Smetana se 13. prosince odmítl podrobit tělesné prohlídce. K poslušnosti ho musela násilím přimět vězeňská stráž.

Vedení věznice označuje zásah za přiměřený. Smetana dostal kázeňský trest.

„Odmítl jsem se podřídit tomuhle nesmyslu, především jsem pak odmítal se svléci a špulit holý zadek s odůvodněním, že mezi půlkami prostě nic nemám. Dlouho, leč marně, jsem byl přesvědčován, abych ustoupil a zadek ukázal. Pak na mě naběhlo pár ostrejch chlapíků, předvedli cosi jako akci zásahové jednotky, srazili mě na zem, zaklekli na záda, snažili se mi snad vykloubit rameno a řvali u toho jak tlupa paviánů," napsal v dopise Roman Smetana, který popisuje, že jen stál a nereagoval na pokyny.

„Když jsem sípal bolestí, řvali na mě, abych přestal, že mi to rameno ještě pořádně kloubit nezačali. Poté, co mi bylo rozstříháno tričko a stržen zbytek oblečení, jsem byl spoután za zády, byly mi znovu nasazeny jen trenýrky a pantofle, a byl jsem veden do jiné budovy, na „díru". Spoutané ruce mi přitom byly neustále zvedány nahoru, což bylo opět dosti bolestivé. Navíc se mi pouta zařezávala do rukou, musel jsem tedy jít v předklonu. Dozorci se přitom pochechtávali, asi si hoši trochu zablbli," popisuje Smetana zásah dozorců a považuje ho za neadekvátní.

Za trest se nesmí dívat na televizi

Vedení věznice ústy prvního náměstka ředitele věznice Dušana Gáče odmítá jakékoli pochybení.

„Šlo o generální prohlídku, které se musí podrobit všichni vězni. Všichni, kromě pana Smetany také tak učinili. Několikrát byl vyzván, aby dobrovolně spolupracoval. Bohužel to odmítl. Po zákroku byl preventivně prohlédnut lékařem. Zákrok se obešel bez zranění," podotkl Dušan Gáč.

Za odmítnutí poslušnosti byl Roman Smetana potrestán pobytem na celodenním uzavřeném oddělení, kde má omezené aktivity. Například se nesmí dívat na televizi.

Trest mu byl vyměřen až do soboty, kdy mu končí výkon trestu.

„S čímkoliv, co jsem v životě zažil, bylo toto zcela nesouměřitelné. To jsem posléze sdělil i veliteli zásahu panu Doleželovi, který vykonává i funkci tiskového mluvčího věznice, podle kterého však zásah brutální nebyl, a pokud si budu stěžovat nebo se soudit, tak si prý vždy užití takovéhoto násilí vždy obhájí," napsal Smetana v dopise.

Prohlídka konečníku je běžný postup

Na dopis reagoval dokumentarista Vít Klusák tím, že Doležalovo telefonní číslo umístil na sociální síť. Doležalovi pak několik lidí vyhrožovalo.

„Měnit číslo je zbytečné. Nic nezákonného se nestalo. Byl jsem u zásahu, protože jsem se pana Smetanu snažil přesvědčit, aby spolupracoval, jinak bude k prohlídce donucen násilím," řekl Deníku Jan Doležal.

Podle něj měl se Smetanou až přátelský vztah, protože byl toho, když dokumentaristé o Smetanovi natáčeli ve věznici dokument.

„Ze strany pana Smetany jde o účelový krok, který mu má pouze zajistit další publicitu až půjde z vězení," míní Jan Doležal.

Podle něj je prohlídka konečníku je ve věznici běžným postupem, protože je to jedno z nejčastějších míst, jak se do věznice dostávají nepovolené předměty.

Jak se dostal dopis z vězení?

Otázkou je, jak se podařilo Romanu Smetanovy dostat dopis z vězení. V době po incidentu neměl žádnou návštěvu.

Doležal řekl, že pokud by dopis prošel přes cenzuru, snažili by se o tom se Smetanou promluvit. Dopis se tak podle Doležal musel dostat z vězení formou motáku.

Roman Smetana dostal za malování tykadel obecně prospěšné práce, které nedopracoval. Za to dostal nepodmíněný trest sedmašedesát dní. Nějakou dobu se ale nástupu trestu vyhýbal. Pak se rozhodl, že se policii dobrovolně vydá.

„I na základě tohoto zážitku, pokud bych byl znovu odsouzen k odnětí svobody, nejenže nenastoupím v termínu, příště už se policii dobrovolně rozhodně nevydám," uvedl Smetana.