A to i přesto, že loni počty sebevražd klesly. „Podle dat Českého statistického úřadu to bylo oproti předchozímu roku o více než deset procent, kdy tento pokles byl výraznější v mužské populaci,“ říká Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví. Celkem loni došlo k 1191 sebevraždám.

Letos se ale podle odborníků může tento trend obrátit. „V průběhu nouzového stavu došlo k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy,“ říká zdejší lékař Petr Winkler. Vychází přitom z pravidelné studie, kterou zdejší ústav provádí.

Riziko sebevraždy bylo podle identifikováno u dvanácti procent dotázaných. To je oproti předchozímu měření, k němuž došlo v roce 2017, trojnásobek.

Proud informací

Podle dat, jež zveřejnil na nedávné konferenci v Poslanecké sněmovně šéf ústavu Cyril Höschl, vzrostl počet úzkostných poruch spojených s pocity strachu a ohrožení mezi respondenty ze 7,8 procenta na 12,8 procenta. lidí s příznaky depresí přibylo z necelých čtyř procent téměř na 11,8 procenta.

Přičetl to tenkrát na vrub změnám návyků, kdy lidé museli sedět více doma. A též nepřetržitému proudu informací, který se na ně hrnul.