Stanislavu Pumprlovi soud za výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob vyměřil podmíněný trest na 1 rok a 2 měsíce s odkladem na tři roky, jeho žena vyfasovala roční podmínku. Poškozeným musejí navíc zaplatit nemajetkovou újmu.

K incidentu došlo loni v dubnu v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou. Manželé přišli podle svých slov do parku proto, že chtěli domluvit partě romských dětí, které obtěžovaly jejich dceru a dokonce na ni zaútočily.

Jenže pak už se výpovědi rozcházejí - zatímco obžalovaní zmlácení dětí odmítají, děti líčily surový útok i s detaily.

Podle obžaloby měli manželé na děti zaútočit s různou intenzitou - některé dostaly ránu pěstí, jiné facku.

Jednoho ze školáků měl obžalovaný Stanislav Pumprla srazit k zemi, ležícího pak opakovaně kopat a udeřit i pěstí do hlavy.

Další z dívek měla dostat i ránu do hrudníku. Útočit měl nejen muž, ale i žena.

„Tři děti byly po incidentu ošetřeny v nemocnici - utrpěly podvrtnutí krční páteře, zhmoždění hrudníku a dolní části páteře nebo lehký otřes mozku. Dvě děti pomoc lékaře nevyhledaly,“ uvedl už dříve žalobce Ivo Krobot.

Napadená: Nebylo to spravedlivé

U soudu v pondělí vypovídal znalec Martin Dobiáš, který měl posoudit zranění napadených dětí a to, zda jejich výpovědi korespondují se skutečným rozsahem zranění. Vycházel z dostupné zdravotní dokumentace.

„Objektivní známky zranění jsou ty, které jsou zjistitelné lékařem. A pak jsou to subjektivní údaje, které pacient udává - takzvané subjektivní stesky,“ zhodnotil.

Nejméně u dvou poškozených konstatoval, že došlo ke středně těžké újmě na zdraví. „Netvrdím, že někdo lže nebo nelže, ale co lze a nelze prokázat,“ vysvětlil znalec.

Někteří poškození totiž uváděli i symptomy, které nemusely s útokem nijak souviset - například subjektivní potíže s krční páteří nebo bolesti hrudní kosti. Jiní se zase svěřili se zdravotními problémy s odstupem několika dní.

V soudní síni zazněla i prohlášení poškozených o dopadech činu na jejich život. Jedna z napadených dívek třeba ve výpovědi, kterou přečetl nahlas soudce, uvedla: „Nebylo to spravedlivé. Měli se nás nejprve zeptat, jestli jsme to udělali, a ne nás tam všechny domlátit.“

Děti také popisovaly, že měly strach po incidentu chodit ven, nemohly spát a soustředit se ve škole.

Nejsou nějaká neonacistická bojůvka

Soudce Jan Rektor vinu obou manželů uznal.

„Máme zde výpovědi sedmi dětí, a ty vypovídají shodně. Představa, že by bylo možné takto jednoduše zajistit, aby vypovídaly konstantně, by byla naivní. Žádné z těchto dětí navíc nepatří k problémovým,“ uvedl soudce.

Útok podle něj kromě dětí samotných potvrdili i svědci, kteří byli na místě.

„Viděli, že se dopouštěli násilí. Znalec potvrdil, že minimálně u dvou dětí je na základě objektivních zjištění zřejmé, že na ně bylo působeno násilím takové intenzity, jakým je způsob útoku popsán v obžalobě. U ostatních dětí, které nevyhledaly lékařské ošetření, ale udávají subjektivní potíže, neznamená, že by k napadení nedošlo. Kdybychom dali za pravdu verzi obhajoby, tak vznikne konspirační teorie, která mluví o tom, že bylo zmanipulováno sedm svědeckých výpovědí. Tomu já osobně nevěřím,“ řekl.

Obhájce: Něverohodné a vylhané výpovědi

Prvotním impulsem k napadení ze stranu manželů byl podle něj fakt, že se jejich dceři něco děje.

„Nebyla to předsudečná nenávist. Pokud v afektu vyřkli nějaké věty, tak soud neshledal rasismus jako motiv, není to nějaká neonacistická bojůvka, která by si šla vyřídit účty s místními Romy,“ shrnul.

Obhájci manželů zvažují odvolání.

„Výpovědi poškozených považuji za nevěrohodné a vylhané. Popsaný mechanismus napadení byl jiný - je tam vymyšlený popis jednání. Přednesy zmocněnců dětí jsou pouze v rovině pocitů a ignorují fakta,“ shrnul obhájce Stanislava Pumprly.

Oba manželé se k případu po skončení líčení nechtěli vyjadřovat s odkazem na své obhájce.