Lidi vycvičila v pojídání vitamínů covidová doba. „Začala jsem si kupovat déčko, céčko a zinek. Předtím jsem o tom vůbec neuvažovala,“ sdělila Deníku dvaapadesátiletá prodavačka Dana Jandová ze středních Čech.
To, že o různé vitamínové a minerálové produkty byl v době covidových lockdownů velký zájem, v minulosti potvrdil i generální ředitel řetězce lékáren Dr. Max Daniel Horák. „Lidé je ale kupují i jako prevenci proti klasickým virózám,“ řekl.
Před létem je hitem i speciální výživa. Třeba zákazníci Lékárna.cz nakupují nízkosacharidové tyčinky třikrát víc než loni. „Často si je vybírají v domnění, že díky nim snědí méně cukru a zhubnou. Pak je ale vhodné sledovat i množství tuků, sladidel a pomocných látek,” upozornila lékárnice Kamila Horníčková z online poradny této internetové lékárny.
V anketě Deníku, jež byla součástí projektu Česko za babku, odpovědělo přes tři a půl tisíce lidí. Vyplynulo z ní, že vitamíny a doplňky stravy si kupuje 27 procent respondentů. Na zdraví se podle nich nemá šetřit. V omezeném množství je kupuje 44 procent lidí. Deset procent sdělilo, že je nekupují, protože na ně nemají peníze.
Průzkum dále ukázal, že 37 procent respondentů je ochotno zaplatit si více než tisíc korun za lepší plombu u zubaře. Stejné procento je za ni ochotno vydat do tisícovky. Čtvrtina lidí si za ni připlácet nehodlá. Zdravotní pojišťovny hradí amalgámové plomby u všech zubů, bílé jen u předních (včetně trojek). Zbytek si platí pacient.
Všem se může hodit nedávná rada prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera. „Část lidí si stěžuje na vysoké ceny u některých zubařů. Na rozdíl od Rakouska tu bohužel neexistuje doporučený ceník. Lidé tak mohou jen porovnávat ceny na webech ordinací,“ zmínil.
Česko za babku
Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.
Nejlevnější je prevence
Odborníci se shodují, že nejlevnější je prevence. Tedy zdravý životní styl či pravidelné prohlídky u zubaře a praktického lékaře, který v případě potíží pacienta pošle ke specialistovi. Veřejné zdravotní pojištění hradí i různé screeningy. Například ženám nad pětačtyřicet je gynekolog povinen každé dva roky kvůli možné rakovině prsu vypsat žádanku na mamograf.
Mužům lékaři zase doporučují po padesátce alespoň jednou ročně navštívit urologa. V případě potíží s varlaty či prostatou i dřív. Na první prohlídku je potřeba žádanka od praktika. Ministerstvo zdravotnictví navíc příští rok spustí pilotní screeningový program na včasný záchyt rakoviny prostaty.
Preventivní programy různých nemocí dostávají prostor i na půdě parlamentu. Letos se tam konala třeba výstava Hlasu onkologických pacientů. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je statistika neúprosná. „Rakovina se týká prakticky každé širší rodiny,“ řekla.
