlétá na svou pátou olympiádu. „Nejsem člověk, který dopředu říká na co mám, nebo nemá. Od toho je tady můj trenér,“ pousmála se. „Vím, že soupeřky jsou hodně silné. Vím na co mám já, ale nikdy nevím, co předvedou ostatní.“
Slíbila, že na ledě nechá všechno. Vždyť olympiáda je jen jednou za čtyři roky a pro Sáblíkovou navíc může být poslední v kariéře. „Na start půjdu s tím, že je to olympiáda, jediný závod, který se buď povede, nebo ne. Další pokus není. Předvedu výkon, na který v danou chvíli budu mít, a pak se uvidím, na co to bude stačit. Nechci říkat, s čím bych byla spokojená, ale čím víc vepředu, tím budu spokojenější. To je jasné.“