Jak napsal jeden tehdejší olomoucký žurnalista, otčím Marie byl známý násilník a již v minulosti si prošel vícekrát vězením. Tragická událost se odehrála právě ve chvíli, kdy se Josef H. vrátil z dalšího výkonu trestu.

Hrubián měl po návratu ze žaláře dojem, že by měl být doma radostně vítán a také pečlivě obletován. Žena ovšem na nic takového náladu v žádném případě neměla a naopak byla spíš docela naštvaná, že je její partner z kriminálu zpátky.

Dost možná, že se jí bez něj žilo lépe, svoje si obstarala a s lecčím jí pomohla dcera, takže drahého kriminálníka doma obě ženy nijak nepostrádaly. Když se k pánovi domu nezachovala dost uctivě a naopak mu dala najevo, že radostí zrovna neomdlévá, Josef se rozzuřil.

Po krátké hádce popadl sekyru a mrštil jí po manželce… Naštěstí pro ni v tuto chvíli ještě téměř minul a paní vyvázla jen s lehkým zraněním. V bytě v tu chvíli byla ale i nevlastní dcerka Marie, která se otčímova agresivního chování zcela oprávněně děsila.

Když viděla, jak špatně se situace vyvíjí, vyklonila se z okna a začala volat o pomoc. Zuřivý Josef sebral ze země sekeru a vrhl se k Marii, aby ji utišil. To se mu podařilo, ovšem bohužel tak dokonale, že mladá dívka zmlkla navždy. Po dvou úderech sekerou do hlavy byla na místě mrtvá.

Josefův kratičký pobyt na svobodě se nachýlil ke konci. Přivolaní sousedé jej s pomocí místního strážníka zpacifikovali a odvedli do vězeňské cely. Bohužel za ním zůstala jedna raněná a nešťastná žena a jedna mrtvá dívka. Josef H. dostal za surovou vraždu provaz neboli trest smrti.