Nepříliš vzdělaný, prostý mladík se měl stát po svém otci hospodářem. Jeho školou se ale stala příroda. Získával díky ní nové znalosti, které překračovaly vědomosti sedláka. Legenda vypráví, že k vodní léčbě jej inspiroval zraněný srnec, kterého jako dítě pozoroval, jak si chodí omývat ránu do lesního pramene.

Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultním nemocnici
Kvůli covidu hrozí více infarktů. Prodělat ho mohou i jinak zdraví lidé

O uzdravující síle studené vody vyprávěl po létech svému příteli, vídeňskému lékaři E. M. Selingerovi. „Myšlenka mi přišla jako sama od sebe a celý můj postup se znenáhla vyvíjel… Záhy jsem poznal, že ve vodě musí být skryty oživující a posilující síly, když jsem se po napití čerstvé vody cítil tak dobře a pozoroval, že povadlé rostliny i zvířata ožijí, dostanou-li čerstvou vodu. Když jsem později při mnoha příležitostech viděl, že zraněná zvířata vyhledávají vodu a v ní se koupou, napadlo mě, že totéž může udělat dobře lidem.“

Vyléčil si zlomeniny

Léčivé účinky vody dobře poznal sám na sobě, když v 16 letech spadl pod plně naložený koňský povoz, který mu rozdrtil hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil zranění za smrtelné, v lepším případě z něj měl zůstat mrzák. S tím se nechtěl smířit. Pomáhaly mu obklady namočené do studené vody, zlomená žebra si rovnal o opěradlo židle. Léčba sice trvala skoro rok, ale pomohla mu.

Zpráva o zázračném vyléčení mladého chalupníka se záhy rozšířila po širokém okolí. Priessnitz pomoc neodmítal - napravoval vykloubené ruce a nohy, krevní výrony a zlomeniny, později i revmatismus, dnu, chronickou zácpu, nemoci jater a žaludku. Pověst o jeho nové léčebné metodě a jejích výsledcích se rozletěla do světa.

První vodoléčebný ústav na světě

V roce 1822 přestavěl a rozšířil svůj rodný dům a založil zde první vodoléčebný ústav na světě. Jeho úspěchy byly ovšem trnem v oku v řadách závistivých lidí i lékařů, kteří na něj dokonce podávali žaloby. Až v roce 1838 panovnický dům ve Vídni uznal Priessnitzovy metody a povolil mu definitivní provoz lázní.

Nové vybavení pomůže stanovit diagnózu TBC hlavně v těch případech, kdy je onemocnění obtížně zjistitelné, nebo ještě není pokročilé a tím pro své okolí i zvýšeně nakažlivé.
Pneumologové varují: Zapomínáme na tuberkulózu

Priessnitz poté zahájil výstavbu velkého léčebného domu. O rok později se už na Gräfenbergu léčilo přes 1 500 pacientů a přijelo i 120 lékařů z celé Evropy, aby tu studovali Priessnitzovy léčebné metody a podle jejich vzoru pak doma založili vodoléčebné lázně.

Slavný vodní léčitel zemřel před 170 lety, jeho žena Sofie jej přežila jen o tři roky. Oba jsou dnes pochováni v rodinné kapli ve svých lázních.

V Jeseníku vracejí zdraví dodnes

V jeho odkazu dnes pokračují Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Tajemství zdraví, které si na Gräfenberk jezdili zlepšovat králové i vévodové, najdete v pramenité horské vodě, energeticky silných místech a čistém ovzduší, které je obohaceno vzácným výskytem biogenních prvků. Unikátní klima pozitivně působí především na onemocnění dýchacích cest, štítné žlázy i psychických poruch.

Podle nových zjištění vědců dokáže obyčejné nachlazení z těla vyhnat zákeřný koronavirus.
Zákeřný covid našel přemožitele: Z těla ho může vypudit obyčejné nachlazení

V poslední době do jesenických lázní míří i nový typ pacientů. Jedná se o lidi, kteří trpí problémy po prodělaném onemocnění Covid-19, především po komplikovaném zápalu plic.

Světovou raritou lázní je Balneopark Vincenze Priessnitze, speciální „vodní zahrada“, v niž se můžete brodit potůčky, vyzkoušet Priessnitzovy lavičky nebo skotské střiky. Můžete se také projít sedmikilometrovou naučnou stezkou Vincenze Priessnitze či Stezkou Víly pramene. Vyhledávaným místem odpočinku všech lázeňských hostů je Ripperova promenáda.

Třináct rad Vincenze Priessnitze: 
1. Spát v chladném prostředí a při otevřeném okně a pokaždé mít tolik čerstvého vzduchu, aby se člověk nikdy nezapotil.
2. Po povstání z postele se okoupat, otřít nebo omýt a vypít několik sklenic vody.
3. Po osušení provést vzdušnou lázeň apři tom se intenzivně pohybovat, pak se projít nebo pracovat, až se ruce a nohy zahřejí.
4. Studená snídaně a studená večeře.
5. Hodně se procházet a pracovat venku.
6. Nejíst žádnou teplou polévku.
7. Když se člověk prostřednictvím práce nebo jinak poněkud unaví, dostane závrať nebo má strach, pak si má omýt obličej a nohy třít ve studené nožní lázni tak dlouho, až se celý zahřeje, a i po velkém vyčerpání nic nejíst.
8. Při zkaženém žaludku se musí pít hodně vody, přiložit si tenký obklad (zábal na břicho), hodně se zdržovat v chladném prostředí a mírně se pohybovat.
9. Za těchto okolností musí být teplota v pokoji maximálně 14°C.
10. Ráno časně vstávat a časně jít spát.
11. Požívat prostá jídla a málo sladkostí nebo vůbec žádné.
12. Dle možnosti se vyhýbat všem zahřívajícím nápojům.
13. V příbytku se teple neoblékat, chodit bez punčoch, s výjimkou cestování, kdy člověk nemá žádný pohyb. Zdroj: www.priessnitz.cz

Více článků k tématu najdete ZDE