„Jedná se o zcela běžný postup, u určitého typu vězňů provádíme jejich nepravidelné střídání ve věznicích, a to z bezpečnostních důvodů. Jde o to, aby si nezvykli na dané prostředí a například tam nenavázali osobní kontakty s ostatními vězni či dozorci,“ uvedla mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová.

První pobyt odsouzeného Kajínka na Mírově v roce 2000 proslavil jeho útěk. Z odsouzeného vězně se tak záhy stala celebrita, byl totiž prvním trestancem, kterému se z mírovského hradního vězení podařilo utéct. Kajínek tehdy přepiloval mříže, z hradeb se pustil na laně, které si upletl z roztrhaných prostěradel. Na svobodě se skrýval čtyřicet dní, než ho v pražském bytě zatklo policejní komando. Dodnes je jeho útěk opředený tajemstvím, nikdy se nepodařilo zjistit, kdo mu bezprostředně po útěku z Mírova pomáhal a dopravil ho do Prahy.

Po Kajínkově útěku bylo odsouzeno několik dozorců, kteří zanedbali bezpečnostní opatření, odsouzeno, věznice pak prošla různými úpravami tak, aby se již utéct nikomu nepodařilo. V současné době si trest na Mírově odpykává přes 400 vězňů, z toho je sedm doživotně odsouzených, další více než padesátka vězňů byla odsouzena k trestu nad odnětí svobody nad 15 let.

Kajínka další stěhování pravděpodobně čeká za několik let, v Česku jsou totiž pouze tři věznice, které mají speciální oddělení se zvláštním režimem pro doživotně odsouzené. Kromě Mírova se jedná o Valdice a Karvinou.

„O stěhování zpravidla rozhoduje vedení věznice,“ dodala mluvčí vězeňské služby.

Kajínek byl na doživotí odsouzen v roce 1998 kvůli nájemné vraždě podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše a kvůli pokusu o vraždu Vojtěcha Pokoše, které se dopustil v roce 1993. (hak)