K rodinné tragédii došlo v srpnu 2011 v domě spisovatelky Simony Monyové v Brně. Po hádce a v afektu ji tam měl s nožem v ruce napadnout její manžel, žena utrpěla šest bodných ran. Pomoci jí už bohužel nedokázala ani záchranná služba, kterou krátce po činu přivolal samotný Boris Ingr. Ten pak byl obžalován z vraždy, v únoru 2012 jej Krajský soud v Brně potrestal patnácti lety vězení.

Nepamatuji se

S rozsudkem a výší trestu ale Boris Ingr nesouhlasil a odvolal se k Vrchnímu soudu v Olomouci, který se případem zabýval v červnu 2012. U soudu muž uváděl, že trpí výpadky paměti a na průběh osudného večera si nevzpomíná.

„Co se tehdy stalo si nepamatuji,“ tvrdil a požadoval zproštění obžaloby nebo vrácení věci ke Krajskému soudu v Brně.

K takovému postupu však senát Vrchního soudu tehdy nenašel žádný důvod. Odvolání Borise Ingra zamítl a potvrdil, že Krajský soud v Brně ve věci rozhodl bez vad.

„Je zcela nepochybné, že svoji manželku v afektu napadl a způsobil jí dvěma noži závažná zranění, kterým podlehla. Motivem jeho jednání bylo to, že s ním nechtěla obnovit vztah a připravovala rozvod. Opakovaně ji fyzicky napadal už v minulosti,“ řekl po vynesení rozsudku předseda senátu Libor Losa.

Státní zástupce Vladimír Kubík požadoval pro Borise Ingra zamítnutí odvolání.

„Rozsudek považuji za správný. Z lidského hlediska je to příběh tragické lásky dvou lidí,“ konstatoval tehdy státní zástupce.

Známá česká spisovatelka Simona Monyová se úspěšně věnovala psaní románů pro ženy. Zaměřovala se v nich také na vážnější témata, jakým bylo právě domácí násilí. Napsala na tři desítky titulů, některé její knihy byly zfilmovány..

Policisté vykázali z domácností přes tisíc agresorů. Nejvíc jich bylo na severu Čech

Česká intervenční centra loni zaznamenala celkem 1086 případů vykázání násilníka ze společného obydlí. Nejčastěji agresorům policie nařídila opustit domov v roce 2011, kdy šlo o 1430 případů. Od té doby se počet podobných incidentů pomalu snižuje.

Soužití plné fyzických i psychických útrap zažila žena z Ústecka. Její osmadvacetiletý partner, s nímž žila ve společné domácnosti, se k ní choval jako tyran. Pálil ji cigaretou, nutil ji hodiny sedět polonahou v koutě. Policie nakonec násilníka zadržela a soud ho poslal do vazby.

„Muž ji bil pěstmi do obličeje a do různých částí těla, típal o ni cigaretu a kousal ji. Týral ji i psychicky. Různými vulgárními urážkami a například několikahodinovým sezením v koutě ve spodním prádle,“ popsala teror policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Další případ domácího násilí je z Mostu. Tamní kriminalisté se zabývají incidentem, kdy třiačtyřicetiletý muž týral své rodiče v důchodovém věku. Agresor je podle policistů například brzo ráno budil křikem, rozbíjel vybavení bytu, pohazoval po něm skleničky a další věci. Rodičům poté nařizoval, aby nepořádek uklidili. Do svého otce pak také kopal, strkal a rdousil ho.

„Výhrůžky smrtí byly na denním pořádku. Napadený otec nakonec vyhledal ošetření, a tím celá věc vyšla najevo,“ přiblížil policejní mluvčí Václav Krieger.

Policie loni na podzim agresivního muže z bytu vykázala, ale dotyčný opatření porušil už po dvou dnech. Začátkem letošního roku jej policisté po posledním incidentu umístili do cely.

O obou severočeských případech policie informovala v lednu. A právě z Ústeckého kraje podle statistik pochází nejvíce agresorů, které policisté loni vykázali ze společného obydlí. V roce 2022 jich bylo celkem 177. Na druhé příčce se umístila Praha se 156 vykázanými.

Smutný primát

Nejvíce případů vykázání v přepočtu na počet obyvatel je v posledních šestnácti letech na severu Čech v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Důvodem ale nemusí být jen sociální skladba obyvatel, ale také tamní dobrá úroveň proškolenosti policistů, jak reagovat na násilné incidenty v soukromých vztazích. Dlouhodobě nejklidnější je pak situace na Plzeňsku a ve středních Čechách.

Od začátku roku 2007 v Česku existuje v případě domácího násilí možnost vykázat násilníka na deset dní ze společného obydlí. Od té doby policie využila tento institut u více než 18,5 tisíce případů. Podle organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem domácího násilí, se stává, že policie vykazuje některé násilníky i opakovaně.

„Po návratu vykázaného domů se domácí násilí často opakuje a situace se trvale vyřeší až po několikátém vykázání,“ potvrdil jednatel brněnské pobočky Bílého kruhu Vladimír Vedra.

Oběti a agresoři

„V případě vykázání násilníka označuje policie osoby ve společné domácnosti za ohrožené. Intervenční centra pak dále pracují s celým rodinným systémem,“ popsala vedoucí intervenčního centra v Havířově Michaela Ohřálová.

V loňském roce policisté jako ohrožené označili celkem 2224 osob, z toho byla téměř polovina žen, asi 45 procent nezletilých dětí a necelých sedm procent mužů. Podle Ohřálové je ale počet mužů ve statistikách značně podhodnocen.

Asi v polovině případů se vykázání týkalo vztahu mezi dítětem a rodičem, ve druhé polovině šlo o vztah partnerský nebo manželský. Odborníci se v praxi setkávají nejčastěji s případy násilníků mužů, ženy jsou podle Vedry častěji vykazovány kvůli násilnému chování na rodičích a více se u nich jedná o psychickou formu násilí.

Počet vykázaných v roce 2022 překonal i předchozí dva covidové roky, kdy byli lidé kvůli omezení kontaktů dlouhou dobu uvězněni doma. A současné důvody domácího násilí? Psycholog Jiří Brančík už dříve pro Deník uvedl, že na vině je špatná situace ve společnosti a problémy s penězi.

„Pro mnoho lidí se život stává velmi těžkým, vzrůstá napětí, nervozita a obavy o budoucnost. To může vést k agresivitě, často podpořené i alkoholem,“ vysvětlil Brančík.

Kam pro pomoc

V případě domácího násilí se lze obrátit na Bílý kruh bezpečí pomocí jejich bezplatné nonstop linky 116 006 či některé z poraden nebo na některé z šestnácti intervenčních center. Pokud jde o přímé akutní ohrožení, pomůže Policie ČR na tísňové lince 158.