A i když mu šumperský soud jeho žádost na přeřazení z Mírova zamítl, zeširoka se na ně usmál. Publikum má Jiří Kajínek prostě rád.

Projednávání Kajínkovy žádosti se konalo přímo 
v prostorách mírovské věznice za přísných bezpečnostních opatření.

Jeho hlavní aktér se na jednání evidentně připravoval. Své argumenty formuloval jasně, i když ho soudce občas musel usměrnit, aby se držel věci.

Svou žádost o přesun do věznice s dozorem Jiří Kajínek zdůvodnil tím, že je na Mírově šikanován ze strany dozorců.

„Jsem dvakrát denně vyveden, dvakrát denně mi celu proklepávají. Pořád mě někdo osahává, připadám si jak v gay klubu," stěžoval si Jiří Kajínek.

Jeho hlavním argumentem bylo tvrzení, že vězení s ostrahou má určitá pravidla, která se ale na Mírově nedodržují.

Podotkl, že i když je oficiálně zařazen do režimu ostrahy, má na Mírově podmínky přísnější, než pro tento druh výkonu trestu příslušejí.

Proto žádal o přemístění do věznice s dozorem. To je přitom druhý nejmírnější typ nápravného zařízení u nás.

Věznice MírovVěznice MírovHistorie věznice sahá až do poloviny 12. století, kdy byl na strmém vrchu poblíž Mohelnice vybudován dobře opevněný hrad Mírov, jenž se stal součástí obranné soustavy chránící majetek olomouckého biskupa.
Od konce 14. století sloužil jako spolehlivé vězení pro provinivší se biskupské služebníky.
V regulérní káznici se hrad proměnil až 
v druhé polovině 19. století a nyní je nejpřísněji střeženým nápravným zařízením v zemi, kam bývají umisťováni nejnebezpečnější zločinci.
V mírovské věznici si nyní trest odpykává 356 vězňů, z toho čtyři doživotní. (mad)

Odsouzení měli i DVD na pokoji

Jiří Kajínek byl přeřazen do věznice s ostrahou v lednu loňského roku.

Předtím trest vykonával v režimu takzvané zvýšené ostrahy, který je určen pro nejnebezpečnější zločince.

Na Mírov byl Kajínek loni v květnu převezen z věznice v Rýnovicích na Jablonecku, kde podle něj byly podmínky standardní.

„V Rýnovicích jsem se mohl běžně pohybovat po oddělení, odsouzení mají k dispozici na pokoji televizor, playstation a DVD. Pro mě ale na Mírově platí jiná pravidla než pro jiné odsouzené," uvedl Jiří Kajínek.

Na žádost vězně nelze

Soudce Lubomír Kozák po necelé hodině došel k závěru, že Kajínkově žádosti nelze vyhovět.

„Osobu odsouzenou k doživotnímu trestu není možné podle zákona zařadit do věznice s dozorem na její vlastní žádost," vysvětlil rozhodnutí Lubomír Kozák.

Dodal, že by jiná situace nastala, pokud by stejnou žádost podal ředitel věznice či státní zástupce.

Odsouzený Jiří Kajínek si ponechal lhůtu k podání stížnosti a rovněž si vyžádal kopii protokolu.

Cesta Jiřího Kajínka českými věznicemi po útěku z MírovaJiří Kajínek1) Mírov: 29. října 2000 přibližně v 18.15 se Jiřímu Kajínkovi zřejmě jako prvnímu člověku v historii podařilo uprchnout z mírovské věznice, nejstřeženějšího českého žaláře.
2) Pankrác: Útvar rychlého nasazení dopadl Kajínka 8. prosince 2000 v bytě v Praze 5, následně putoval na několik nocí do pankrácké věznice.
3) Valdice (prosince 2000 až červen 2007): Zatím nejdelší souvislý pobyt v jednom vězeňském zařízení prožil Kajínek ve Valdicích na Jičínsku.
4) Mírov (červen 2007 až říjen 2008): Po sedmi letech ve Valdicích se Kajínek vrátil na svůj osudný Mírov. Podle vězeňské služby šlo o běžnou rotaci vězňů, aby si příliš nezvykli na prostředí.
5) Karviná (říjen 2008 až červenec 2011): Na necelé tři roky putoval Jiří Kajínek do tehdy nového nápravného zařízení v Karviné.
6) Mírov (červenec 2011 až únor 2014): A zase zpátky. V Karviné začal Kajínek údajně plánovat další útěk, takže znovu putoval na dobře známý Mírov.
7) Rýnovice (únor 2014 až červen 2014): V listopadu 2013 šumperský soud rozhodl, že se nejznámější český vězeň může přesunout do zařízení s mírnějším režimem. Stěhoval se na sever Čech, do Jablonce nad Nisou.
8) Mírov (červen 2014 až dosud): Přestože Jiří Kajínek čekal stěhování do vytoužené věznice ve Znojmě, putoval znovu zpátky na Mírov. Pravděpodobně kvůli udání spoluvěznů z Rýnovic, že opět plánuje útěk.

Okolnosti útěku stále neobjasněny 

Jiří Kajínek vstoupil do povědomí veřejnosti svým dobrodružným útěkem z mírovského hradu na konci roku 2000.

Strunou se mu podařilo přeřezat mříže v okně, pak se na hradby pevnosti dostal pomocí vlastnoručně vyrobeného lana a kotvy.

Přestože po něm strážní zahájili palbu, dostal se dolů a zmizel v lesích.

Po uprchlíkovi pátraly tisíce policistů. Za účelem jeho dopadení vznikl speciální tým elitních kriminalistů, analytiků 
a pátračů.

Jiřího Kajínka těžkooděnci zatkli po čtyřiceti dnech v Praze, nikdy se ale nepodařilo všechny okolnosti jeho útěku objasnit.

Například je dosud záhadou, kdo mu 
s přesunem do hlavního města pomohl.

Jak ale mimo jiné u svého posledního soudu tvrdil, na útěk prý již nepomýšlí.

„Od roku 2000 dělám vše pro to, abych mohl odejít z vězení legálně. Ať po obnově řízení nebo vyčkáním na nějakou zákonnou lhůtu. V žádném případě neuvažuji o útěku. Jak bych mohl utíkat, když mě každý pozná," přesvědčoval soudce. Zatím neúspěšně.

Čerstvý čtyřiapadesátník

Kajínek, který 11. ledna oslavil čtyřiapadesáté narozeniny, má za sebou pestrou kriminální minulost.

Poprvé se do křížku se zákonem dostal jako nezletilý, později měl na kontě majetkové delikty 
i ozbrojenou loupež.

K výjimečnému trestu doživotí byl odsouzen za to, že v roce 1993 zastřelil pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Vraždy si prý objednal další podnikatel. Kajínek vinu popírá a stále usiluje o obnovu procesu.

Všechny Kajínkovy útěky1993 Za prvním z řady útěků Jiřího Kajínka musíme až do období po sametové revoluci. V roce 1991 byl už poněkolikáté odsouzen za majetkovou trestnou činnost, konkrétně za ozbrojenou loupež, při níž policistům sebral služební vůz. Jako recidivista byl odsouzen na jedenáct let. V lednu 1992 mu ředitel věznice Bytíz na Příbramsku za vzorné chování přerušil trest na tři dny: 21. až 23. ledna 1993. Do věznice se ale už nevrátil 
a o čtyři měsíce později, v květnu 1993, podle soudu spáchal nájemnou vraždu Štefana Jandy a jeho strážce.

1994 Po svém zadržení v únoru 1994 putoval do věznice 
v Plzni na Borech a následně do Českých Budějovic. 
I tam se ale pokusil o útěk. V červenci téhož roku se mu to povedlo, i když jen na den. Náhodný kolemjdoucí mu prý podrazil nohy a tím umožnil policii, aby ho dopadla.

1996 Po svém jednodenním útěku z Českých Budějovic putoval do vězení ve Valdicích na Jičínsku. A nebyl by to Jiří Kajínek, aby ze žaláře opět neutekl. Tentokrát ale jen na chvilku. Po dvacetiminutovém pátrání byl Kajínek objeven na střeše jednopatrového přístavku a poté dopraven zpět do cely.

2000 Nejslavnější útěk v dějinách české kriminalistiky podnikl Jiří Kajínek 29. řijna 2000 po 18. hodině. Z nejpřísněji střežené české věznice 
v Mírově na Šumpersku uprchl Jiří Kajínek zřejmě jako první trestanec vůbec. Pravděpodobně diamantovou strunou tehdy přeřezal v okně mříže a po laně z roztrhaných prostěradel a provázků z budovy přeručkoval na hradby. Z nich se pak spustil dolů. Na svobodě se skrýval čtyřicet dní, než ho v pražském bytě zatklo policejní komando. Dodnes je jeho útěk opředený tajemstvím, nikdy se nepodařilo zjistit, kdo mu bezprostředně po útěku z Mírova pomáhal a dopravil ho do Prahy. Po Kajínkově útěku věznice prošla úpravami, aby se již utéct nikomu nepodařilo. (mad)

Jak šel čas s Jiřím Kajínkem?

Malý Jiří Kajínek11. ledna 1961
V Prachovicích na Chrudimsku se narodil Jiří Kajínek. Jeho otec byl dělník v lisovně a vášnivý rybář. Matka zemřela předčasně. Velmi blízký vztah měl se svojí starší sestrou Miluší.

1976
Kajínkova rodina se přestěhovala do nedaleké Třemešnice, kde patnáctiletý Jiří nastoupil do učení na opraváře zemědělských strojů. Přichází první problémy se zákonem.

25. února 1982
Jiří Kajínek je poprvé zatčen a následně uvězněn na jeden rok za vloupání do chat. Ještě v říjnu roku 1982 jej pustili na podmínku.

Mladý Jiří Kajínek

Únor 1985
O tři roky později jde Kajínek do vězení znovu, vedle bytových krádeží byl obviněn z nedovoleného ozbrojování a útoku na veřejného činitele. Při zatýkání zranil tři policisty železnou tyčí. V květnu 1990 jej na svobodu pustila amnestie prezidenta Václava Havla.

28. června 1990
Znovu do vězení. Soud jej odsoudil na jedenáct let za odzbrojení policejní hlídky, které navíc ukradl její vůz.

Mladý Jiří Kajínek30. května 1993
Jiří Kajínek, v té době na útěku z vězení, podle soudu zastřelil pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele a jeho bodyguarda, jehož bratr, další bodyguard, jako jediný střelbu přežil. Vraždu údajně objednal další podnikatel.

8. února 1994
Kajínka dopadla pražská zásahová jednotka. Z bytu, ve kterém v té době přebýval, nakládal do mercedesu před domem tři samopaly, osm pistolí, brokovnici a bezmála 10 tisíc nábojů. Zajištěna byla i pistole s tlumičem.

29. září 1995
Kajínek byl obžalován z dvojnásobné vraždy.

23. června 1998
Krajský soud v Plzni uznal Kajínka vinným z dvojnásobné nájemné vraždy 
a z pokusu o vraždu a odsoudil ho na doživotí.

29. října 2000
Kajínek uprchl z věznice Mírov 

8. prosince 2000
Policisté Kajínka zadrželi v Praze 5.

Září 2002
Kajínek podal žádost o milost prezidentovi Václavu Havlovi. Ministr spravedlnosti Rychetský milost nedoporučil.

26. ledna 2004
V kauze se objevil nový svědek. Televizi Nova řekl, že z cely viděl střelbu pod věznicí Bory. Svědek, tehdejší vězeň, vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy.

27. ledna 2004
Jiří Kajínek požádal o obnovu procesu.

8. dubna 2004
Inspekce ministra vnitra opětovně neprokázala podezření, že byl někdo 
z policistů zapletený do nájemných vražd.

23. září 2004
Plzeňský krajský soud zamítl žádost o obnovu procesu. Kajínkův advokát Kolja Kubíček proti verdiktu podal stížnost k vrchnímu soudu.

12. listopadu 2004
Kajínkovu obhajobu převzala advokátka Klára Slámová.

8. března 2006
Plzeňský krajský soud Kajínkovu žádost o obnovu řízení zamítl. Nová svědectví považoval za nedostatečná či nevěrohodná. Kajínek podal stížnost
k Vrchnímu soudu v Praze.

30. června 2006
Vrchní soud definitivně zamítl žádost Kajínka o obnovu procesu.

29. července 2010
Policejní inspekce začala prověřovat, zda za dvojnásobnou vraždou z roku 1993 ve skutečnosti nestáli policisté. Nové důkazy inspekce nenašla a rozhodla, že případ znovu neotevře.

4. srpna 2010
Premiéru měl celovečerní film, inspirovaný příběhem Jiřího Kajínka.

2011
Kajínek podal novou žádost o obnovu procesu, Krajský soud v Plzni ji zamítl a Vrchní soud v Praze zamítnutí potvrdil.

Září 2011
Kajínek podal k Ústavnímu soudu další ústavní stížnost, která byla odmítnuta.

Březen 2014
Pro obnovu procesu s Jiřím Kajínkem se v Prostějově vyjádřil prezident Miloš Zeman. Sám nehodnotil, zda je Kajínek vinen či nevinen, podle svých slov se snažil vytvořit podmínky pro to, aby Kajínkova vina byla lépe prokázána než doposud.

5. února 2015
Okresní soud v Šumperku zamítl Jiřímu Kajínkovi žádost o přeřazení z Mírova do mírnější věznice.

(mad, čtk)